Petr Horálek v pořadu Hlubinami vesmíru. Zdroj: TV NoePrvní prázdninový měsíc se setkáme v pořadu Hlubinami vesmíru s pardubickým popularizátorem astronomie a vedoucím redaktorem serveru České astronomické společnosti Petrem Horálkem.
ČAM 2011.06: Antares
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2011 obdržel snímek "Okolí hvězdy Antares", jehož autorem je Vlastimil Musil.
Šest set světelných let od nás se nachází šestnáctá nejjasnější hvězda na obloze, červený veleobr Antares. My pozemšťané máme velké štěstí, že se nenachází na místě našeho Slunce. To bychom tu totiž vůbec nebyli. Nebyl by tu ani autor tohoto vítězného snímku "České astrofotografie měsíce", ani my, kdo se nyní těšíme jeho úžasnou barevnou krásou.
J. Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV NoeV pátek 24. června 2011 připravuje TV Noe na 20:00 hodin opravdový bonbónek nejen pro příznivce pořadu Hlubinami vesmíru, a sice živé vysílání Kulatého stolu o aktuálním dění v astronomii. Hosty budou dva astronomové vpravdě povolaní. Prvním bude astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a druhým pak děkan Filozoficko přírodovědecké fakulty Slezské univerzity Prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc., s kterým právě pořad Hlubinami vesmíru na téma skrytá hmota, skrytá energie či velmi hmotné objekty, běží.
Saturnův měsíc Helene na snímku ze sondy Cassini Americká kosmická sonda Cassini (NASA), která již od roku 2004 krouží kolem planety Saturn, se podruhé těsně přiblížila k ledovému měsíci Helene, jednomu z malých měsíců planety Saturn. Na Zemi vyslala zajímavé snímky jeho povrchu. V okamžiku největšího přiblížení, k němuž došlo v sobotu 18. června 2011, prolétla sonda Cassini ve vzdálenosti 6 968 km od povrchu měsíce Helene.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2011 obdržel "prostorový" snímek
"Mlhovina Roseta", jehož autorem je Pavel Pech.
V květnu 2011 učinila porota České astrofotografie měsíce neobvyklou volbu. Vítěznou fotografií se stal zvláštní, podivně vybarvený a navíc dvojitý snímek. Tento zvláštní pocit náhle zmizí, nasadíme-li si na oči také zvláštní a navíc dvoubarevné brýle - červené na levém a zelené či modré na oku pravém. Hned poté nás obrázek Pavla Pecha přivede do hlubin plastického nitra emisní mlhoviny NGC 2237, zvané též "Roseta", nebo po česku "Růžice".
Profesor Zdeněk Stuchlík. Zdroj: TV Noe.S děkanem Filosoficko přírodovědecké fakulty Slezské University pokračujeme v tématech teoretické fyziky týkajících se vesmíru. Úvahy o budoucnosti vesmíru, pobytu Alberta Einsteina před sto lety v Praze, výzkumu velmi kompaktních těles, jako jsou černé díry, superspinary, neutronové hvězdy či tzv. kvarkové hvězdy, nás doslova vytáhnou nad obzor naší fantazie. Skutečnost a realita vesmíru naši fantazii totiž stále a stále předhánějí.
ČAM 2011.04 - Okolí ohnivé hvězdy (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2011 obdržel snímek
"Okolí ohnivé hvězdy", jehož autorem je Ondřej Podlucký.
Tak jako v dubnu 2011 opět zaplál pomyslný astronomický souboj našich astrofotografů, svítí na obloze v souhvězdí Vozky "Planoucí hvězda". A právě tu si vybral za svůj cíl vítěz dubnového kola soutěže "Česká astrofotografie měsíce" Ondřej Podlucký.
Plaketa Astrofotograf roku 2010 pro Luďka Hamra. Autor: Marcel BělíkV sobotu 16. dubna 2011, pět set let poté, co místními hvozdy hnával svou loveckou družinu český král Václav IV, se v královském komorním městě Žebrák sešli zástupci České astronomické společnosti. Pod dohledem majestátných hradů Žebrák a Točník a pod záštitou místní hvězdárny zde zástupci jednotlivých složek této společnosti na takzvaném "Velkém zasedání složek ČAS" referovali o své činnosti za poslední rok, diskutovali o plánech do budoucna a též využili vhodné příležitosti, aby předali dary čestnému předsedovi společnosti dr. Jiřímu Grygarovi k jeho životnímu jubileu.
Když porotci soutěže "Česká astrofotografie měsíce" začali prohlížet a hodnotit soutěžní snímky březnového kola, zatajil se jim dech. Snímek "NGC 2237" Ondřeje Podluckého jako by kosmickému teleskopu "z oka vypadl". A nebylo to pouze použitím stejné barevné palety snímku pořízeného úzkopásmovými filtry.
Vítězný snímek Ľubomíra Janoštiaka ml.Fotografická soutěž, vyhlášená k příležitosti částečného zatmění Slunce 4. ledna 2011 Astronomickou společností Pardubice, Českou astronomickou společností, Českým rozhlasem Leonardo a Hvězdárnou b. A. Krause DDM DELTA Pardubice, má již své vítěze. Po nesnadném vyhodnocení šestičlenná porota vybrala jako nejlepší snímek soutěže elegantní "postupku" průběhu zatmění Ľubomíra Janoštiaka ml. ze slovenského Brezna. Tomu i dalším pěti vítězům srdečně gratulujeme a všem ostatním autorům překrásných a nápaditých soutěžních snímků děkujeme.
Dnes 26. března 2011 se jako každý rok koná akce k ochraně klimatu s názvem Hodina Země, kdy se na hodinu zhasne osvětlení v městech a firmách, které se k akci připojují. Amatérská prohlídka oblohy k této příležitosti pořádá soutěž o nejlepší fotografie z Hodiny Země.
Autor: Vilém HeblíkJak jsme již informovali dříve, na Slunci se při probíhajícím 24. cyklu aktivity objevily první opravdu výrazné skvrny. Největším "lákadlem" pro pozorovatele a fotografy je bezesporu skupina s označením 1166, která se právě v těchto dnech nachází nejblíže ke středu slunečního disku. Při pozorném pohledu pouhým okem (přes filtr!) je patrná jako tmavší flíček, s použitím dalekohledu se ukáže její krásná struktura. Do redakce přišlo několik fotografií, autorům za ně děkujeme. Skupinu skvrn je možné pozorovat ještě přibližně týden.
ČAM 2011.02 (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2011 obdržel snímek "gravitační čočka", jehož autorem je Alexander Kupčo.
Únorové kolo "České astrofotografie měsíce", probíhající pod patronací České astronomické společnosti, posunulo soutěžní pohled opět hluboko do vesmíru. Autor vítězné fotografie, pan Alexander Kupčo, namířil objektiv svého dalekohledu do hlubin vesmíru ve směru souhvězdí Velké Medvědice. Jeho cílem však nebyla galaxie NGC 3097, která snímku dominuje. Naopak, objekt zájmu je mnohem slabší a také leží mnohem, mnohem dál. Zatímco světlo od zmiňované galaxie putuje k Zemi padesát miliónů let, od hlavního cíle snímku, kvasaru Q0957+561 trvá jeho cesta 8,7 miliard roků. Na obloze se nám jeví jako slabý objekt téměř sedmnácté hvězdné velkosti.
Ten, kdo za zimních mrazivých nocí pohlédl na souhvězdí Oriona, patrně nepřehlédl mlhavou skvrnku pod jeho pásem v místech, kde má tento bájný lovec zavěšen svůj pomyslný meč. Tento obláček, známý jistě již dávno ve starověku, září tu nyní před námi v podobě vítězného snímku soutěže Česká astrofotografie měsíce.
Složený snímek z celodenní série (Sněžka, 29.12.2010)Článek uvádí příklady časosběrných (time-lapse) snímků složených ze sekvence statických záběrů pořízených v časovém sledu. Výsledný snímek kombinuje záběr reálné scény s její proměnou v čase.
ČAM 2010.02Dne 11. ledna 2011 se v zasedacím sále Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. na observatoři v Ondřejově a pod patronací České astronomické společnosti sešla porota soutěže Česká astrofotografie měsíce. Hlavním cílem tohoto setkání byla již tradiční volba Astrofotografa roku.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 19. ledna 2011
Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako ochrana před zlými démony a čarodějnicemi. Podle starých pohanských zvyků je tak možno uchránit se temným silám během této podivné noci uvolněných.
Autor: Pavel Štys, PardubiceJak trefně kolovalo v některých médiích, včera Slunce na dopolední obloze takřka bez nadsázky vykouzlilo úsměv. Nad územím České republiky naší mateřskou hvězdu zakryl o něco menší měsíční kotouč shora a jen pár minut před půl desátou chybělo zhruba 79 % slunečního průměru. Až neuveřitelné to je, ale 4. lednový den letošního roku právě v době zatmění přinesl nad naše území místy dokonce i skorojasné počasí. Téměř každý si tedy mohl aspoň krátce vychutnat část scénáře mimořádného úkazu, jehož budeme v naší kotlině znovu svědky až 20. března 2015. Zatmění je sice již den za námi, ale internetem kolují gigabajty fotografií z celé Evropy, části Afriky a Asie. Pojďme si připomenout, jak to vypadalo u nás.
Částečné zatmění Slunce. Zdroj: National Geographic.Astronomická společnost Pardubice ve spolupráci s Hvězdárnou barona Artura Krause DDM DELTA Pardubice, Českou astronomickou společností a Českým rozhlasem Leonardo vyhlašuje fotografickou soutěž se zaměřením na částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011, které bude pozorovatelné na území České republiky. Zapojit se může skutečně každý, kdo má po ruce nějaký ten fotoaparát. Fantazii se meze nekladou, naopak právě originalita snímku může přinést kýžené vítězství. Přispějte tak do pestré dokumentace tohoto mimořádného úkazu, největšího svého druhu v České republice od roku 2003 až do roku 2026!
Složený snímek, obsahující 363 GeminidTak jako každým rokem, i kolem 14. prosince 2010 bylo možné pozorovat meteory zdánlivě vylétající ze souhvězdí Blíženců. Tento roj se jmenuje podle latinského názvu souhvězdí Geminidy a jeho frekvence může za příznivých podmínek přesáhnout 100 meteorů za hodinu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
