ČAM 2010.07 (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2010 obdržel snímek "Vnitřní koróna Slunce při úplném zatmění 11. 7. 2010 ", jehož autorem je Prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. z Brna.
Slunce, náš nejbližší hvězdný soused, jehož životadárné paprsky nám zpříjemňují letní čas, je bezesporu naší nejsledovanější hvězdou. Sluneční astronomové z různých koutů světa studují sluneční aktivitu s pomocí různorodých přístrojů a to jak na Zemi tak ve vesmíru takříkajíc každý den. Mohlo by se tak zdát, že nás nemůže již ničím překvapit. Opak je však pravdou.
Měsíc Daphnis fotografovaný sondou Cassini 5. 7. 2010Sonda Cassini pořídila dosud nejlepší snímek Saturnova měsíčku Daphnis. Ale téměř žádné detaily vidět nejsou, na snímku převládá především okolní šedivá barva Saturnových prstenců.
ČAM 2010.06 - Kometa C/2009 R1 McNaught (mid)
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2010 obdržel snímek
"Kometa C/2009 R1 McNaught ", jehož autorem je Ing. Martin Myslivec.
A jsou i planety takové, které už před časy zvadly,
jejichžto trouchnivé mrtvoly v komety již se rozpadly.
Odlétly, ve hvězdách zmizely, už se i rozprchlé zdály,
matička na ně jen vzpomíná v světové myšlének dáli.
Někdy se po nich však roztouží, náhle je stáhne až k sobě,
ohnivé slzičky žíhají po nebi, v němé té době.
CAM 2010.05Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2010 obdržel snímek "Galaxie M 81 a M 82", jehož autorem je Libor Richter.
Pohled na galaxie - hvězdné ostrovy ukryté v nesmírných hlubinách vesmíru - nám dává tušení o titěrnosti Země či celé Sluneční soustavy. Ztrácíme při něm iluzi o jedinečnosti našeho světa. Kolik světů podobných tomu našemu se asi nachází v jejich útrobách?
Logo NASAV předcházejících dvou dílech jsme se zabývali programy, které víceméně mohou velmi spolehlivě fungovat i bez připojení k síti internet. Již v jejich samotném základu jde o plnohodnotné balíčky, které, jak jsme si již dříve ukázali, lze bez internetu naprosto běžně používat.
Zemský povrch v CelestiiV prvním díle této série pojednávající o počítačových programech, které přinášejí vesmír až přímo k vám, jsme se seznámili se skvělým programem Stellarium. V dnešním, druhém díle si představíme program, který z vás v okamžiku udělá kosmického cestovatele a vy tak můžete navštívit nejen objekty Sluneční soustavy, ale i ostatní galaxie.
Galaxie v programu CelestiaS nebývale rychlým rozvojem technologií, které nám umožňují nahlížet i do těch nejvzdálenějších koutů nám známého a viditelného vesmíru, se postupem času do rukou běžného smrtelníka dostávají prostředky, o nichž generace před námi jen tiše snily.
jednotlive experimentySonda odštartovala 11. februára 2010 z Floridy, pričom posledné dva mesiace stabilizovala svoju polohu, aby nadobudla geosynchrónnu obežnú dráhu a pripravila prístroje. Ako náhle sonda otvorila poklopy začala zhromažďovať fotografie, z ktorých boli ohromení všetci odborníci po celom svete.
ČAM 2010.04: M106 (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2010 obdržel snímek "M 106", jehož autorem je Ing. Martin Myslivec z Hradce Králové.
Velmi nádherná. Jasné jádro se slabými mléčnými rameny, severním předcházejícím a jižním následujícím. 15' dlouhá a k jihu přecházející ve velmi slabé mlhavé prodloužení. Jádro není kruhové (William Herschel). Velmi brilantní, velmi velká, velmi výrazně protažena v pozičním úhlu 0 stupňů, náhle se velmi zjasňující směrem ke středu, kde je jádro (John Louis Emil Dreyer). Velmi jasná, velmi velká, velmi náhle se prudce zjasňující směrem ke středu k oválnému jádru (John Herschel).
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy VŠB-TU v Ostravě jako první planetárium v České republice předvedlo pod výše uvedným názvem v sobotu 24. dubna svým návštěvníkům pořad ve stereoskopickém provedení.
ČAM 2010.03Vítězným snímkem "České astrofotografie měsíce" za měsíc březen se stala fotografie s názvem "Analemma" pana Libora Judase. Pro poučené z astronomie nebude možná tento podivný název záhadou, zmíníme se ale krátce o jeho významu, poněvadž jeho obsah sahá až ke kořenům astronomie.
Předání ocenění „Astrofotograf roku 2009“ (autor: J. Jindra)"Astrofotograf roku 2009" pan Jiří Linet se dočkal své plakety. Na 18. sjezdu České astronomické společnosti mu ji za porotu "České astrofografie měsíce" předal Zdenek Bardon spolu s oběma předsedy ČAS - čestným předsedou dr. Jiřím Grygarem a v tu chvíli stále ještě aktuální předsedkyní dr. Evou Markovou. Součástí ocenění je také bronzová destička s astrofotografovým jménem, která se tak dostane do sousedství předchozích nositelů tohoto titulu na pamětní desce umístěné v "bečvářově" kopuli úpické hvězdárny.
ČAM 2010.02
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2010 obdržel snímek "Planety",
jehož autorem je Luděk Hamr.
Zkusme si prolistovat nějaký dnešní astronomický časopis. S velkou pravděpodobností se spolu se skleněnýma očima kosmických sond dostaneme až těsně k blízkým či vzdálenějším planetám, pokud si již spolu s dopadovým modulem nesedneme přímo na pevný povrch planety nebo nevnikneme hluboko do jejího plynného tělesa. V internetových aplikacích můžeme dokonce procházet modely krajin vytvořenými díky detailním snímkům citlivých kamer sond. Pohled je to opravdu úžasný. Až se zdá, že se mu téměř nic nevyrovná.
ČAM 2009.12: Asteroidy (icon)Nepočítaně lidu prožilo své pozemské bytí v zemi v srdci Evropy. Mnoho jich zůstalo v anonymitě dějin, vytvářejíce podhoubí národa či národů, z něhož vyčnívají osobnosti, které se zapsaly do historie. Někteří z nich, a jej jich dosti, se díky vzpomínce ostatních dostali doslova až na oblohu, mezi téměř nesmrtelná kosmická tělesa. A třicet z nich se dostalo na fotografii slovenských astrofotografů Ivana Majchroviče a Tomáše Marušky.
ČAM 2010.01 (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2010 obdržel snímek
"Mlhovina Bublina", jehož autorem je Pavel Pech.
Pohled do hlubin vesmíru je téměř vždy úžasný. Už jen představa vzdáleností, velikostí a zároveň děsivé prázdnoty vesmírných hlubin tají dech. To však není vše. V těch hlubinách to vře a kolotá, děsivé energie roztáčejí obří nebeské víry a bubliny plynu, ničí hotové a vytvářejí objekty nové.
Je tomu tak i na snímku Pavla Pecha, který se stal astrofotografií měsíce ledna roku 2010 soutěže Česká astrofotografie měsíce.
22. ledna 2010, krátce po desáté hodině dopolední, zavládla v zasedacím sále Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. na observatoři v Ondřejově napjatá atmosféra. Pod patronaci České astronomické společnosti zde proběhla volba Astrofotografa roku 2009 soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Stal se jím Jiří Linet z Havířova.Miloš TichýMultimédia
Sluneční soustava 2006...aneb SLUNEČNÍ SOUSTAVA V KOSTCE. Chcete vědět kde ve vesmíru bydlíte? Zajímají vás výsledky získané kosmickými sondami k planetám sluneční soustavy? Chcete se projít po Marsu nebo po Venuši? Vidět detaily prstenců Saturnu, nejkrásnější planety sluneční soustavy? Spatřit jak obří planetu Jupiter, tak jeho největší měsíce? Podívat se na Pluto i další ledové světy na okraji sféry planet? Či dokonce získat typ na výlet do impaktního kráteru, ve kterém trénovali američtí astronauti před letem na Měsíc? To vše v digitální full HD projekci s kvalitním ozvučením.
Projekt GigaGalaxy Zoom nám umožňuje porovnat fascinující pohled na noční oblohu viděnou lidským okem s detailním záznamem profesionální techniky používané v astronomickém výzkumu. Prostřednictvím tří obřích, několikametrových snímků ve vysokém rozlišení lze porovnat, jak se mění pohled na naši Galaxii, zvanou též Mléčná dráha, díváme-li se pouhým okem, amatérským dalekohledem nebo velkým profesionálním teleskopem. Snímky bohatých oblastí v Mléčné dráze byly pořízeny na jednom z nejlepších pozorovacích míst na Zemi. Projděte se kolem třpytivého pásu Mléčné dráhy, ponořte se do jejího středu v souhvězdí Střelce a seznamte se zblízka s mlhovinou Laguna. Lákají vás Magellanova mračna, Omega Centauri, Trifid, či mlhovina Kočičí tlapka? To všechno vám nabízí Gigagalaxy Zoom.
ČAM 2009.12: Asteroidy (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2009 obdržel snímek "Slovensko, Morava a Čechy na oblohe", jehož autory jsou Tomáš Maruška a Ivan Majchrovič.
Přímo v srdci Evropy, obklopeny řekami Labem, Dunajem, Tisou a Odrou a chráněny horskými masivy, žijí již téměř dva tisíce let naše národy Čechů a Slováků. Není asi důležité, zda jsme potomky kmene legendárního praotce Čecha či knížete Přemysla, nebo kupce Sáma či knížete Pribiny. Není snad ani důležité, kolik slovanské, germánské, polské, keltské či uherské krve v našich žilách koluje. Cesty obou národů se však prolínají historií jako chapadla malé chobotničky. Malé proto, že jsou to národy nevelké počtem obyvatel i rozlohou. I když, pravda, často sahaly hranice až k mořským břehům, jindy jsme si zase stěží udrželi alespoň hlavní město.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
