Titul Astrofotograf roku 2010 obdržel Luděk Hamr za snímek "Planety"
ČAM 2010.02Dne 11. ledna 2011 se v zasedacím sále Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. na observatoři v Ondřejově a pod patronací České astronomické společnosti sešla porota soutěže Česká astrofotografie měsíce. Hlavním cílem tohoto setkání byla již tradiční volba Astrofotografa roku.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 19. ledna 2011
Po velice bouřlivé debatě nad dvanácti vítěznými snímky jednotlivých měsíců roku 2010 bylo však nakonec v téměř jedinečném okamžiku - v 11 hodin a 11 minut dne 11. 1. 2011 rozhodnuto. Astrofotografem roku 2010 se stal pan Luděk Hamr z Dražiček u Tábora s jeho kolekcí planet Sluneční soustavy.
Za tímto titulem však nemůžeme hledat pouze tuto jednu, byť unikátní fotografii. Možná spíše než ona za ním stojí úžasné úsilí získat z nepatrných a vzdušnou turbulencí deformovaných obrázků jednotlivých planet portréty, které ukazují nejen tvar, ale i tvář zobrazených oběžnic. Snad pouze ten, kdo to zkusil, ví, kolik je za tímto stručným konstatováním skryto práce.
L. HamrPan Luděk Hamr nepoužil k získání těchto snímků žádné nákladné ani složité zařízení. Dalekohledy Dobson 254/1200 na Poncetově plošině, Maksutov-Cassegrain 127/1500 na EQ MON-2 a kompaktní fotoaparát Canon 720is se najdou ve výbavě mnoha astrofotografů. O to úžasnější se zdá být výsledek. Jupiterovy oblačné útvary, tenké Saturnovy prstence i Marsovy čepičky v nás vytvářejí sugestivní dojem vzrušujícího pohledu do okuláru velkého dalekohledu. Stejně tak si při pohledu na modravý kotouček planety Uran můžeme představit pocity Williama Herschela, když jej objevil v roce 1781 v zorném poli svého dalekohledu. A již vůbec nemluvíme o oblaky zahalené Venuši a zejména maličkém Merkuru, ztrácejícím se po většinu času v nízkém oparu nízko nad obzorem na svítající či tmavnoucí obloze.
Luděk Hamr si nevybral snadné téma svého koníčka. Útržkovitá období příznivé viditelnosti jednotlivých planet spolu s meteorologickými schválnostmi přírody zkoušejí fotografovu trpělivost a vytrvalost. Vždyť pořízení tohoto složeného snímku zabralo půl roku.
Na závěr bychom rádi panu Hamrovi popřáli mnoho další odvahy do tak obtížného tématu, jako je planetární fotografie a hlavně jasné nebe. Budeme se těšit na další pohledy do hlubin Sluneční soustavy.
Podrobnosti o soutěži ČAM, včetně dalších snímků Astrofotografa roku 2010 naleznete na stránkách ČAM. Více o soutěžním snímku Planety najdete na www.astro.cz/cam/2010/02. Tiskovou zprávu ve formátu DOC (MS Word) si můžete stáhnout ZDE.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza.
Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
8.8. až 30.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4