Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2010.08 - Celooblohová mozaika

ČAM 2010.08 - Celooblohová mozaika

ČAM Srpen 2010 - Celooblohová mozaika
ČAM Srpen 2010 - Celooblohová mozaika
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2010 obdržel snímek "Celooblohová mozaika" autorů Jiřího Lose, Mirka Dočekala a Petra Skaly.

Známe ten pohled všichni. Noc co noc se nám otevírá nad našimi hlavami a jen příkrov mraků či rušivé osvětlení nám jej kazí. Je to téměř stejný obraz, jaký vídal i Galileo Galilei, Cézar či Caligula, stejně jako Nefertiti či chlupatý člověk neandrtálský.

Je to obraz hvězdné oblohy. Staří národové si na něj přenesly svá božstva, kalendáře i mýty. Jak v knize si tak můžeme na obloze přečíst příběh řeckého boha Dia, který se v podobě Labutě pronásledované Orlem ukryl u milované spartské královny Ledy, aby mu poté povila Blížence Poluxe. Druhý Castor byl pak synem Ledina manžela krále Tyndarea. Z lásky Dia a Ledy též povstala krásná Helena, kvůli níž vypukla slavná Trojská válka.

To je ale jen jeden příběh, na nebi jich však nalezneme desítky. My si dnes již na oblohu svá božstva nedáváme. Spíše k ní obracíme skleněné oči velkých a ještě větších teleskopů, abychom odhalili další fascinující tajemství přírody. Dnes již například víme, že ta stříbřitá slabá záře táhnoucí se napříč nočním nebem není mateřské mléko bohyně Hery nebo obraz egyptského Nilu či indické Gangy. Již Galileo Galilei na počátku sedmnáctého století skrze svůj malý dalekohled pozoroval, jak se mu mlhavý mléčný pás rozpadl na milióny drobných hvězdiček. Další podrobná pozorování nás dovedla až k poznání, že se vlastně díváme do sousedních spirálních ramen naší rodné Galaxie, na naše hvězdné sousedy.

Mléčná dráha však není jediné, co na snímku Jiřího Lose, Mirka Dočekala a Petra Skaly nalezneme. Stovky hvězd, několik mlhovin a hvězdokup dokreslují pohled nad naše hlavy. I když převážná většina objektů viditelných na snímku patří do našeho sousedství menšího než sto světelných let, můžeme se i zde podívat dále. Nizoučko nad skupinkou stromů v průrvě mezi pozemskými mraky nalezneme mlhavý obláček naší galaktické sestry - spirální galaxie M 31 v Andromedě. Ač nyní vzdálena téměř tři milióny světelných let, přibližuje se k nám každou sekundou o sto kilometrů. Za tři až čtyři miliardy let - ten čas závisí na zatím neznámém množství mezihvězdné hmoty mezi oběma galaxiemi - galaxie m 31 spolu s tou naší po několika vzájemných průletech splynou do jedné obří galaxie eliptické.

Tento snímek, který vyhrál srpnové kolo soutěže "Česká astrofotografie měsíce", vznikl během letní astronomické expedice mládeže na Hvězdárně v Úpici. Můžeme na něm tedy vidět nejen oblohu s jejími třpytivými hvězdičkami, mraky prohánějící se atmosférou a siluety stromů stínící světla nedalekého městečka, ale najdeme zde i červená neoslňující světýlka mladých astronomů, kteří skloněni k okulárům dalekohledů či poznámkovým blokům sledují dění na obloze, odhadují jasnosti proměnných hvězd a zakreslují pozorované objekty do deníků.

Za porotu ČAM bychom rádi autorům poděkovali za nevšední obraz pohledu známého, avšak málokdy plně vnímaného. Třeba nás všechny přiměje zanechat alespoň na chvíli shonu naší uspěchané civilizace, zmizet z města někam do tmy, položit se do trávy a jen se pokochat krásou nebe, stejnou krásou, kterou obdivoval třeba právě ten pravěký lovec, který u uhasínajícího ohně dokončoval sošku Věstonické Venuše.

Autoři snímku

Autoři: Jiří Los (23 let), Mirek Dočekal (23 let) a Petr Skala (23 let)

Technické údaje a postup:

Použitý přístroj: fotografováno ze stativu Canonem EOS 20D s objektivem Samyang 8mm, F/3,5 Fish-Eye CS
Místo: Hvězdárna v Úpici
Datum: 1.8.2010, 19:41 - 20:08 UTC
Postup zpracování:
Jedná se o mozaiku z 5 polí. Každé 4×40s, ISO1600, F5,6. Kalibrace a registrace jednotlivých snímků z každého pole byly provedeny v programu DeepSkyStacker (Mirek Dočekal), spojování do mozaiky v PTGui (Jiří Los, Petr Skala). Úpravy složeného snímku byly realizovány v Adobe Photoshop CS2 (Jiří Los, Petr Skala), stejně jako spojování souhvězdí (Jiří Los).
Snímek vznikl během letní astronomické expedice v Úpici v rámci skupiny digifoto. Věk všech uvedených autorů je 23 let. V případě Mirka Dočekala se jedná o jeho úplně první snímek noční oblohy a také první zpracování.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »