Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2010.08 - Celooblohová mozaika

ČAM 2010.08 - Celooblohová mozaika

ČAM Srpen 2010 - Celooblohová mozaika
ČAM Srpen 2010 - Celooblohová mozaika
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2010 obdržel snímek "Celooblohová mozaika" autorů Jiřího Lose, Mirka Dočekala a Petra Skaly.

Známe ten pohled všichni. Noc co noc se nám otevírá nad našimi hlavami a jen příkrov mraků či rušivé osvětlení nám jej kazí. Je to téměř stejný obraz, jaký vídal i Galileo Galilei, Cézar či Caligula, stejně jako Nefertiti či chlupatý člověk neandrtálský.

Je to obraz hvězdné oblohy. Staří národové si na něj přenesly svá božstva, kalendáře i mýty. Jak v knize si tak můžeme na obloze přečíst příběh řeckého boha Dia, který se v podobě Labutě pronásledované Orlem ukryl u milované spartské královny Ledy, aby mu poté povila Blížence Poluxe. Druhý Castor byl pak synem Ledina manžela krále Tyndarea. Z lásky Dia a Ledy též povstala krásná Helena, kvůli níž vypukla slavná Trojská válka.

To je ale jen jeden příběh, na nebi jich však nalezneme desítky. My si dnes již na oblohu svá božstva nedáváme. Spíše k ní obracíme skleněné oči velkých a ještě větších teleskopů, abychom odhalili další fascinující tajemství přírody. Dnes již například víme, že ta stříbřitá slabá záře táhnoucí se napříč nočním nebem není mateřské mléko bohyně Hery nebo obraz egyptského Nilu či indické Gangy. Již Galileo Galilei na počátku sedmnáctého století skrze svůj malý dalekohled pozoroval, jak se mu mlhavý mléčný pás rozpadl na milióny drobných hvězdiček. Další podrobná pozorování nás dovedla až k poznání, že se vlastně díváme do sousedních spirálních ramen naší rodné Galaxie, na naše hvězdné sousedy.

Mléčná dráha však není jediné, co na snímku Jiřího Lose, Mirka Dočekala a Petra Skaly nalezneme. Stovky hvězd, několik mlhovin a hvězdokup dokreslují pohled nad naše hlavy. I když převážná většina objektů viditelných na snímku patří do našeho sousedství menšího než sto světelných let, můžeme se i zde podívat dále. Nizoučko nad skupinkou stromů v průrvě mezi pozemskými mraky nalezneme mlhavý obláček naší galaktické sestry - spirální galaxie M 31 v Andromedě. Ač nyní vzdálena téměř tři milióny světelných let, přibližuje se k nám každou sekundou o sto kilometrů. Za tři až čtyři miliardy let - ten čas závisí na zatím neznámém množství mezihvězdné hmoty mezi oběma galaxiemi - galaxie m 31 spolu s tou naší po několika vzájemných průletech splynou do jedné obří galaxie eliptické.

Tento snímek, který vyhrál srpnové kolo soutěže "Česká astrofotografie měsíce", vznikl během letní astronomické expedice mládeže na Hvězdárně v Úpici. Můžeme na něm tedy vidět nejen oblohu s jejími třpytivými hvězdičkami, mraky prohánějící se atmosférou a siluety stromů stínící světla nedalekého městečka, ale najdeme zde i červená neoslňující světýlka mladých astronomů, kteří skloněni k okulárům dalekohledů či poznámkovým blokům sledují dění na obloze, odhadují jasnosti proměnných hvězd a zakreslují pozorované objekty do deníků.

Za porotu ČAM bychom rádi autorům poděkovali za nevšední obraz pohledu známého, avšak málokdy plně vnímaného. Třeba nás všechny přiměje zanechat alespoň na chvíli shonu naší uspěchané civilizace, zmizet z města někam do tmy, položit se do trávy a jen se pokochat krásou nebe, stejnou krásou, kterou obdivoval třeba právě ten pravěký lovec, který u uhasínajícího ohně dokončoval sošku Věstonické Venuše.

Autoři snímku

Autoři: Jiří Los (23 let), Mirek Dočekal (23 let) a Petr Skala (23 let)

Technické údaje a postup:

Použitý přístroj: fotografováno ze stativu Canonem EOS 20D s objektivem Samyang 8mm, F/3,5 Fish-Eye CS
Místo: Hvězdárna v Úpici
Datum: 1.8.2010, 19:41 - 20:08 UTC
Postup zpracování:
Jedná se o mozaiku z 5 polí. Každé 4×40s, ISO1600, F5,6. Kalibrace a registrace jednotlivých snímků z každého pole byly provedeny v programu DeepSkyStacker (Mirek Dočekal), spojování do mozaiky v PTGui (Jiří Los, Petr Skala). Úpravy složeného snímku byly realizovány v Adobe Photoshop CS2 (Jiří Los, Petr Skala), stejně jako spojování souhvězdí (Jiří Los).
Snímek vznikl během letní astronomické expedice v Úpici v rámci skupiny digifoto. Věk všech uvedených autorů je 23 let. V případě Mirka Dočekala se jedná o jeho úplně první snímek noční oblohy a také první zpracování.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



12. vesmírný týden 2023

12. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 3. do 26. 3. 2023. Začíná astronomické jaro a mění se čas na letní. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze svítí hlavně výrazná Venuše. Velmi nízko budou koncem týdne Jupiter a Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale to se může během týdne změnit. Na obloze je jen několik slabších komet. Nastane jeden zajímavější zákryt hvězdy planetkou. V týdnu jsme viděli tři čínské starty i tři starty Falconu 9. Před 30 lety byla objevena kometa Shoemaker-Levy 9, která se v roce 1994 srazila s planetou Jupiter. 95 let se dožívá Jim Lovell, astronaut s českými kořeny, který byl dvakrát u Měsíce, ale na jeho povrch nevstoupil.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Blízké setkání dvou komet  C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2023 získal snímek „Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (ATLAS)“, jehož autorem je Roman Hujer     Po delší době obohatila naši oblohu poněkud jasnější kometa. Ovšem, i když se její jméno C/2022 E3 (ZTF) neslo

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

trpasličí planeta Ceres a galaxie M100

Newton 150/750 + ZWO kamera ASI 178MC

Další informace »