Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kvadrantidy 2009

Kvadrantidy 2009

qua.png
Dňa 3. januára 2009 nastane maximum meteorického roja Kvadrantidy. Okamih maxima je predpovedaný na 13:50 SEČ, avšak v noci z 2. na 3. 1. budeme môcť pozorovať zvýšenú aktivitu tohto roja. Pozorovanie meteorov nebude rušené svitom Mesiaca, nakoľko zapadá 2. 1. 2009 1,5 hodiny pred polnocou.

Maximum meteorického roja Kvadrantidy bude najlepšie pozorovateľné zo západných oblastí Severnej Ameriky, z ostrovov na severe Tichého oceánu a z východných oblastí Ruska. Z nášho územia budeme môcť pozorovať vzostupnú časť hlavného maxima, pričom bude dobre pozorovateľné maximum slabších meteorov, ktoré môže nastať až 14 hodín pred hlavným maximom (maximum jasných meteorov).

Kvadrantidy sú každoročným rojom s veľmi vysokou frekvenciou, ktorá dosahuje v priemere 120 meteorov za hodinu. Frekvencia sa z dôvodu nerovnomerného rozloženia hmoty na dráhe roja pohybuje v rozmedzí 60 až 200 meteorov za hodinu. Maximum býva pomerne ostré, avšak môže trvať až 2 hodiny. Roj má vysoký podiel jasných meteorov a je aktívny 1. - 5. 1. s maximom okolo 3. 1. Meteory tohto roja vstupujú do zemskej atmosféry rýchlosťou približne 41 km/s. Materským telesom Kvadrantíd je pravdepodobne kométa 96P/Machholz s obežnou dobou 5,2 roka. Predpokladaný návrat kométy k Slnku je v roku 2012.

Radiant, miesto na oblohe z ktorého meteory zdanlivo vyletujú, leží dnes už v neexistujúcom súhvezdí Kvadrant (lat. Quadrans Muralis). Pôsobením Jupitera je tento prúd meteoroidov postupne posúvaný od dráhy Zeme, takže za 1000 rokov už vôbec nebude existovať. Polohou najbližšie k jeho radiantu je hviezda β Boo (Nekkar). Radiant roja je v našich zemepisných šírkach cirkumpolárny, čo znamená, že nikdy nezapadá pod obzor. Večer je však pomerne nízko nad obzorom a počas noci pomaly stúpa. Večer je preto šanca vidieť zopár veľmi dlhých a jasných meteorov, takzvaných dotykových meteorov (earthgrazers).

Kvadrant, bolo súhvezdie, ktoré zaviedol Jérôme Lalande v roku 1795, nachádzalo sa medzi súhvezdiami Pastier a Drak. Dnes už neexistuje, ale je po ňom pomenovaný meteorický roj Kvadrantidy. Prvýkrát boli Kvadrantidy zaznamenané v roku 1839.

Zdroj:

IMO




O autorovi



42. vesmírný týden 2018

42. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 15. 10. do 21. 10. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše se blíží úhlově Slunci, ale je viditelná ve dne, nedaleko možná i s Merkurem. Jupiter mizí v záři Slunce, Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Uran a Neptun jsou vidět téměř celou noc. Na obloze je i několik zajímavých komet. Startuje ambiciózní evropsko-japonská mise BepiColombo k planetě Merkur. Nečekaná nehoda potkala kosmickou loď Sojuz MS-10. Start byl přerušen a posádka je v pořádku. Před 15 roky letěl na palubě Šenčou 5 první Číňan Yang Liwei.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v souhvězdí Kefea (VdB150, VdB152)

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2018 obdržel snímek „Temná mračna v souhvězdí Kefea“ Evžena Brunnera     Souhvězdí Kefea je souhvězdím na první pohled nenápadným. Mnoho z „neastronomů“ možná ani neví, že existuje. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M31

Notoricky známá galaxie v Andromédě přes menší dalekohled SW 80/600ED a modifikovanou starou zrcadlovkou Canon 1100D.

Další informace »