< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Perzeidy 2009
Roman Mikušinec Vytisknout článek

Perzeidy 2009

dave-s1.jpg
Dňa 12. 8. 2009 nastane maximum meteorického roja Perzeidy, ktorý je snáď najznámejším meteorickým rojom na svete.

Meteorický roj Perzeidy je v činnosti od 17. júla do 24. augusta, pričom maximum nastáva pravidelne okolo 12. augusta. Hodinová frekvencia dosahuje 100 - 120 meteorov, poloha radiantu v čase maxima je α = 49° δ = +58°. Meteory tohto roja sú pomerne rýchle, ich rýchlosť pri vstupe do zemskej atmosféry dosahuje až 59 km za sekundu. Perzeidy obsahujú pomerne jasné meteory, pričom nie sú výnimkou ani jasne bolidy s nádhernými stopami. Materským telesom meteorického roja Perzeidy je kométa 109P/Swift-Tuttle.

per08.png
Tohtoročné maximum bude mať veľmi zlé pozorovacie podmienky, nakoľko je na oblohe Mesiac blízko pred poslednou štvrťou. To znamená, že bude na oblohe takmer celú noc a svojim svitom bude výrazne rušiť pozorovanie. Napriek tomu je žiaduce pozorovať tento roj, nakoľko je možná zvýšená aktivita činnosti a navyše bude maximum rozdelené do viacerých podružných maxím. Riadne maximum by podľa predpovede malo nastať 12.8.2009 niekde medzi 19:00 až 22:00 LSEČ. V tomto roku by sa Zem mala stretnúť s časticami, ktorých dráhové parametre výrazne narušil Saturn. Z tohto dôvodu sa očakáva silné maximum (ZHR do 200), ktoré spôsobia častice "na pozadí" meteoroidného prúdu.

Do atmosféry Zeme by sa mali dostať častice z roku 1610, 1737 a 1872. Najintenzívnejšia bude aktivita častíc z roku 1610. Tie by mali zvýšiť ZHR o 10-15 meteorov. Toto maximum by malo byt pozorované 12. augusta 2009 o 10:00 LSEČ, pričom by sa mala rapídne zvýšiť jasnosť Perzeíd. Ďalšie maxima by podľa predpovede mali nastať 12.8.2009 o 6:30 LSEČ (častice z roku 1861) a 12.8.2009 o 9:30 LSEČ. Veľmi zaujímavá je predpoveď od Jeremieho Vaubaillona. Ten tvrdí, že 12.8.2009 od 2:00 LSEČ do 13.8.2009 00:00 LSEČ by malo nastať silné maximum o ZHR okolo 500 meteorov za hodinu. Ďalšia zvýšená aktivita by mala byť pozorovaná 13.8.2009 okolo 8:00 LSEČ.

Zdroj:
Meteory.sk
IMO




O autorovi

Roman Mikušinec

Další články autora (47)

38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »