Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Alfa Aurigidy 2010

Alfa Aurigidy 2010

Aurigida
Aurigida
V noci z 31. augusta 2010 na 1. septembra 2010 nastane maximum zaujímavého meteorického roja alfa Aurigidy. Roj sa vyznačuje veľmi premenlivou aktivitou s pomerne vysokým zastúpením jasných bolidov. Alfa Aurigidy sú aktívne každý rok, avšak ich ZHR je málokedy vyššia ako 9 meteorov za hodinu. Radiant roja leží neďaleko jasnej a známej hviezdy Capella, ktorú nájdeme v súhvezdí Povozník.

Obdobie aktivity tohto roja nastáva okolo 25. augusta a trvá až do 6. septembra. Maximum pripadá každoročne na 1. septembra (dĺžka Slnka 158°). Radiant má polohu α = 5 hod 40 min, δ = +41°. Meteory tohto roja sú pomerne rýchle, rýchlosť vstupu do atmosféry Zeme je až 66 km/sek. Napriek tomu, že rojová aktivita alfa Aurigíd je pomerne nízka, v rokoch 1935, 1986 a 1994 boli pozorované maximá o ZHR vyššej ako 30 meteorov za hodinu. Veľmi zaujímavé bolo maximum v roku 2007, kedy vizuálny pozorovatelia zaznamenali frekvenciu okolo 40 - 60 meteorov za hodinu. Radarové pozorovania počas maxima v roku 2007 však zaznamenali až niekoľko sto meteorov za hodinu. Meteorický roj alfa Aurigidy sa v ničom nepodobá chronicky známym Perzeidám. Je to veľmi málo preskúmaný meteorický roj, ktorý je nepredvídateľný vo svojom správaní sa vzhľadom na počet meteorov za hodinu. Niektorí astronómovia sa domnievajú, že by sa roj mohol aj tohto roku prezentovať zvýšenou aktivitou. Materskou kométou roja je dlhoperiodická kométa Kiess (C/1911 N1). V blízkosti Slnka sa kométa naposledy ocitla v roku 1911. Predtým to bolo pravdepodobne v roku 83 pred našim letopočtom. To znamená, že kométa navštívila vnútorné časti Slnečnej sústavy za posledných 2500 rokov iba dvakrát. Roj je teda absolútne neznámy, nepoznáme rozloženie častíc na dráhe kométy. Navyše je pomerne málo pozorovaný. Aurigidy majú jednu veľmi zvláštnu vlastnosť. Sú veľmi charizmatické a po ich prelete oblohou za nimi zostáva akási diamantová trblietavá stopa, ktorá je sfarbená modro - zeleno. Vedci sa domnievajú, že je to spôsobené tým, že kométa veľa času na svojej púti okolo Slnka strávi v temnote vonkajších častí Slnečnej sústavy. Preto je jej povrch relatívne nedotknutý slnečným žiarením. Avšak toto tvrdenie je len v roli domnienok a tak ho netreba brať veľmi vážne.

Tohtoročné maximum nebude mať práve najideálnejšie pozorovacie podmienky, nakoľko bude na oblohe svietiť Mesiac blížiaci sa do poslednej štvrti. Nad obzor sa vyhupne už okolo 22:00 LSEČ. Z dôvodu istej pravdepodobnosti nárastu aktivity roja je vhodné pozorovať celú noc od 31.8. do 1.9.2010.

Zdroj:
Astronomia On-Line
Meteor showers online




O autorovi



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »