Úvodní  >  Autoři  >  Roman Mikušinec

Autor: Roman Mikušinec

O autorovi



28.08.2025 Alfa Aurigidy: Tajomný roj z hlbín slnečnej sústavy

(přečteno 4 143x)

13.11.2023 Maximum meteorického roja Leonidy

(přečteno 7 785x)

01.11.2023 Maximum meteorického roja Južné Tauridy

(přečteno 7 028x)

16.10.2023 Orionidy 2023

(přečteno 10 177x)

02.10.2023 Drakonidy 2023

(přečteno 7 834x)

30.08.2021 Maximum roja Alfa Aurigidy 2021

(přečteno 6 205x)

16.08.2021 Maximum meteorického roja Kappa Cygnidy

(přečteno 7 582x)

07.10.2013 Drakonidy 2013

(přečteno 6 610x)

01.10.2013 Kométa ISON a jej cesta oblohou kolem Marsu

(přečteno 13 935x)

13.09.2013 Historický skok do medzihviezdneho priestoru

(přečteno 10 580x)

27.02.2013 Kométa na kolíznom kurze s planétou Mars

(přečteno 13 186x)

23.02.2013 Blíži sa kométa PanSTARRS

(přečteno 14 080x)

30.08.2010 Alfa Aurigidy 2010

(přečteno 7 009x)

16.08.2010 Kappa Cygnidy 2010

(přečteno 6 895x)

07.05.2010 Eta Lyridy 2010

(přečteno 5 790x)

05.05.2010 Eta Aquaridy 2010

(přečteno 7 102x)

19.04.2010 Meteorický roj Lyridy 2010

(přečteno 9 724x)

09.04.2010 Hviezdne škvrny na povrchu Betelgeuze

(přečteno 10 938x)

21.12.2009 Urzidy 2009

(přečteno 9 228x)

30.10.2009 Anomálne tranzity exoplanéty OGLE-TR-10b

(přečteno 6 664x)

18.10.2009 Orionidy 2009

(přečteno 8 566x)

07.10.2009 Drakonidy 2009

(přečteno 8 174x)

10.09.2009 Exoplanéta COROT-7b

(přečteno 13 674x)

01.09.2009 Dvojitá exoplanéta v sústave TrES-1 vylúčená!

(přečteno 8 219x)

12.08.2009 Perzeidy 2009

(přečteno 11 866x)

30.07.2009 Maximum meteorického roja alfa Kaprikornidy

(přečteno 9 311x)

28.07.2009 Maximum meteorického roja južné delta Aqaridy

(přečteno 7 297x)

27.07.2009 Maximum meteorického roja Piscis Austrinids

(přečteno 7 481x)

21.07.2009 Výskum povrchov hviezd pomocou tranzitov exoplanét

(přečteno 6 968x)

25.06.2009 Júnové Bootidy 2009

(přečteno 7 779x)

02.05.2009 Eta Aquaridy 2009

(přečteno 8 301x)

19.04.2009 Lyridy 2009

(přečteno 10 183x)

10.04.2009 Nová kométa Yi-Swan

(přečteno 8 075x)

11.03.2009 Sú planétky-zabijáci uveznení v Lagrangeových bodoch?

(přečteno 9 435x)

30.01.2009 R CrB v hlbokom minime

(přečteno 7 530x)

26.01.2009 Prichádza kométa Lulin

(přečteno 17 379x)

02.01.2009 Kvadrantidy 2009

(přečteno 7 780x)

22.12.2008 Kryovulkány na Titane

(přečteno 7 033x)

20.12.2008 Urzidy 2008

(přečteno 8 172x)

10.12.2008 Geminidy 2008

(přečteno 9 739x)

08.12.2008 Kométy: z ohňa, ľadu, alebo?

(přečteno 8 367x)

14.11.2008 Leonidy 2008

(přečteno 12 240x)

29.10.2008 Záhadná Holmes

(přečteno 7 479x)

19.10.2008 Orionidy 2008

(přečteno 9 122x)

14.10.2008 Kde sú všetky objekty Kuiperovho pásu?

(přečteno 8 791x)

14.09.2008 Rosetta a Šteins

(přečteno 8 032x)

04.09.2008 Nová trpasličia nova

(přečteno 8 196x)



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »