Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy VŠB-TU v Ostravě jako první planetárium v České republice předvedlo pod výše uvedným názvem v sobotu 24. dubna svým návštěvníkům pořad ve stereoskopickém provedení.
ČAM 2010.03Vítězným snímkem "České astrofotografie měsíce" za měsíc březen se stala fotografie s názvem "Analemma" pana Libora Judase. Pro poučené z astronomie nebude možná tento podivný název záhadou, zmíníme se ale krátce o jeho významu, poněvadž jeho obsah sahá až ke kořenům astronomie.
Předání ocenění „Astrofotograf roku 2009“ (autor: J. Jindra)"Astrofotograf roku 2009" pan Jiří Linet se dočkal své plakety. Na 18. sjezdu České astronomické společnosti mu ji za porotu "České astrofografie měsíce" předal Zdenek Bardon spolu s oběma předsedy ČAS - čestným předsedou dr. Jiřím Grygarem a v tu chvíli stále ještě aktuální předsedkyní dr. Evou Markovou. Součástí ocenění je také bronzová destička s astrofotografovým jménem, která se tak dostane do sousedství předchozích nositelů tohoto titulu na pamětní desce umístěné v "bečvářově" kopuli úpické hvězdárny.
ČAM 2010.02
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2010 obdržel snímek "Planety",
jehož autorem je Luděk Hamr.
Zkusme si prolistovat nějaký dnešní astronomický časopis. S velkou pravděpodobností se spolu se skleněnýma očima kosmických sond dostaneme až těsně k blízkým či vzdálenějším planetám, pokud si již spolu s dopadovým modulem nesedneme přímo na pevný povrch planety nebo nevnikneme hluboko do jejího plynného tělesa. V internetových aplikacích můžeme dokonce procházet modely krajin vytvořenými díky detailním snímkům citlivých kamer sond. Pohled je to opravdu úžasný. Až se zdá, že se mu téměř nic nevyrovná.
ČAM 2009.12: Asteroidy (icon)Nepočítaně lidu prožilo své pozemské bytí v zemi v srdci Evropy. Mnoho jich zůstalo v anonymitě dějin, vytvářejíce podhoubí národa či národů, z něhož vyčnívají osobnosti, které se zapsaly do historie. Někteří z nich, a jej jich dosti, se díky vzpomínce ostatních dostali doslova až na oblohu, mezi téměř nesmrtelná kosmická tělesa. A třicet z nich se dostalo na fotografii slovenských astrofotografů Ivana Majchroviče a Tomáše Marušky.
ČAM 2010.01 (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2010 obdržel snímek
"Mlhovina Bublina", jehož autorem je Pavel Pech.
Pohled do hlubin vesmíru je téměř vždy úžasný. Už jen představa vzdáleností, velikostí a zároveň děsivé prázdnoty vesmírných hlubin tají dech. To však není vše. V těch hlubinách to vře a kolotá, děsivé energie roztáčejí obří nebeské víry a bubliny plynu, ničí hotové a vytvářejí objekty nové.
Je tomu tak i na snímku Pavla Pecha, který se stal astrofotografií měsíce ledna roku 2010 soutěže Česká astrofotografie měsíce.
22. ledna 2010, krátce po desáté hodině dopolední, zavládla v zasedacím sále Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. na observatoři v Ondřejově napjatá atmosféra. Pod patronaci České astronomické společnosti zde proběhla volba Astrofotografa roku 2009 soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Stal se jím Jiří Linet z Havířova.Miloš TichýMultimédia
Sluneční soustava 2006...aneb SLUNEČNÍ SOUSTAVA V KOSTCE. Chcete vědět kde ve vesmíru bydlíte? Zajímají vás výsledky získané kosmickými sondami k planetám sluneční soustavy? Chcete se projít po Marsu nebo po Venuši? Vidět detaily prstenců Saturnu, nejkrásnější planety sluneční soustavy? Spatřit jak obří planetu Jupiter, tak jeho největší měsíce? Podívat se na Pluto i další ledové světy na okraji sféry planet? Či dokonce získat typ na výlet do impaktního kráteru, ve kterém trénovali američtí astronauti před letem na Měsíc? To vše v digitální full HD projekci s kvalitním ozvučením.
Projekt GigaGalaxy Zoom nám umožňuje porovnat fascinující pohled na noční oblohu viděnou lidským okem s detailním záznamem profesionální techniky používané v astronomickém výzkumu. Prostřednictvím tří obřích, několikametrových snímků ve vysokém rozlišení lze porovnat, jak se mění pohled na naši Galaxii, zvanou též Mléčná dráha, díváme-li se pouhým okem, amatérským dalekohledem nebo velkým profesionálním teleskopem. Snímky bohatých oblastí v Mléčné dráze byly pořízeny na jednom z nejlepších pozorovacích míst na Zemi. Projděte se kolem třpytivého pásu Mléčné dráhy, ponořte se do jejího středu v souhvězdí Střelce a seznamte se zblízka s mlhovinou Laguna. Lákají vás Magellanova mračna, Omega Centauri, Trifid, či mlhovina Kočičí tlapka? To všechno vám nabízí Gigagalaxy Zoom.
ČAM 2009.12: Asteroidy (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2009 obdržel snímek "Slovensko, Morava a Čechy na oblohe", jehož autory jsou Tomáš Maruška a Ivan Majchrovič.
Přímo v srdci Evropy, obklopeny řekami Labem, Dunajem, Tisou a Odrou a chráněny horskými masivy, žijí již téměř dva tisíce let naše národy Čechů a Slováků. Není asi důležité, zda jsme potomky kmene legendárního praotce Čecha či knížete Přemysla, nebo kupce Sáma či knížete Pribiny. Není snad ani důležité, kolik slovanské, germánské, polské, keltské či uherské krve v našich žilách koluje. Cesty obou národů se však prolínají historií jako chapadla malé chobotničky. Malé proto, že jsou to národy nevelké počtem obyvatel i rozlohou. I když, pravda, často sahaly hranice až k mořským břehům, jindy jsme si zase stěží udrželi alespoň hlavní město.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2009 obdržel snímek
"Srpková mlhovina", jehož autorem je Zdenek Bardon.
Jako měsíční víla tančící zlehka po mechu lesních palouků víří ve vesmírných dálavách nádherná éterická mlhovina. Můžeme se o tom přesvědčit na vítězné fotografii soutěže Česká astrofotografie měsíce za listopad 2009. Jejím autorem je astrofotograf Zdenek Bardon z Rasošek a jeho vítězný snímek zobrazuje kosmickou bublinu plynu nazvanou NGC 6888.
Plazma na Slunci (sonda TRACE 19. 7. 2000 ve 23:30 UT)Přednášku prof. Petra Kulhánka na téma "Plazma ve vesmíru" si můžete kdykoli přehrát online v unikátní aplikaci ČRo Leonardo. Přednáška přináší kromě zvukového záznamu obrázky a animace použité v prezentaci.
Snímek stopy bolidu od Martina McKenny
V době maxima meteorického roje Leonid v roce 2009 bylo na oblohu namířeno velké množství pozorovací techniky a tak není divu, že byla pořízena celá řada pěkných snímků, případně videozáznamů. Jednu z nejpůsobivějších fotografií pořídil amatérský astronom Martin McKenna ze Severního Irska.
Lacus Mortis. Kresba: Milan Blažek.Je jasná noc. Na obloze se třpytí jen hrstka jasných hvězd a vysoko nad obzorem svítí baculatý couvající Měsíc. Právě na mrtvý měsíční svět míří váš dalekohled, protože slabé objekty nočního nebe se beznadějně ztrácejí v měsíčním svitu. Obraz je neobvykle klidný a vy při velkém zvětšení prohlížíte rozhraní světla a stínu, kde se rýsuje množství zajímavě osvětlených kráterů, hor, údolí a brázd. Nastává vhodná doba ke kreslení Měsíce!
ČAM říjen 2009Titul Česká astrofotografie měsíce za měsíc říjen 2009 obdržel snímek
"Krabí mlhovina a planetka Fortuna", jehož autorem je Jiří Linet.
Uběhl další měsíc a porota České astrofotografie měsíce opět řešila nelehký problém - vybrat vítěze říjnového kola soutěže. Nakonec se jím stal snímek pořízený astrofotografem Jiřím Linetem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2009 obdržel snímek
"Galaxie M 110", jehož autorem je Jiří Linet.
Je 10. dubna roku 1773 a na Paříž se snesla tma. Noc je neobvykle hezká a nebe čisté. Obvyklé kouřmo z topení, krbů a dílen, které tak rádo rozptyluje světla rozrůstajícího se velkoměsta, zmizelo. Charles Messier obrací svůj dalekohled k velké mlhovině v souhvězdí Andromedy.
Discovery po přistáníRaketoplán Discovery má za sebou úspěšnou misi na Mezinárodní kosmickou stanici, přistál po 24hodinovém odkladu 12. září ve 2:53 SELČ v Kalifornii. Přenos zde běžel od 1:40.
ČAM 2009.08 (icon)Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2009 obdržel snímek
mlhoviny LBN 468 v souhvězdí Kefeus, jehož autorem je Lukáš Kolář.
Když jsem se poprvé podíval na Mléčnou dráhu s pomocí dalekohledu, zatajil se mi dech. To obrovské množství hvězd, při kterém si člověk uvědomí svoji nicotnost, je ohromující. Snímky z těchto oblastí kolem galaktické roviny, jako například oblast v Kefeovi zvolená autorem, budou vždy výjimečné.
Fotografie vesmíru z ESOV rámci Mezinárodního roku astronomie Geofyzikální ústav AV ČR, Astronomický ústav AV ČR a Česká astronomická společnost pořádají pro veřejnost od 4. do 18. září 2009 v sále Geofyzikálního ústavu v Praze výstavu fotografií vesmíru a českých hvězdáren. Otevřeno od pondělí do pátku
v době 8 až 16 hodin. Vstup zdarma.
Start!Po dvou přerušených přípravách ke startu, poprvé kvůli špatnému počasí a podruhé kvůli technickým potížím, 29. srpna v 5:59 SELČ úspěšně odstartoval raketoplán Discovery k misi STS-128 se zásobami na Mezinárodní kosmickou stanici.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
