Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nové snímky planetky Vesta

Nové snímky planetky Vesta

Asteroid Vesta na fotografii z HST (únor 2010)
Asteroid Vesta na fotografii z HST (únor 2010)
Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil v únoru letošního roku nové snímky poměrně velkého asteroidu Vesta, které pomohou vědcům upřesnit plány pro setkání americké sondy DAWN s touto planetkou, které se uskuteční 11. července 2011.

"Přesto, že je Vesta nejjasnější planetkou na obloze, její malý rozměr znesnadňuje pořízení detailních fotografií jejího povrchu pozemními dalekohledy," říká Jian-Yang Li (University of Maryland, College Park). Nové snímky, pořízené kamerou na HST, umožní nejen technikům v řídícím centru sondy Dawn lépe porozumět rotaci planetky.

Nejnovější snímky byly pořízeny v únoru 2010 kamerou Wide Field Camera 3 na palubě HST. Doplňují tak dřívější fotografie, které byly získány pozemními dalekohledy a kamerou Wide Field and Planetary Camera 2 na palubě HST v letech 1983 až 2007. Jian-Yang Li prostudoval se svými spolupracovníky 216 nových snímků - a celkem 446 celkových snímků z HST - za účelem upřesnění polohy rotační osy planetky.

Kosmická sonda Dawn byla vypuštěna 27. září 2007. Od července 2011 do července 2012 bude z oběžné dráhy studovat planetku Vesta, od února 2015 se zaměří na detailní výzkum trpasličí planety Ceres. Vesta a Ceres jsou nejhmotnějšími tělesy v hlavním pásu planetek mezi drahami planet Mars a Jupiter.

Asteroid Vesta na fotografiích z HST (únor 2010)
Asteroid Vesta na fotografiích z HST (únor 2010)
V době snímkování planetky Vesta byla vzdálenost mezi HST a asteroidem 211 miliónů km. Jednotlivé snímky zachycují detaily o velikosti 40 km. Snadno lze rozlišit rozdíly v jasnosti a barvě na různých částech povrchu planetky tvarem připomínající velkou bramboru.

Vesta se částečně podobá našemu Měsíci: na fotografiích vidíme pradávné lávové proudy (tmavá místa) a oblasti prachu, vytvořeného při dávných impaktech (oranžově zbarvené oblasti). Rovná plocha na jednom okraji planetky Vesta, viditelná na dvou horních obrázcích, je obří impaktní kráter, vzniklý při srážce před několika miliardami roků. Průměr kráteru je 460 km (pro srovnání: průměr samotné planetky je 530 km).

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »