Exoplanéta Corot-7b (COROT-Exo-7b) bola objavená vo februári 2009 sondou COROT. Obieha hviezdu Corot-7 a je doposiaľ najmenšou známou exoplanétou. Jej priemer je iba 1,7 krát väčší ako priemer Zeme.
Táto zaujímavá exoplanéta sa nachádza v súhvezdí Jednorožec vo vzdialenosti približne 490 svetelných rokov. Bola objavená tranzitnou metódou sondou COROT. Obieha aktívnu hviezdu jasnosti 11,7 mag spektrálnej triedy G9V.
Svetelná krivka z tranzitu systému Corot 7b.
Parametre hviezdy boli odvodené z optického spektra a parametre exoplanéty zo svetelnej krivky tranzitu. Z analýz získaných údajov bol stanovený polomer exoplanéty Rp = 1,68 ± 0,09 priemeru Zeme. Hmotnosť bola určená pomocou merania radiálnej rýchlosti a jej horná hranica je 21 hmotností Zeme. Chemické zloženie je neznáme a aj keď o zložení povrchu tejto exoplanéty nič nevieme, predpokladá sa, že je pevný, skalnatý pokrytý ľadom a zlúčeninami kovov. Corot-7b obieha okolo svojej materskej hviezdy tak blízko, že ju obehne raz za 20 hodín. Veľká polos dráhy je iba 0,0172 ± 0,0003 AU. Vzhľadom na takúto malú vzdialenosť je viac ako pravdepodobné, že má viazanú rotáciu.
Porovnanie veľkosti Mesiaca, Zeme a exoplanéty Corot 7b.
Hviezdny disk má na oblohe rozmer až 28°. Pretože sa nachádza veľmi blízko materskej hviezdy, teplota povrchu na strane privrátenej k materskej hviezde dosahuje 1800 - 2600 K. Naopak, na strane odvrátenej iba 50 K. Odhad rozloženia teploty je závislý od rôznych faktorov, efektivity prenosových mechanizmov z dennej na nočnú stranu. Vzhľadom na vysokú teplotu dennej strany, môže po jej povrchu tiecť láva a samotná exoplanéta môže byť zahalená do hustej hmly. Niektorí vedci sa domnievajú, že časť planéty je pokrytá oceánom kvapaliny.
Zdroj:
Astronomy&Astrophysics manuscript no. 11933, August 6, 2009
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek
Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“
12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
