Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2010.05 - Galaxie M 81 a M 82

ČAM 2010.05 - Galaxie M 81 a M 82

CAM 2010.05
CAM 2010.05
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2010 obdržel snímek "Galaxie M 81 a M 82", jehož autorem je Libor Richter.

Pohled na galaxie - hvězdné ostrovy ukryté v nesmírných hlubinách vesmíru - nám dává tušení o titěrnosti Země či celé Sluneční soustavy. Ztrácíme při něm iluzi o jedinečnosti našeho světa. Kolik světů podobných tomu našemu se asi nachází v jejich útrobách?

Není se čemu divit, že galaxie jsou v centru pozornosti nejen astrofyziků, ale také fantastů, básníků či romantických duší obecně. Opusťme však filozofické úvahy a podívejme se podrobněji na vítězný snímek zachycující galaxie M 81 a M 82 ze souhvězdí Velké medvědice, takříkajíc inflagranti.

Galaxie M 81, kterou na snímku poznáte snadno podle nádherných spirálních ramen, se nachází asi 11.8 milionu světelných let od nás. Přestože již nepatří do naší místní skupiny galaxií, lze ke stanovení její vzdálenosti ještě použít světla cefeid - standardních "svíček" pro měření vzdáleností ve vesmíru. To umožnilo relativně velmi přesné určení vzdálenosti v porovnání s ostatními galaxiemi, které nepatří do místní skupiny. Podobně jako galaxie M 31 v Andromedě je i M 81 věrným obrazem naší Mléčné dráhy. Takto nějak vypadá naše mateřská galaktická "rodná hrouda".

Galaxie M 82, znatelně menší (na snímku vpravo protáhlý útvar), nevypadá na první pohled jako spirální galaxie. Dlouhou dobu se soudilo, že se jedná o nepravidelnou galaxii. Nicméně poslední pozorování odhalila, že i tato galaxie má spirální ramena. Důvod, proč tak dlouho byla skryta naším zrakům, je jednoduchý - jednak je k nám galaxie nevhodně natočena (díváme se na galaxii víceméně z boku), jednak jsou známky spirálních ramen schovány za komplexní strukturou galaktického prachu a plynu - nesmazatelné stopy po interakci s blízkým galaktickým sousedem.

Tyto galaxie, které jsou od sebe vzdáleny asi 130 000 světelných let, se navzájem gravitačně výrazně ovlivňují. Vznikají v nich oblasti s masivní tvorbou nových hvězd, přičemž tyto procesy jsou natolik energické a intenzivní, že je lze detekovat i v rentgenovém oboru. Jsme tak svědky dlouhotrvajícího gravitačního zápasu dvou galaxií M 81 a M 82, na jehož konci zbude pouze jediný vítěz.

Na snímku si však lze všimnout další zajímavosti. Obě galaxie jsou překryty lehkým prachovým závojem, snad jakoby se styděly za svoji vražednou přitažlivost. Je to však klam, tento prach neobklopuje vzdálené galaxie. Ve skutečnosti je tento prach k nám mnohem blíže a pouhou shodou okolností se nachází i v našem výhledu na ně. Tyto prachové mlhoviny nejsou nasvíceny světlem jednotlivých hvězd, jak je tomu u klasických reflexních mlhovin, nýbrž světlem naší Galaxie a svítí skutečně velmi slabě. O to více si snímek zaslouží uznání.

O těchto galaxiích by se dalo psát více a více, například množství temné hmoty v galaxii M 81 je z nějakých doposud neznámých důvodů výrazně menší než u ostatních galaxií. Nechme si však tyto otazníky na komentáře k dalším snímkům těchto podivuhodných objektů. A raději se naplno kochejme nádhernou scenérií zachycenou objektivem Libora Richtera. Věřím, že tento tajemstvím obestřený zajímavý koutek vesmíru v soutěži Česká astrofotografie měsíce nevidíme naposled.

Autor snímku

Autor: Libor Richter, 34 let

Technické údaje a postup

Datum: 16. - 18. 4. 2010
Místo: Zubří
Objekt: M 81 a M 82 & Integrated Flux nebula
Přístroj: SW-80/480ED&WO 0,8x Flattener II, montáž NEQ-6 Skyscan, pointace AG od Martina Myslivce + ref. SW-70/500, Canon 350Da+CLS Astronomic
Postup: expozice 20 x 900s, iso800 bez filtru, 20x900s, iso 1600+CLS
Zpracování: odečet DF a FF v programu Mraw, složeno v programu Registar a finální úprava v PixInsightLE, Adobe photoshop.






19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »