Snímok asteroidu Stein
Stretnutie európskej sondy Rosetta s asteroidom Šteins dopadlo nad všetky očakávania. Prvé snímky, ktoré boli získané ráno 6.9.2008 z kamery OSIRIS a z infračerveného spektrometra VIRTIS sú viac ako vynikajúce.
"Šteins vyzerá ako diamant na oblohe," povedal Uwe Keller, vedúci výskumník systému OSIRIS (Max Planck Institut Fuer Sonnensystemforschung, Lindau). Na získaných snímkach vidíme na povrchu asteroidu niekoľko malých a dva veľké krátery, z ktorých jeden má až 2 km v priemere. Existencia veľkých kráterov na povrchu asteroidu je dôkazom, že povrch asteroidu je starý. Získané snímky majú priemerné rozlíšenie 50 až 60 pixlov na jeden meter, čo je postačujúce pre zistenie základných povrchových tvarov a geomorfologických čŕt povrchu asteroidu Šteins.
Snímok asteroidu Stein 1Snímok asteroidu Šteins.
"Na snímkach získaných zo sondy je viditeľná reťaz kráterov, ktorá pravdepodobne vznikla dopadom meteoritu a opätovným dopadom roztrieštených úlomkov na povrch otáčajúceho sa asteroidu.", povedala Rita Schulz, členka vedeckého tímu misie Rosetta. Objavená reťaz kráterov je tvorená 7 krátermi. Všeobecne platí, čím je viacej kráterov na povrchu telesa, tým je teleso staršie. Doposiaľ bolo na povrchu asteroidu Šteins objavených 23 kráterov. Povrch asteroidu je neobyčajne svetlý. Vedci sa tak zo získaných dát pokúsia zistiť čo spôsobuje svetlosť povrchu a zároveň určia aj jeho zrnitosť. Tieto údaje by nám mali pomôcť zistiť ako asteroid vznikol.
"Na snímkach vyzerá Šteins ako typický asteroid, je fascinujúce koľko údajov sme schopný z týchto snímok získať. Je to nepochybne prvý vedecký úspech misie Rosetta. Už teraz sa môžeme tešiť na stretnutie Rosetty s asteroidom Lutetia, ktorý je oveľa väčším telesom.", povedal Gerhard Schwehm, manažér misie Rosetta.
Mozaika preletu okolo asteroidu SteinMozaika z preletu sondy Rosetta okolo asteroidu Šteins.
Vedecký tím združený okolo prístroja OSIRIS uviedol, že pár minút pred najväčším priblížením sondy k asteroidu sa kamera NAC (Narrow Angle Camery) z neznámych príčin prepla do bezpečnostného módu. Do pôvodného stavu sa kamera prepla až po niekoľkých hodinách po najväčšom priblížení k asteroidu Šteins. Kamera je totiž naprogramovaná tak, že keď dôjde k zmene určitých definovaných parametrov prepne sa do bezpečnostného módu, aby nedošlo k jej poškodeniu. Tím sa zameria na zistenie dôvodov prepnutia kamery do bezpečnostného módu a pokúsi sa získať údaje z kamery NAC. Vedci dúfajú, že sa im podarí zachrániť snímky z kamery, ktoré sú farebné a mali by nám poskytnúť informácie o chemickom zložení povrchu asteroidu.
V súčasnosti vedci intenzívne analyzujú získané údaje a po kompletnej analýze sa asteroid Šteins stane jedným z najlepšie preskúmaných asteroidov.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.
