Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Maximum meteorického roja Kappa Cygnidy

Maximum meteorického roja Kappa Cygnidy

kappa Cygnidy

Dňa 18.08.2021 nastane maximum meteorického roja Kappa Cygnidy. Tento roj patrí k tým slabším, jeho ZHR dosahuje iba 3 meteory za hodinu. Roj je v činnosti od 3. 8. do 25. 8. Tento roj je známy tým, že sa mu občas podarí "vyrobiť" nejaký ten veľmi jasný bolid. Materským telesom roja je asteroid 2008ED69, ktorý je potomkom rozpadu väčšieho telesa, ktoré sa rozpadlo pred približne 4000 až 6000 rokmi.

Meteorický roj kappa Cygnidy, hoci patrí medzi slabšie roje si rozhodne zasluhuje pozornosť. Podľa posledných výskumov (2014) sa zistilo, že roj sa vyznačuje periodickou aktivitou s cyklom 7 rokov. Práve na tohtoročné maximum pripadá zvýšená aktivita Kappa Cygníd.

Aktivita roja je pozorovaná takmer každý rok už od polovice 19. storočia a to približne v období od 3. 8. do 25. 8. Maximum nastáva na dĺžke Slnka 145°, čo pripadá na 18.8. Poloha radiantu je α = 19 hod 4 min, δ = +59°. Priemerná hodinová frekvencia dosahuje iba 3 meteory za hodinu, avšak vyskytujú sa pomerne jasné bolidy. Meteory tohto roja sú veľmi pomalé, ich rýchlosť pri vstupe do zemskej atmosféry dosahuje iba 25 km/s. Pozorovatelia ich väčšinou opisujú ako modrobiele. Roj má veľmi premenlivú aktivitu a tak väčšina údajov o ňom ešte nie je známa. Výskyt veľmi jasných bolidov naznačuje, že rozpad materského telesa prebehol iba nedávno. Vysoký sklon bolidov (i = 28-38 stupňov) a nízka excentricita je veľmi neobvyklá u meteorických rojov aj asteroidov. Materské teleso by teda malo byť ľahko odlíšiteľné z množstva prípadných kandidátov. Identifikáciu telesa urobil Peter Jenniskens, pričom za materské teleso určil asteroid 2008ED69, ktorý je potomkom rozpadu väčšieho telesa pred 4000 až 6000 rokmi. Tento objav bol aj neskôr potvrdený. Podľa výpočtov je samotný prúd meteoroidov hmotnejší ako materské teleso. Numerickými výpočtami sa zistilo, že kappa Cygnidy vznikli približne okolo roku 4000—1600 p.n.l. rozpadom kométy Jupiterovej rodiny. Väčšina úlomkov prechádza blízkosti dráhy planéty Venuša, a tvorí tak jeden z jej najsilnejších rojov. Roj je ale dostatočne široký, aby zasiahol aj do miest zemskej dráhy.

kappa cyg radiant
kappa cyg radiant

Tohtoročné pozorovacie podmienky sú dobré, nakoľko dorastajúci Mesiac zapadá približne hodinu po polnoci. To znamená, že v druhej polovici noci nebude svojim svitom rušiť pozorovanie. Pozorovať je možné vizuálne, teleskopicky a vďaka výskytu veľmi jasných bolidov aj fotograficky.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] IMO
[2] AMO



O autorovi

Štítky: Meteory


4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »