Exoplanéta Corot-7b (COROT-Exo-7b) bola objavená vo februári 2009 sondou COROT. Obieha hviezdu Corot-7 a je doposiaľ najmenšou známou exoplanétou. Jej priemer je iba 1,7 krát väčší ako priemer Zeme.
Táto zaujímavá exoplanéta sa nachádza v súhvezdí Jednorožec vo vzdialenosti približne 490 svetelných rokov. Bola objavená tranzitnou metódou sondou COROT. Obieha aktívnu hviezdu jasnosti 11,7 mag spektrálnej triedy G9V.
Svetelná krivka z tranzitu systému Corot 7b.
Parametre hviezdy boli odvodené z optického spektra a parametre exoplanéty zo svetelnej krivky tranzitu. Z analýz získaných údajov bol stanovený polomer exoplanéty Rp = 1,68 ± 0,09 priemeru Zeme. Hmotnosť bola určená pomocou merania radiálnej rýchlosti a jej horná hranica je 21 hmotností Zeme. Chemické zloženie je neznáme a aj keď o zložení povrchu tejto exoplanéty nič nevieme, predpokladá sa, že je pevný, skalnatý pokrytý ľadom a zlúčeninami kovov. Corot-7b obieha okolo svojej materskej hviezdy tak blízko, že ju obehne raz za 20 hodín. Veľká polos dráhy je iba 0,0172 ± 0,0003 AU. Vzhľadom na takúto malú vzdialenosť je viac ako pravdepodobné, že má viazanú rotáciu.
Porovnanie veľkosti Mesiaca, Zeme a exoplanéty Corot 7b.
Hviezdny disk má na oblohe rozmer až 28°. Pretože sa nachádza veľmi blízko materskej hviezdy, teplota povrchu na strane privrátenej k materskej hviezde dosahuje 1800 - 2600 K. Naopak, na strane odvrátenej iba 50 K. Odhad rozloženia teploty je závislý od rôznych faktorov, efektivity prenosových mechanizmov z dennej na nočnú stranu. Vzhľadom na vysokú teplotu dennej strany, môže po jej povrchu tiecť láva a samotná exoplanéta môže byť zahalená do hustej hmly. Niektorí vedci sa domnievajú, že časť planéty je pokrytá oceánom kvapaliny.
Zdroj:
Astronomy&Astrophysics manuscript no. 11933, August 6, 2009
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.
