Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nové snímky planetky Vesta

Nové snímky planetky Vesta

Asteroid Vesta na fotografii z HST (únor 2010)
Asteroid Vesta na fotografii z HST (únor 2010)
Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil v únoru letošního roku nové snímky poměrně velkého asteroidu Vesta, které pomohou vědcům upřesnit plány pro setkání americké sondy DAWN s touto planetkou, které se uskuteční 11. července 2011.

"Přesto, že je Vesta nejjasnější planetkou na obloze, její malý rozměr znesnadňuje pořízení detailních fotografií jejího povrchu pozemními dalekohledy," říká Jian-Yang Li (University of Maryland, College Park). Nové snímky, pořízené kamerou na HST, umožní nejen technikům v řídícím centru sondy Dawn lépe porozumět rotaci planetky.

Nejnovější snímky byly pořízeny v únoru 2010 kamerou Wide Field Camera 3 na palubě HST. Doplňují tak dřívější fotografie, které byly získány pozemními dalekohledy a kamerou Wide Field and Planetary Camera 2 na palubě HST v letech 1983 až 2007. Jian-Yang Li prostudoval se svými spolupracovníky 216 nových snímků - a celkem 446 celkových snímků z HST - za účelem upřesnění polohy rotační osy planetky.

Kosmická sonda Dawn byla vypuštěna 27. září 2007. Od července 2011 do července 2012 bude z oběžné dráhy studovat planetku Vesta, od února 2015 se zaměří na detailní výzkum trpasličí planety Ceres. Vesta a Ceres jsou nejhmotnějšími tělesy v hlavním pásu planetek mezi drahami planet Mars a Jupiter.

Asteroid Vesta na fotografiích z HST (únor 2010)
Asteroid Vesta na fotografiích z HST (únor 2010)
V době snímkování planetky Vesta byla vzdálenost mezi HST a asteroidem 211 miliónů km. Jednotlivé snímky zachycují detaily o velikosti 40 km. Snadno lze rozlišit rozdíly v jasnosti a barvě na různých částech povrchu planetky tvarem připomínající velkou bramboru.

Vesta se částečně podobá našemu Měsíci: na fotografiích vidíme pradávné lávové proudy (tmavá místa) a oblasti prachu, vytvořeného při dávných impaktech (oranžově zbarvené oblasti). Rovná plocha na jednom okraji planetky Vesta, viditelná na dvou horních obrázcích, je obří impaktní kráter, vzniklý při srážce před několika miliardami roků. Průměr kráteru je 460 km (pro srovnání: průměr samotné planetky je 530 km).

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »