Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Titul Astrofotograf roku 2010 obdržel Luděk Hamr za snímek "Planety"

Titul Astrofotograf roku 2010 obdržel Luděk Hamr za snímek "Planety"

ČAM 2010.02
ČAM 2010.02
Dne 11. ledna 2011 se v zasedacím sále Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. na observatoři v Ondřejově a pod patronací České astronomické společnosti sešla porota soutěže Česká astrofotografie měsíce. Hlavním cílem tohoto setkání byla již tradiční volba Astrofotografa roku.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 19. ledna 2011

Po velice bouřlivé debatě nad dvanácti vítěznými snímky jednotlivých měsíců roku 2010 bylo však nakonec v téměř jedinečném okamžiku - v 11 hodin a 11 minut dne 11. 1. 2011 rozhodnuto. Astrofotografem roku 2010 se stal pan Luděk Hamr z Dražiček u Tábora s jeho kolekcí planet Sluneční soustavy.

Za tímto titulem však nemůžeme hledat pouze tuto jednu, byť unikátní fotografii. Možná spíše než ona za ním stojí úžasné úsilí získat z nepatrných a vzdušnou turbulencí deformovaných obrázků jednotlivých planet portréty, které ukazují nejen tvar, ale i tvář zobrazených oběžnic. Snad pouze ten, kdo to zkusil, ví, kolik je za tímto stručným konstatováním skryto práce.

L. Hamr
L. Hamr
Pan Luděk Hamr nepoužil k získání těchto snímků žádné nákladné ani složité zařízení. Dalekohledy Dobson 254/1200 na Poncetově plošině, Maksutov-Cassegrain 127/1500 na EQ MON-2 a kompaktní fotoaparát Canon 720is se najdou ve výbavě mnoha astrofotografů. O to úžasnější se zdá být výsledek. Jupiterovy oblačné útvary, tenké Saturnovy prstence i Marsovy čepičky v nás vytvářejí sugestivní dojem vzrušujícího pohledu do okuláru velkého dalekohledu. Stejně tak si při pohledu na modravý kotouček planety Uran můžeme představit pocity Williama Herschela, když jej objevil v roce 1781 v zorném poli svého dalekohledu. A již vůbec nemluvíme o oblaky zahalené Venuši a zejména maličkém Merkuru, ztrácejícím se po většinu času v nízkém oparu nízko nad obzorem na svítající či tmavnoucí obloze.

Luděk Hamr si nevybral snadné téma svého koníčka. Útržkovitá období příznivé viditelnosti jednotlivých planet spolu s meteorologickými schválnostmi přírody zkoušejí fotografovu trpělivost a vytrvalost. Vždyť pořízení tohoto složeného snímku zabralo půl roku.

Na závěr bychom rádi panu Hamrovi popřáli mnoho další odvahy do tak obtížného tématu, jako je planetární fotografie a hlavně jasné nebe. Budeme se těšit na další pohledy do hlubin Sluneční soustavy.

Podrobnosti o soutěži ČAM, včetně dalších snímků Astrofotografa roku 2010 naleznete na stránkách ČAM. Více o soutěžním snímku Planety najdete na www.astro.cz/cam/2010/02. Tiskovou zprávu ve formátu DOC (MS Word) si můžete stáhnout ZDE.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »