Nová hala v planetáriu v rámci projektu Vesmírná brána. Zdroj: HaP J. Palisy v Ostravě.V roce 2012 čekají Hvězdárnu a planetárium Johanna Palisy velké změny. Na konci listopadu roku 2011 bylo schváleno financování projektu, který si klade za cíl přebudovat naši instituci do zcela nové podoby. Dva hlavní prvky naší současné činnosti - tedy projekce v planetáriu a veřejná pozorování na hvězdárně - budou zachovány, současně však dojde k jejich modernizaci a vytvoření nového programu pro vás, naše návštěvníky z řad žáků, studentů i široké veřejnosti.
Hvězdárna a planetárium v Hradci KrálovéVesmír jako na dlani budou mít před sebou návštěvníci připravovaného digitálního planetária, které se začne stavět v Hradci Králové v létě příštího roku. Na projekt se Královéhradeckému kraji podařilo získat více než 100 milionů korun z Evropské unie a státního rozpočtu. Nové planetárium s unikátním projekčním systémem a kapacitou kolem stovky sedadel by mělo být dokončeno do konce roku 2014.
Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletinČeská astronomická společnost předala ve středu večer 7. prosince 2011 své nejvyšší ocenění - Nušlovu cenu - RNDr. Jiřímu Grygarovi, CSc. Přinášíme fotogalerii jako malou vzpomínku na tuto událost.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2011 získal snímek
"Galaxie v Andromedě", jehož autory jsou Karel a Martin Bůnovi.
Je teplá voňavá jeseň ešte niekedy dávno pred našim letopočtom. Unavený pútnik leží na tráve a díva sa na oblohu posiatu hviezdami so striebristým pásom Mliečnej cesty klenúcou sa vysoko nad obzorom. Len kúsoček pod ňou si všimne slabý hmlistý fliačik, netušiac to, čo vieme dnes, že sa díva na najvzdialenejší objekt viditeľný voľným okom.
Jiří Grygar. Zdroj: TV NoeI v druhém díle Žni objevů 2010, představí dr. Jiří Grygar, astronom Fyzikálního ústavu AV ČR, nejvýznamnější objevy astronomických výzkumů, a to hlubokého vesmíru. Premiéru dalšího dílu pořadu Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2010, 2. díl můžete sledovat v sobotu 3. prosince 2011 od 21:25 na TV Noe.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2011 obdržel snímek
"Ganymed a jeho stín", jehož autorem je Karel Sandler.
Mimořádné postavení planety Jupiter na noční obloze svým jasem a majestátným pohybem po ekliptice, který zajišťuje pozorovatelnost této planety vždy déle než půl roku, způsobilo, že u všech velkých kultur v historii byla tato planeta spojována s nejvyšším božstvem, od babylonského Marduka, přes egyptského Amona a řeckého Dia až po římského Jupitera, a toto jméno od té doby přijala i astronomie jako oficiální název této planety.
Jiří Grygar. Zdroj: TV NoeNa sobotu 5. listopadu 2011 na TV Noe se chystá premiéra Žní objevů 2010, 1. díl, s dr. Jiřím Grygarem. Žeň objevů 2010, první díl, nám přiblíží astronomické výzkumy ve Sluneční soustavě.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2011 obdržel snímek
"Labuť", jehož autorem je Eduard Kouřil.
Na 804 čtverečních stupních se za letních nocí nad našimi hlavami rozprostírá souhvězdí Labutě, tak bohaté na hvězdy. Těch viditelných pouhým okem je zde plných sto padesát, těch slabých mnohem, mnohem více.
Ladislav Šmelcer v pořadu Hlubinami vesmíru. Zdroj: TV Noe.O proměnných hvězdách si můžete naladit povídání s Ladislavem Šmelcerem v pořadu Hlubinami vesmíru na TV Noe v sobotu 1. října v 17:15.
(Ne)povedená fotografie supernovy 2011fe ze 14. září 2011. Autor: M. KročilNa internetu je plno zpráv a pěkných fotografií "nové hvězdy" v galaxii M101. Teoretikové nespí a kalkulují s novými modely vesmíru, astronomové chytají spektra a přesná měření a my fandové prolézáme internet a obdivujeme krásné fotky v galeriích.
Astronomická výstava ZpČAS. Autor: Josef JíraZápadočeská pobočka České astronomické společnosti Vás srdečně zve na
výstavu fotografií "Klenoty noční oblohy", která se koná v prostorách
Mázhausu plzeňské radnice na náměstí Republiky č. 1 v termínu 29. 8.
2011 až 17. 9. 2011. Otevřeno denně od 8.00 - 17.00.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2011 obdržel snímek
"Jupiter a Ganymed", jehož autorem je Jan Klečka.
Již i při náhodném pohledu na půlnoční hvězdnatou oblohu nás v těchto měsících zaujme jasná "hvězda" nad východním obzorem. Ovšem v dalekohledu nebo na vítězném snímku srpnového kola soutěže "Česká astrofotografie měsíce" zjistíme, že se nejedná o objekt vzdálený desítky či stovky světelných roků od nás. V tuto chvíli se nachází pouze 4,4 astronomické jednotky od Země a již od dávných dob jej nazýváme Jupiter.
Antonín Vítek. Zdroj: TV NoeNa TV Noe můžete sledovat premiéru pokračování pořadu Hlubinami vesmíru z minulého měsíce - bude v sobotu 3. září ve 21:30. Hostem bude opět Mgr. Antonín Vítek, CSc.
Astronaut Feustel u autora Krtečka Zdeňka MileraMožná jste už četli o návštěvě Andrew Feustela a jeho rodiny všechny články, rozhovory, možná jste slyšeli v rádiu nebo viděli v televizi řadu příspěvků a vstupů. Přesto stojí za to shlédnout ucelenou fotogalerii Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2011 obdržel snímek
"LBN 134 - temná mlhovina v Lištičce", jehož autorem je Libor Richter.
Červencové kolo soutěže "Česká astrofotografie měsíce" opět zamíchalo československým astrofotografickým nebem. Autor vítězného snímku "LBN 134 - temná mlhovina v Lištičce", který nejvíce oslovil porotu, namířil svůj dalekohled do míst oblohy, kde kromě éterického závoje Mléčné dráhy téměř nice není.
Antonín Vítek. Zdroj: TV NoeDalší pokračování pořadu Hlubinami vesmíru bude mít premiéru v sobotu 6. srpna 2011 ve 20:55 na TV Noe a bude tentokrát s Mgr. Antonínem Vítkem o výzkumu Sluneční soustavy.
Petr Horálek v pořadu Hlubinami vesmíru. Zdroj: TV NoePrvní prázdninový měsíc se setkáme v pořadu Hlubinami vesmíru s pardubickým popularizátorem astronomie a vedoucím redaktorem serveru České astronomické společnosti Petrem Horálkem.
ČAM 2011.06: Antares
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2011 obdržel snímek "Okolí hvězdy Antares", jehož autorem je Vlastimil Musil.
Šest set světelných let od nás se nachází šestnáctá nejjasnější hvězda na obloze, červený veleobr Antares. My pozemšťané máme velké štěstí, že se nenachází na místě našeho Slunce. To bychom tu totiž vůbec nebyli. Nebyl by tu ani autor tohoto vítězného snímku "České astrofotografie měsíce", ani my, kdo se nyní těšíme jeho úžasnou barevnou krásou.
J. Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV NoeV pátek 24. června 2011 připravuje TV Noe na 20:00 hodin opravdový bonbónek nejen pro příznivce pořadu Hlubinami vesmíru, a sice živé vysílání Kulatého stolu o aktuálním dění v astronomii. Hosty budou dva astronomové vpravdě povolaní. Prvním bude astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a druhým pak děkan Filozoficko přírodovědecké fakulty Slezské univerzity Prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc., s kterým právě pořad Hlubinami vesmíru na téma skrytá hmota, skrytá energie či velmi hmotné objekty, běží.
Saturnův měsíc Helene na snímku ze sondy Cassini Americká kosmická sonda Cassini (NASA), která již od roku 2004 krouží kolem planety Saturn, se podruhé těsně přiblížila k ledovému měsíci Helene, jednomu z malých měsíců planety Saturn. Na Zemi vyslala zajímavé snímky jeho povrchu. V okamžiku největšího přiblížení, k němuž došlo v sobotu 18. června 2011, prolétla sonda Cassini ve vzdálenosti 6 968 km od povrchu měsíce Helene.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 7. do 19. 7. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je nízko na západě Venuše a Měsíc se k ní přiblíží v pátek večer. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a nízko nad severovýchodem už i Mars a Uran. Aktivita Slunce je nyní nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2 a jednu z mnoha supernov v malé galaxii poblíž Velkého vozu. Čínský nosič CZ-10B má znovupoužitelý první stupeň, který hned napoprvé úspěšně přistál. SpaceX finišuje testy Super Heavy Starship směrem k testovacímu letu, který se může uskutečnit už v noci na čtvrtek. Před 60 lety probíhala testovací mise Gemini 10 a vzpomínáme rok narození prvního Američana na oběžné dráze, Johna Glenna.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
Snímek komety C/2024 R4 (PANSTARRS). Měřítko je 1.1"/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla poměrně daleko jak od Země 5.487 au, tak i od Slunce 5.809 au.
