Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Urzidy 2009

Urzidy 2009

Radiant Ursid. Zdroj: IMO.
Radiant Ursid. Zdroj: IMO.
Dňa 22. 12. 2009 nastane maximum pomerne málo známeho meteorického roja Urzidy.

Tohtoročné maximum by malo nastať 22. decembra o 13:30 UT. Tohto roku, tak ako v roku minulom, sa predpokladá zvýšená aktivita roja spojená s návratom materského telesa roja, kométy 8P/Tuttle. Urzidy sú v činnosti od 17. do 26. decembra a ich maximum nastáva na dĺžke Slnka 270,7°. Poloha radiantu v čase maxima je α = 14 h 28 m, δ = 76°. Meteory tohto roja sú slabšie a do atmosféry Zeme vstupujú rýchlosťou dosahujúcou len 33 km/s. Frekvencia bežne dosahuje hodnôt okolo 10 až 50 meteorov za hodinu.

Urzidy sú veľmi málo pozorovaným meteorickým rojom severnej pologule. Za posledných 70 rokov však roj vyprodukoval dve významné nárasty aktivity. Prvý nárast frekvencie nastal v roku 1945 a druhý v roku 1986. Podobne aj v rokoch 1988, 1994, 2000, 2006 a 2007 boli zaznamenané vyššie frekvencie ako je tomu u tohto roja zvykom. V uvedených rokoch bola totiž frekvencia vyššia ako 30 meteorov za hodinu, pričom tento nárast trval dve hodiny a viac. Je možné, že sa zvýšená aktivita Urzíd vyskytuje oveľa častejšie, bohužiaľ roj je veľmi málo pozorovaný. V januári 2008 prešla perihéliom kométa 8P/Tuttle, ktorá je materským telesom roja Urzidy. Návrat kométy by nám čisto teoreticky mohol priniesť nárast aktivity Urzíd. Či to tak aj naozaj bude uvidíme až po avizovanom maxime.

Roj Urzíd bol objavený v roku 1914, pričom radiant bol potvrdený v roku 1931 a 1933. Systematický výskum tohto roja začal Dr. Antonín Bečvář v roku 1945, kedy ohlásil nečakane vysokú aktivitu meteorov vyletujúcich zo súhvezdia Malý Voz. Pozorovatelia vtedy odhadli ZHR až na 169 meteorov za hodinu. V roku 1946 odhadol A.Bečvář ZHR už iba na 11 meteorov za hodinu. Od roku 1953 do roku 1970 Urzidy pravdepodobne nikto systematicky nepozoroval, pretože z tohto obdobia neexistujú žiadne záznamy o pozorovaní Urzíd. Až v roku 1970 začali Urzidy pravidelne pozorovať pozorovatelia z British Meteor Society. V roku 1986 ohlásil 1986 Luc Gobin v Mechelene (Belgicko) nečakane vysoký počet rádiových meteorov, ktoré boli pozorované na frekvencii 66,17 MHz. Ohlásil 60 až 80 odrazov rádiových vĺn za hodinu počas 19., 20. a 21. decembra. Počet odrazov stúpol na 171 počas 23. decembra. Túto zvýšenú aktivitu potvrdili aj vizuálni pozorovatelia z celej Európy. George Spalding (riaditeľ meteorárskej sekcie British Astronomical Association) prepočítal tieto pozorovania a stanovil ZHR na 87 ± 29. Trond Erik Hillestad (Norwegian Meteor Section) oznámil, že ďalší dvaja pozorovatelia (Kai Gaarder a Lars Trygve Heen) uvideli za 4 hodiny 94 ursíd. 37 ursíd zbadali v priebehu jednej hodiny. Dátum maxima bol 22,83 december, ZHR 64±11 a priemerná magnitúda bola 1,9. Posledný krát bola vyššia aktivita bola pozorovaná v roku 2007.

Pozorovanie Urzíd je veľmi dôležité, pretože roj je veľmi neznámy a slabo pozorovaný. Navyše je tohto roku možný nárast aktivity. Pozorovateľom navyše bude priať aj Mesiac, ktorý sa v čase maxima bude nachádzať v blízkosti prvej štvrti a tak bude pozorovania ovplyvňovať minimálne.

Zdroj:
Astro.cz
Astronomia On-Line
IMO




O autorovi



22. vesmírný týden 2020

22. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se loučíme s Venuší, ale její tenký srpek může být zajímavý ve dne. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říkají o pozornost planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále můžeme zkusit spatřit nějaké komety. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, jejichž 7. start nakonec proběhne až po nejočekávanější události jara, startu Falconu 9 s pilotovanou lodí CrewDragon, jejíž start je v plánu ve středu večer. Před 90 lety se narodil známý americký astronom Frank Drake.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2017 T2 (PANSTARRS)

Další informace »