Vítězný snímek Ľubomíra Janoštiaka ml.Fotografická soutěž, vyhlášená k příležitosti částečného zatmění Slunce 4. ledna 2011 Astronomickou společností Pardubice, Českou astronomickou společností, Českým rozhlasem Leonardo a Hvězdárnou b. A. Krause DDM DELTA Pardubice, má již své vítěze. Po nesnadném vyhodnocení šestičlenná porota vybrala jako nejlepší snímek soutěže elegantní "postupku" průběhu zatmění Ľubomíra Janoštiaka ml. ze slovenského Brezna. Tomu i dalším pěti vítězům srdečně gratulujeme a všem ostatním autorům překrásných a nápaditých soutěžních snímků děkujeme.
Dnes 26. března 2011 se jako každý rok koná akce k ochraně klimatu s názvem Hodina Země, kdy se na hodinu zhasne osvětlení v městech a firmách, které se k akci připojují. Amatérská prohlídka oblohy k této příležitosti pořádá soutěž o nejlepší fotografie z Hodiny Země.
Autor: Vilém HeblíkJak jsme již informovali dříve, na Slunci se při probíhajícím 24. cyklu aktivity objevily první opravdu výrazné skvrny. Největším "lákadlem" pro pozorovatele a fotografy je bezesporu skupina s označením 1166, která se právě v těchto dnech nachází nejblíže ke středu slunečního disku. Při pozorném pohledu pouhým okem (přes filtr!) je patrná jako tmavší flíček, s použitím dalekohledu se ukáže její krásná struktura. Do redakce přišlo několik fotografií, autorům za ně děkujeme. Skupinu skvrn je možné pozorovat ještě přibližně týden.
ČAM 2011.02 (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2011 obdržel snímek "gravitační čočka", jehož autorem je Alexander Kupčo.
Únorové kolo "České astrofotografie měsíce", probíhající pod patronací České astronomické společnosti, posunulo soutěžní pohled opět hluboko do vesmíru. Autor vítězné fotografie, pan Alexander Kupčo, namířil objektiv svého dalekohledu do hlubin vesmíru ve směru souhvězdí Velké Medvědice. Jeho cílem však nebyla galaxie NGC 3097, která snímku dominuje. Naopak, objekt zájmu je mnohem slabší a také leží mnohem, mnohem dál. Zatímco světlo od zmiňované galaxie putuje k Zemi padesát miliónů let, od hlavního cíle snímku, kvasaru Q0957+561 trvá jeho cesta 8,7 miliard roků. Na obloze se nám jeví jako slabý objekt téměř sedmnácté hvězdné velkosti.
Ten, kdo za zimních mrazivých nocí pohlédl na souhvězdí Oriona, patrně nepřehlédl mlhavou skvrnku pod jeho pásem v místech, kde má tento bájný lovec zavěšen svůj pomyslný meč. Tento obláček, známý jistě již dávno ve starověku, září tu nyní před námi v podobě vítězného snímku soutěže Česká astrofotografie měsíce.
Složený snímek z celodenní série (Sněžka, 29.12.2010)Článek uvádí příklady časosběrných (time-lapse) snímků složených ze sekvence statických záběrů pořízených v časovém sledu. Výsledný snímek kombinuje záběr reálné scény s její proměnou v čase.
ČAM 2010.02Dne 11. ledna 2011 se v zasedacím sále Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. na observatoři v Ondřejově a pod patronací České astronomické společnosti sešla porota soutěže Česká astrofotografie měsíce. Hlavním cílem tohoto setkání byla již tradiční volba Astrofotografa roku.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 19. ledna 2011
Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako ochrana před zlými démony a čarodějnicemi. Podle starých pohanských zvyků je tak možno uchránit se temným silám během této podivné noci uvolněných.
Autor: Pavel Štys, PardubiceJak trefně kolovalo v některých médiích, včera Slunce na dopolední obloze takřka bez nadsázky vykouzlilo úsměv. Nad územím České republiky naší mateřskou hvězdu zakryl o něco menší měsíční kotouč shora a jen pár minut před půl desátou chybělo zhruba 79 % slunečního průměru. Až neuveřitelné to je, ale 4. lednový den letošního roku právě v době zatmění přinesl nad naše území místy dokonce i skorojasné počasí. Téměř každý si tedy mohl aspoň krátce vychutnat část scénáře mimořádného úkazu, jehož budeme v naší kotlině znovu svědky až 20. března 2015. Zatmění je sice již den za námi, ale internetem kolují gigabajty fotografií z celé Evropy, části Afriky a Asie. Pojďme si připomenout, jak to vypadalo u nás.
Částečné zatmění Slunce. Zdroj: National Geographic.Astronomická společnost Pardubice ve spolupráci s Hvězdárnou barona Artura Krause DDM DELTA Pardubice, Českou astronomickou společností a Českým rozhlasem Leonardo vyhlašuje fotografickou soutěž se zaměřením na částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011, které bude pozorovatelné na území České republiky. Zapojit se může skutečně každý, kdo má po ruce nějaký ten fotoaparát. Fantazii se meze nekladou, naopak právě originalita snímku může přinést kýžené vítězství. Přispějte tak do pestré dokumentace tohoto mimořádného úkazu, největšího svého druhu v České republice od roku 2003 až do roku 2026!
Složený snímek, obsahující 363 GeminidTak jako každým rokem, i kolem 14. prosince 2010 bylo možné pozorovat meteory zdánlivě vylétající ze souhvězdí Blíženců. Tento roj se jmenuje podle latinského názvu souhvězdí Geminidy a jeho frekvence může za příznivých podmínek přesáhnout 100 meteorů za hodinu.
Galaxie NGC 660. Poněkud strohé pojmenování, které nezasvěceného spíše odradí. Astronom však ví, že se za tímto katalogovým číslem skrývá zajímavý a vzácný objekt vzdáleného vesmíru - galaxie s polárním prstencem.
Oprava 12:59 po vydání článek obsahoval chybný obrázek.
Soutěž: Moje vánoční kometaSpolečnost pro meziplanetární hmotu, o. s. (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) vyhlašuje již 5. ročník výtvarné a fotografické soutěže "Moje vánoční kometa..." se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.
ČAM 2010.10 - Orionův pás (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2010 obdržel snímek Pavla Pecha Orionův pás pořízený v Chile.
Krása může mít mnoho podob, od sličných žen na přehlídkových molech přes zdobné ornamenty barokních památek až k romantickým výjevům přírodních scenérií. Příroda je vůbec jedním z nejnadanějších umělců, pro něhož je tvorba neopakovatelných mistrovských děl takříkajíc denním chlebem.
Asteroid Vesta na fotografii z HST (únor 2010)Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil v únoru letošního roku nové snímky poměrně velkého asteroidu Vesta, které pomohou vědcům upřesnit plány pro setkání americké sondy DAWN s touto planetkou, které se uskuteční 11. července 2011.
ČAM 2010.09
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2010 obdržel snímek "NGC 869 a NGC 884", jehož autorem je Jan Čamek.
Schován pod přilbicí v bujné kštici bájného Persea se na obloze skví slabý obláček. Z centra města jej sice neuvidíme, ale již za vesnickými humny jej spatříme v plné kráse. Jako první tuto "mlhovinku" do hvězdného katalogu již 130 let před naším letopočtem zahrnul astronom Hipparcos. Ten, po kterém byla pojmenována astronomická družice určená k měření přesných poloh hvězd na obloze.
Film o HSTStokrát jste o tom četli a slyšeli, stovky fotografií jste si
prohlédli na internetu a přesto nevíte, o čem přesně je řeč, protože
představit si hlubiny vesmíru je nesnadné. Proč? Protože jste neviděli
film HUBBLE 3D.
ČAM Srpen 2010 - Celooblohová mozaika
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2010 obdržel snímek "Celooblohová mozaika" autorů Jiřího Lose, Mirka Dočekala a Petra Skaly.
Známe ten pohled všichni. Noc co noc se nám otevírá nad našimi hlavami a jen příkrov mraků či rušivé osvětlení nám jej kazí. Je to téměř stejný obraz, jaký vídal i Galileo Galilei, Cézar či Caligula, stejně jako Nefertiti či chlupatý člověk neandrtálský.
ČAM 2010.07 (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2010 obdržel snímek "Vnitřní koróna Slunce při úplném zatmění 11. 7. 2010 ", jehož autorem je Prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. z Brna.
Slunce, náš nejbližší hvězdný soused, jehož životadárné paprsky nám zpříjemňují letní čas, je bezesporu naší nejsledovanější hvězdou. Sluneční astronomové z různých koutů světa studují sluneční aktivitu s pomocí různorodých přístrojů a to jak na Zemi tak ve vesmíru takříkajíc každý den. Mohlo by se tak zdát, že nás nemůže již ničím překvapit. Opak je však pravdou.
Měsíc Daphnis fotografovaný sondou Cassini 5. 7. 2010Sonda Cassini pořídila dosud nejlepší snímek Saturnova měsíčku Daphnis. Ale téměř žádné detaily vidět nejsou, na snímku převládá především okolní šedivá barva Saturnových prstenců.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 12. do 21. 12. 2025. Měsíc bude v novu. Nastává zimní slunovrat. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Aktivita Slunce se opět snížila. Stále je na obloze několik zajímavých slabších komet. Geminidy nyní budou slábnout. Astronauti mise Artemis II by měli testovat v lodi Orion. Raketa Atlas V poletí s dalšími družice konstelace Amazon Leo. Vrátila se tříčlenná posádka ISS v kosmické lodi Sojuz MS-27. Před 60 lety se na oběžné dráze nacházely v těsné blízkosti kosmické lodě Gemini 6A a Gemini 7.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
Fotografováno v severním Chile poblíž hvězdárny Observatorio Cerro Mamalluca, fotoaparát Panasonic Lumix DMC FZ200 na stativu bez dalekohledu, clona 2,8, ISO 3200, exp. 15 sec, neupravováno. Nejsem astrofotograf, jedná se o amatérský pokus pořízený během cestování po Chile
