Exoplanéta Corot-7b (COROT-Exo-7b) bola objavená vo februári 2009 sondou COROT. Obieha hviezdu Corot-7 a je doposiaľ najmenšou známou exoplanétou. Jej priemer je iba 1,7 krát väčší ako priemer Zeme.
Táto zaujímavá exoplanéta sa nachádza v súhvezdí Jednorožec vo vzdialenosti približne 490 svetelných rokov. Bola objavená tranzitnou metódou sondou COROT. Obieha aktívnu hviezdu jasnosti 11,7 mag spektrálnej triedy G9V.
Svetelná krivka z tranzitu systému Corot 7b.
Parametre hviezdy boli odvodené z optického spektra a parametre exoplanéty zo svetelnej krivky tranzitu. Z analýz získaných údajov bol stanovený polomer exoplanéty Rp = 1,68 ± 0,09 priemeru Zeme. Hmotnosť bola určená pomocou merania radiálnej rýchlosti a jej horná hranica je 21 hmotností Zeme. Chemické zloženie je neznáme a aj keď o zložení povrchu tejto exoplanéty nič nevieme, predpokladá sa, že je pevný, skalnatý pokrytý ľadom a zlúčeninami kovov. Corot-7b obieha okolo svojej materskej hviezdy tak blízko, že ju obehne raz za 20 hodín. Veľká polos dráhy je iba 0,0172 ± 0,0003 AU. Vzhľadom na takúto malú vzdialenosť je viac ako pravdepodobné, že má viazanú rotáciu.
Porovnanie veľkosti Mesiaca, Zeme a exoplanéty Corot 7b.
Hviezdny disk má na oblohe rozmer až 28°. Pretože sa nachádza veľmi blízko materskej hviezdy, teplota povrchu na strane privrátenej k materskej hviezde dosahuje 1800 - 2600 K. Naopak, na strane odvrátenej iba 50 K. Odhad rozloženia teploty je závislý od rôznych faktorov, efektivity prenosových mechanizmov z dennej na nočnú stranu. Vzhľadom na vysokú teplotu dennej strany, môže po jej povrchu tiecť láva a samotná exoplanéta môže byť zahalená do hustej hmly. Niektorí vedci sa domnievajú, že časť planéty je pokrytá oceánom kvapaliny.
Zdroj:
Astronomy&Astrophysics manuscript no. 11933, August 6, 2009
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 5. do 16. 5. 2021. Měsíc bude v novu a na večerní obloze projde kolem Merkuru. Večer je vidět velmi obtížně také Venuše a výše než Merkur je Mars. Ráno jsou nejvýše Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Vysoko na obloze jsou dvě amatérsky dobře dostupné komety. SpaceX si připsala další milník v podobě prvního úspěšného letu a přistání Starship SN15, bez následné exploze. Mezitím dochází k budování sítě Starlink, jejíž družice vídáme večer jako vláčky teček na obloze. Čína opět nedokázala zajistit bezpečný návrat velkého stupně rakety CZ-5B. Ingenuity na Marsu poprvé přistál jinde, než v místě startu a vystoupal až 10 metrů vysoko. Před 160 lety byla objevena jasná Tebbuttova kometa 1861 a před 40 lety naposledy letěla loď Sojuz v původní verzi před vylepšením.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2021 obdržel snímek
„Rosetta HST“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska
Dubnové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. A my tu máme další její vítěznou fotografii. Čeká nás tedy snímek mlhoviny
