Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  CEMeNt – zprovoznění stanice Ždánice

CEMeNt – zprovoznění stanice Ždánice

Souhrnný snímek zachycených meteorů z listopadu 2023 (do 18.11.2023), pořízený kamerou Ždánice E.
Autor: Jakub Koukal

Na konci roku 2023 se dovrší čtrnáct let existence video sítě pro pozorování meteorů CEMeNt (Central European MetEor NeTwork). Během těchto let dosáhla vrcholu rozvoje v letech 2015 až 2018, kdy dosahoval roční příspěvek stanic CEMeNtu do databáze EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database) až 6000 drah ročně. Společný projekt českých a slovenských amatérských astronomů se v průběhu své existence rozrůstal a systém širokoúhlých kamer byl doplňován spektrografickými systémy.

Centrem celého výzkumu se v průběhu vývoje video sítě CEMeNt stala Hvězdárna Valašské Meziříčí, na jejíž půdě se kromě širokoúhlých systémů nachází také čtveřice spektrografů. Od roku 2021 dochází k rozmachu nového automatizovaného systému v rámci GMN (Global Meteor Network), jehož národní složka CSmon (Czech and Slovak meteor observation network) působí v rámci Česka a Slovenska. Některé národní složky GMN (např. BOAM nebo zmíněný CSmon) již byly integrovány do databáze EDMOND, nicméně se ukazuje, že pro některé úkoly je role poloautomatického zpracování nenahraditelná. Tak je tomu právě v případě výpočtů drah těles, která byla zachycena spektrografickými systémy instalovanými na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

Stav sítě CEMeNt v roce 2023

Zázemí pro řízení stanic CEMeNt a CSmon na Hvězdárně Ždánice. Autor: Jakub Koukal
Zázemí pro řízení stanic CEMeNt a CSmon na Hvězdárně Ždánice.
Autor: Jakub Koukal
Vzhledem k rozvoji sítě automatizovaných stanic v rámci GMN, a také vzhledem k potřebě kontroly zpracování dat sloužících k výpočtu drah meteorů zaznamenaných spektrografickými systémy, je nezbytně nutné zajistit periferní stanice okolo Hvězdárny Valašské Meziříčí, pokud možno pak ve vzdálenosti do 150 kilometrů. Cílem je v ideálním případě provádět výpočty drah minimálně ze tří kamer, centrálními stanicemi jsou pak kromě Hvězdárny Valašské Meziříčí také stanice Maruška (2 kamery), Hvězdárna Zlín (2 kamery) a Hvězdárna Vsetín (1 kamera). Funkci periferní stanice tvořila do konce října 2023 pouze stanice Blahová na Slovensku (4 kamery) a stanice Jahodná, rovněž na Slovensku (1 kamera). Stanice zřízená na Hvězdárně Karlovy Vary (3 kamery) se pak nachází ve větší vzdálenosti (více jak 400 km vzdušnou čarou) a efektivita párování s centrálními stanicemi je nižší. Z tohoto důvodu byla zřízena další periferní stanice na Hvězdárně Ždánice (2 kamery), do konce roku 2023 je pak v plánu zprovoznit další dvě stanice na Slovensku, a to na hvězdárnách v Kysuckém Novém Mestě a v Partizánskem.

Stanice Ždánice

Umístění systémů sítě CEMeNt na Hvězdárně Ždánice, v pozadí jsou oba RMS systémy sítě CSmon. Autor: Jakub Koukal
Umístění systémů sítě CEMeNt na Hvězdárně Ždánice, v pozadí jsou oba RMS systémy sítě CSmon.
Autor: Jakub Koukal
Vybavení širokoúhlých stanic zůstává založeno stále na stejném principu, tedy na analogových kamerách. Videosystémy používané v síti CEMeNt jsou obecně založeny na různých typech citlivých CCTV videokamer s CCD čipy (Sony Ex-View HAD, Sony Super HAD II, Sony Super HAD 960 H Effio) o velikosti 1/3" nebo 1/2" se světelnými (~ f/1,0) varifokálními objektivy se systémem obrazu PAL B a rozlišením 720 × 576 px. Pro detekci a analýzu se používá software UFOTools (UFOCapture, UFOAnalyzer, UFOOrbit, UFORadiant), jehož autorem je SonotaCo. Většina stanic disponuje zorným polem o šířce 60–90° v horizontálním směru. Zpracování záznamu meteorů v programu UFOAnalyzer pak umožňuje jak automatický mód, tak také mód poloautomatický, kdy může pozorovatel ovlivnit způsob zpracování meteoru, což se osvědčilo obzvláště v případě jasných bolidů. A právě jasné bolidy jsou hlavním cílem v případě záznamů spekter meteorů spektrografickými systémy. Obě kamery instalované na Hvězdárně Ždánice (Ždánice E a Ždánice W) jsou vybaveny kamerami KPF131HR s čipy Sony Super HAD II o velikosti 1/3" a světelnými objektivy Tokina varifocal (f/1,0). Kamera Ždánice W je osazena s cílem navázání východní části sítě CEMeNt na tu západní, která je prezentována stanicemi na hvězdárnách v Plzni, Rokycanech a Úpici. Kamera Ždánice E je pak určena přímo pro zajištění společných meteorů se stanicemi v centrální části sítě CEMeNt.

Souhrnný snímek zachycených meteorů z listopadu 2023 (do 18.11.2023), pořízený kamerou Ždánice E. Autor: Jakub Koukal

Souhrnný snímek zachycených meteorů z listopadu 2023 (do 18.11.2023), pořízený kamerou Ždánice W. Autor: Jakub Koukal
Souhrnný snímek zachycených meteorů z listopadu 2023 (do 18.11.2023), pořízený kamerou Ždánice E. Autor: Jakub Koukal Souhrnný snímek zachycených meteorů z listopadu 2023 (do 18.11.2023), pořízený kamerou Ždánice W. Autor: Jakub Koukal

Modernizace sítě CEMeNt v roce 2024

V průběhu roku 2024 je plánovaný postupný přechod na 2MPx kamery s vysoce citlivými CMOS čipy s posílenou citlivostí jak v blízké IR oblasti, tak také blízké UV oblasti spektra. Jako ideální pro tento cíl se jeví kamery vybavené monochromatickými čipy Sony (např. IMX291 nebo IMX307), Aptina nebo OmniVision s USB 3 rozhraním (USB 3.1 a 3.2) s následnou detekcí v software UFOCaptureHD. Zároveň je v plánu doplnit periferní stanice, např. v regionu východních Čech nebo na severu Slezska. Přesné dráhy meteorů jsou nedílnou součástí znalostí o meteorech, které lze ve spojení s jejich spektry získat. Na Hvězdárně Valašské Meziříčí bude také instalován radiometr, který umožní získat křivku jasnosti bolidů s řádově vyšším časovým rozlišením, než umožňují běžné CMOS nebo CCD kamery s 15 až 25 pořízenými snímky za vteřinu. Vyšší časové rozlišení světelných křivek jasných bolidů umožní podrobné zkoumání fragmentace těles a v ideálním případě také jejich rotaci během průletu atmosférou Země.

Znázornění zorných polí (FOV) kamer zařazených v síti CEMeNt, centrální oblast je tvořena stanicemi Valašské Meziříčí, Maruška, Zlín a Vsetín. Autor: Jakub Koukal

Společné vícestaniční meteory v rámci východní části sítě CEMeNt v listopadu 2023. Autor: Jakub Koukal
Znázornění zorných polí (FOV) kamer zařazených v síti CEMeNt, centrální oblast je tvořena stanicemi Valašské Meziříčí, Maruška, Zlín a Vsetín. Autor: Jakub Koukal Společné vícestaniční meteory v rámci východní části sítě CEMeNt v listopadu 2023. Autor: Jakub Koukal

Poděkování

Poděkování patří řediteli Hvězdárny Ždánice, Ing. Karlovi Trutnovskému, za umožnění zřízení stanice sítě CEMeNt a také všem majitelům stanic, operátorům a pozorovatelům za jejich dlouhodobou a precizní práci, která umožnila vznik a rozvoj sítě CEMeNt. Poděkování dále patří všem zainteresovaným institucím za podporu aktivit a růstu sítě. Projekty KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů) a RPKS (Rozvoj přeshraniční kooperující sítě pro odbornou práci a vzdělávání) byly realizovány hvězdárnami Valašské Meziříčí (ČR) a Kysucké Nové Mesto (SR) v kooperaci se SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu). Projekty byly spolufinancovány z Fondu mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007–2013. Projekt nákupu a provozu spektroskopických kamer s vysokým rozlišením je částečně dotován Programem pro regionální spolupráci AV ČR, reg. č. R200402101 a grantem APVV-0517-12 (FMFI UK). Na pořízení přístrojové techniky umístěné na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. přispěly také společnosti DEZA, a. s. a CS CABOT, spol. s r. o.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: Hvězdárna Ždánice, Hvězdárna Valašské Meziříčí, CEMENT, Společnost pro meziplanetární hmotu, Meteory


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »