Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kappa Cygnidy 2010

Kappa Cygnidy 2010

dn15116-1_540.jpg

Dňa 18.8.2010 nastane maximum meteorického roja kappa Cygnidy. Tento roj patrí k tým slabším, jeho ZHR dosahuje iba 4-6 meteorov za hodinu. Roj je v činnosti od 3.8. do 25.8. Tento roj je známy tým, že sa mu občas podarí "vyrobiť" nejaký ten veľmi jasný bolid. Materským telesom roja je asteroid 2008ED69, ktorý je potomkom rozpadu väčšieho telesa, ktoré sa rozpadlo pred približne 4000 až 6000 rokmi.

Radiant Kappa-Cygnid. Zdroj: IMO.
Radiant Kappa-Cygnid. Zdroj: IMO.

Meteorický roj kappa Cygnidy, hoci patrí medzi slabšie roje si rozhodne zasluhuje pozornosť. Jeho aktivita je pozorovaná takmer každý rok už od polovice 19. storočia a to približne v období od 3.8. do 25.8. Maximum nastáva na dĺžke Slnka 145°, čo pripadá na 18.8. Poloha radiantu je α = 19 hod 4 min, δ = +59°. Priemerná hodinová frekvencia dosahuje iba 6 meteorov za hodinu, no vyskytujú sa veľmi jasné bolidy. Meteory tohto roja sú pomerne pomalé, ich rýchlosť pri vstupe do zemskej atmosféry dosahuje iba 25 km/s. Pozorovatelia ich väčšinou opisujú ako modrobiele. Roj má veľmi premenlivú aktivitu a tak väčšina údajov o ňom ešte nie je známa. Výskyt veľmi jasných bolidov naznačuje, že rozpad materského telesa prebehol iba nedávno. Vysoký sklon bolidov (i = 28-38 stupňov) a nízka excentricita je veľmi neobvyklá u meteorických rojov aj asteroidov. Materské teleso by teda malo byť ľahko odlíšiteľné z množstva prípadných kandidátov. Identifikáciu telesa urobil Peter Jenniskens, pričom za materské teleso určil asteroid 2008ED69, ktorý je potomkom rozpadu väčšieho telesa pred 4000 až 6000 rokmi. Tento objav bol aj neskôr potvrdený. Podľa výpočtov je samotný prúd meteoroidov hmotnejší ako materské teleso. Numerickými výpočtami sa zistilo, že kappa Cygnidy vznikli približne okolo roku 4000—1600 p.n.l. rozpadom kométy Jupiterovej rodiny. Väčšina úlomkov prechádza blízkosti dráhy planéty Venuša, a tvorí tak jeden z jej najsilnejších rojov. Roj je ale dostatočne široký, aby zasiahol aj do miest zemskej dráhy.

Tohtoročné pozorovacie podmienky sú veľmi dobré, nakoľko dorastajúci Mesiac zapadá pred polnocou. To znamená, že v druhej polovici noci nebude svojim svitom rušiť pozorovanie. Pozorovať je možné vizuálne, teleskopicky a vďaka výskytu veľmi jasných bolidov aj fotograficky.

Zdroj:
IMO
Meteory.sk




O autorovi



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře nad Pálavou

Polární záře nad Pálavou

Další informace »