Titul Astrofotograf roku 2010 obdržel Luděk Hamr za snímek "Planety"
ČAM 2010.02Dne 11. ledna 2011 se v zasedacím sále Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. na observatoři v Ondřejově a pod patronací České astronomické společnosti sešla porota soutěže Česká astrofotografie měsíce. Hlavním cílem tohoto setkání byla již tradiční volba Astrofotografa roku.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 19. ledna 2011
Po velice bouřlivé debatě nad dvanácti vítěznými snímky jednotlivých měsíců roku 2010 bylo však nakonec v téměř jedinečném okamžiku - v 11 hodin a 11 minut dne 11. 1. 2011 rozhodnuto. Astrofotografem roku 2010 se stal pan Luděk Hamr z Dražiček u Tábora s jeho kolekcí planet Sluneční soustavy.
Za tímto titulem však nemůžeme hledat pouze tuto jednu, byť unikátní fotografii. Možná spíše než ona za ním stojí úžasné úsilí získat z nepatrných a vzdušnou turbulencí deformovaných obrázků jednotlivých planet portréty, které ukazují nejen tvar, ale i tvář zobrazených oběžnic. Snad pouze ten, kdo to zkusil, ví, kolik je za tímto stručným konstatováním skryto práce.
L. HamrPan Luděk Hamr nepoužil k získání těchto snímků žádné nákladné ani složité zařízení. Dalekohledy Dobson 254/1200 na Poncetově plošině, Maksutov-Cassegrain 127/1500 na EQ MON-2 a kompaktní fotoaparát Canon 720is se najdou ve výbavě mnoha astrofotografů. O to úžasnější se zdá být výsledek. Jupiterovy oblačné útvary, tenké Saturnovy prstence i Marsovy čepičky v nás vytvářejí sugestivní dojem vzrušujícího pohledu do okuláru velkého dalekohledu. Stejně tak si při pohledu na modravý kotouček planety Uran můžeme představit pocity Williama Herschela, když jej objevil v roce 1781 v zorném poli svého dalekohledu. A již vůbec nemluvíme o oblaky zahalené Venuši a zejména maličkém Merkuru, ztrácejícím se po většinu času v nízkém oparu nízko nad obzorem na svítající či tmavnoucí obloze.
Luděk Hamr si nevybral snadné téma svého koníčka. Útržkovitá období příznivé viditelnosti jednotlivých planet spolu s meteorologickými schválnostmi přírody zkoušejí fotografovu trpělivost a vytrvalost. Vždyť pořízení tohoto složeného snímku zabralo půl roku.
Na závěr bychom rádi panu Hamrovi popřáli mnoho další odvahy do tak obtížného tématu, jako je planetární fotografie a hlavně jasné nebe. Budeme se těšit na další pohledy do hlubin Sluneční soustavy.
Podrobnosti o soutěži ČAM, včetně dalších snímků Astrofotografa roku 2010 naleznete na stránkách ČAM. Více o soutěžním snímku Planety najdete na www.astro.cz/cam/2010/02. Tiskovou zprávu ve formátu DOC (MS Word) si můžete stáhnout ZDE.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
výřez
Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628