Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta a Šteins

Rosetta a Šteins

Snímok asteroidu Stein
Snímok asteroidu Stein
Stretnutie európskej sondy Rosetta s asteroidom Šteins dopadlo nad všetky očakávania. Prvé snímky, ktoré boli získané ráno 6.9.2008 z kamery OSIRIS a z infračerveného spektrometra VIRTIS sú viac ako vynikajúce.

"Šteins vyzerá ako diamant na oblohe," povedal Uwe Keller, vedúci výskumník systému OSIRIS (Max Planck Institut Fuer Sonnensystemforschung, Lindau). Na získaných snímkach vidíme na povrchu asteroidu niekoľko malých a dva veľké krátery, z ktorých jeden má až 2 km v priemere. Existencia veľkých kráterov na povrchu asteroidu je dôkazom, že povrch asteroidu je starý. Získané snímky majú priemerné rozlíšenie 50 až 60 pixlov na jeden meter, čo je postačujúce pre zistenie základných povrchových tvarov a geomorfologických čŕt povrchu asteroidu Šteins.

Snímok asteroidu Stein 1
Snímok asteroidu Stein 1
Snímok asteroidu Šteins.

"Na snímkach získaných zo sondy je viditeľná reťaz kráterov, ktorá pravdepodobne vznikla dopadom meteoritu a opätovným dopadom roztrieštených úlomkov na povrch otáčajúceho sa asteroidu.", povedala Rita Schulz, členka vedeckého tímu misie Rosetta. Objavená reťaz kráterov je tvorená 7 krátermi. Všeobecne platí, čím je viacej kráterov na povrchu telesa, tým je teleso staršie. Doposiaľ bolo na povrchu asteroidu Šteins objavených 23 kráterov. Povrch asteroidu je neobyčajne svetlý. Vedci sa tak zo získaných dát pokúsia zistiť čo spôsobuje svetlosť povrchu a zároveň určia aj jeho zrnitosť. Tieto údaje by nám mali pomôcť zistiť ako asteroid vznikol.

"Na snímkach vyzerá Šteins ako typický asteroid, je fascinujúce koľko údajov sme schopný z týchto snímok získať. Je to nepochybne prvý vedecký úspech misie Rosetta. Už teraz sa môžeme tešiť na stretnutie Rosetty s asteroidom Lutetia, ktorý je oveľa väčším telesom.", povedal Gerhard Schwehm, manažér misie Rosetta.

Mozaika preletu okolo asteroidu Stein
Mozaika preletu okolo asteroidu Stein
Mozaika z preletu sondy Rosetta okolo asteroidu Šteins.

Vedecký tím združený okolo prístroja OSIRIS uviedol, že pár minút pred najväčším priblížením sondy k asteroidu sa kamera NAC (Narrow Angle Camery) z neznámych príčin prepla do bezpečnostného módu. Do pôvodného stavu sa kamera prepla až po niekoľkých hodinách po najväčšom priblížení k asteroidu Šteins. Kamera je totiž naprogramovaná tak, že keď dôjde k zmene určitých definovaných parametrov prepne sa do bezpečnostného módu, aby nedošlo k jej poškodeniu. Tím sa zameria na zistenie dôvodov prepnutia kamery do bezpečnostného módu a pokúsi sa získať údaje z kamery NAC. Vedci dúfajú, že sa im podarí zachrániť snímky z kamery, ktoré sú farebné a mali by nám poskytnúť informácie o chemickom zložení povrchu asteroidu.

V súčasnosti vedci intenzívne analyzujú získané údaje a po kompletnej analýze sa asteroid Šteins stane jedným z najlepšie preskúmaných asteroidov.

Zdroj: ESA




O autorovi



50. vesmírný týden 2025

50. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 12. do 14. 12. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve středu po ránu projde přes hvězdu Regulus. Večer je nad jihem Saturn a přejde přes něj Titan. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Přes velké skvrny je aktivita Slunce nízká, přesto může nastat polární záře. Ranní komety trochu ruší svit Měsíce, večerní tmavá obloha jich ale také několik nabídne. Před 100 lety se narodil český astronom a meteorolog Ladislav Křivský.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny a letadlo

Celestron C8 / Baader Filtr + Astronomik UV-IR Block L-2 Po zamíření na Slunce jsem začal fotit serii jednotlivých krátkých snímků (lucky imaging) Postup vytvoření dané fotky: V rámci té série jednotlivých fotek se objevilo to letadlo. Vzal jsem tedy tuto jednu fotku a vyřízl z ní přesně jedna ku jedné to letadlo a spojil s tou složeninou Slunce, tak aby vznikl co nejlepší snímek, kde bude vidět jak detailní Slunce tak letadlo. Slunce: Sekvence fotek PIPP/Autostakkert pak zpracováno v Pixinsight

Další informace »