Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  10 let českého APODu

10 let českého APODu

10 let APOD
10 let APOD
Většina vědeckých disciplín pracuje s mnoha různě pojmenovanými datovými soubory. Nejinak je tomu i v astronomii. Jedním takovým se může pochlubit i Česká astronomické společnost. Jedná se o soubor čísel 10, 3654, 3654, 3654, 46771, 705222, 3599190 a vyznačuje se nejen tím, že všechna nad 3654 jsou pouze statistické odhady. Kromě obsahu odborného rázu jsou data v něm obsažená lahodná i oku zaměřeného spíše na estetickou stránku než na soubory číslic a vzorců. A má i své jméno - "APOD - astronomický snímek dne (česká verze)".

Objasnění hodnot v něm obsažených není vůbec složité. Za 10 let provozu bylo během 3654 dní v 3654 článcích popsáno 3654 astronomických fotografií. Jim bylo celkem věnováno 46771 doplňujících odkazů a 705222 slov, což činí 3599190 znaků bez mezer.

Uvedený soubor však není zdaleka úplný. Chybí v něm například osobnost autora české verze Josefa Chlachuly, který se železnou denní pravidelností přináší zasvěcené překlady Astronomického snímku dne, který pod patronací NASA každodenně píší Robert Nemiroff a Jerry Bonnell. Není na to však sám. Vydatně mu pomáhají či pomáhali Pavel Koten, Petr Šauman, Ivan Růžička a Josef Pavlík.

Česká verze APOD
Česká verze APOD
Celý tento poněkud komplikovaný soubor dat se prostřednictvím serveru České astronomické společnosti přenáší na obrazovky počítačů miliónů zájemců o astronomii i náhodných návštěvníků těchto internetových stránek. A je věru se na co dívat. Koordinátoři APODu sáhnou tu po aktuálním snímku sluneční koróny v době zatmění, tu zabrousí do astronomie kometární, aby nás vzápětí vyslali do nejvzdálenějších hlubin vesmíru naplněných reliktním zářením. Zkrátka však nepřijdou ani milovníci hvězdokup, galaxií či planetárních členů naší sluneční soustavy. A aby toho nebylo málo, můžeme se na palubě vesmírných sond či raketoplánů vydat do kosmického prostoru, nebo na povrch Marsu či Venuše, stejně jako se seznámit s předními osobnostmi astronomického světa.

Český APOD však není pouze překlad textů popisujících snímky pořízené autory zahraničními. Setkáváme se i s příspěvky tuzemskými. V roce 1999 byly hned dva. 19. února obrázek stopy bolidu dr. Spurného z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, v.v.i. a 19. srpna koláž z úplného zatmění Slunce 1999 Pavla a Romana Cagašových. Ten první ještě nestihl éru českého překladu. 10. dubna se objevil snímek Jana Šafáře z Hvězdárny a planetária v Brně, zachycující jasnou polární záři svítící nad hvězdárenskou kopulí. A v letech 2007 a 2008 přinesl do APODu své snímky profesor Druckmüller z brněnského Vysokého Učení Technického. 30. března potěšil čtenáře kometou McNaught spolu s Magellanovými oblaky a ramenem naší Galaxie, 28. září pak kompozicí sluneční koróny během zatmění v roce 2008.

 Planetární mlhovina NGC 2818
Planetární mlhovina NGC 2818
Ještě něco podstatného však v datech souboru není zachyceno. Čtenář, sedící před monitorem mnohdy v úžasu nad krásami a tajemstvími blízkého vesmíru. Není asi v lidských silách jednoduše spočítat, kolik lidí od 16. června 1995, kdy vlastní projekt APOD vznikl, tyto stránky shlédlo. Nikdo asi nespočte kolik s jejich pomocí vzniklo přednášek či prezentací, kolik snímků se nakonec stalo ozdobou pracovních ploch monitorů ani kolik duší bylo prostě jen potěšeno. O fenoménu APOD by se dalo psát ještě dlouho. Díky němu máme možnost přijít do kontaktu s fyzickou realitou vesmíru skrze virtuální realitu počítačové sítě tvořenou reálnými lidmi. A tak nezbývá než všem, kteří nám ji zprostředkovávají poděkovat a doufat, že k nám budou i nadále s neochvějnou jistotou vstupovat skrze obrazovky monitorů prostřednictvím krásných snímků z vesmíru.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »