Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nové snímky planetky Vesta

Nové snímky planetky Vesta

Asteroid Vesta na fotografii z HST (únor 2010)
Asteroid Vesta na fotografii z HST (únor 2010)
Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil v únoru letošního roku nové snímky poměrně velkého asteroidu Vesta, které pomohou vědcům upřesnit plány pro setkání americké sondy DAWN s touto planetkou, které se uskuteční 11. července 2011.

"Přesto, že je Vesta nejjasnější planetkou na obloze, její malý rozměr znesnadňuje pořízení detailních fotografií jejího povrchu pozemními dalekohledy," říká Jian-Yang Li (University of Maryland, College Park). Nové snímky, pořízené kamerou na HST, umožní nejen technikům v řídícím centru sondy Dawn lépe porozumět rotaci planetky.

Nejnovější snímky byly pořízeny v únoru 2010 kamerou Wide Field Camera 3 na palubě HST. Doplňují tak dřívější fotografie, které byly získány pozemními dalekohledy a kamerou Wide Field and Planetary Camera 2 na palubě HST v letech 1983 až 2007. Jian-Yang Li prostudoval se svými spolupracovníky 216 nových snímků - a celkem 446 celkových snímků z HST - za účelem upřesnění polohy rotační osy planetky.

Kosmická sonda Dawn byla vypuštěna 27. září 2007. Od července 2011 do července 2012 bude z oběžné dráhy studovat planetku Vesta, od února 2015 se zaměří na detailní výzkum trpasličí planety Ceres. Vesta a Ceres jsou nejhmotnějšími tělesy v hlavním pásu planetek mezi drahami planet Mars a Jupiter.

Asteroid Vesta na fotografiích z HST (únor 2010)
Asteroid Vesta na fotografiích z HST (únor 2010)
V době snímkování planetky Vesta byla vzdálenost mezi HST a asteroidem 211 miliónů km. Jednotlivé snímky zachycují detaily o velikosti 40 km. Snadno lze rozlišit rozdíly v jasnosti a barvě na různých částech povrchu planetky tvarem připomínající velkou bramboru.

Vesta se částečně podobá našemu Měsíci: na fotografiích vidíme pradávné lávové proudy (tmavá místa) a oblasti prachu, vytvořeného při dávných impaktech (oranžově zbarvené oblasti). Rovná plocha na jednom okraji planetky Vesta, viditelná na dvou horních obrázcích, je obří impaktní kráter, vzniklý při srážce před několika miliardami roků. Průměr kráteru je 460 km (pro srovnání: průměr samotné planetky je 530 km).

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »