Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Titul Astrofotograf roku 2010 obdržel Luděk Hamr za snímek "Planety"

Titul Astrofotograf roku 2010 obdržel Luděk Hamr za snímek "Planety"

ČAM 2010.02
ČAM 2010.02
Dne 11. ledna 2011 se v zasedacím sále Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. na observatoři v Ondřejově a pod patronací České astronomické společnosti sešla porota soutěže Česká astrofotografie měsíce. Hlavním cílem tohoto setkání byla již tradiční volba Astrofotografa roku.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 19. ledna 2011

Po velice bouřlivé debatě nad dvanácti vítěznými snímky jednotlivých měsíců roku 2010 bylo však nakonec v téměř jedinečném okamžiku - v 11 hodin a 11 minut dne 11. 1. 2011 rozhodnuto. Astrofotografem roku 2010 se stal pan Luděk Hamr z Dražiček u Tábora s jeho kolekcí planet Sluneční soustavy.

Za tímto titulem však nemůžeme hledat pouze tuto jednu, byť unikátní fotografii. Možná spíše než ona za ním stojí úžasné úsilí získat z nepatrných a vzdušnou turbulencí deformovaných obrázků jednotlivých planet portréty, které ukazují nejen tvar, ale i tvář zobrazených oběžnic. Snad pouze ten, kdo to zkusil, ví, kolik je za tímto stručným konstatováním skryto práce.

L. Hamr
L. Hamr
Pan Luděk Hamr nepoužil k získání těchto snímků žádné nákladné ani složité zařízení. Dalekohledy Dobson 254/1200 na Poncetově plošině, Maksutov-Cassegrain 127/1500 na EQ MON-2 a kompaktní fotoaparát Canon 720is se najdou ve výbavě mnoha astrofotografů. O to úžasnější se zdá být výsledek. Jupiterovy oblačné útvary, tenké Saturnovy prstence i Marsovy čepičky v nás vytvářejí sugestivní dojem vzrušujícího pohledu do okuláru velkého dalekohledu. Stejně tak si při pohledu na modravý kotouček planety Uran můžeme představit pocity Williama Herschela, když jej objevil v roce 1781 v zorném poli svého dalekohledu. A již vůbec nemluvíme o oblaky zahalené Venuši a zejména maličkém Merkuru, ztrácejícím se po většinu času v nízkém oparu nízko nad obzorem na svítající či tmavnoucí obloze.

Luděk Hamr si nevybral snadné téma svého koníčka. Útržkovitá období příznivé viditelnosti jednotlivých planet spolu s meteorologickými schválnostmi přírody zkoušejí fotografovu trpělivost a vytrvalost. Vždyť pořízení tohoto složeného snímku zabralo půl roku.

Na závěr bychom rádi panu Hamrovi popřáli mnoho další odvahy do tak obtížného tématu, jako je planetární fotografie a hlavně jasné nebe. Budeme se těšit na další pohledy do hlubin Sluneční soustavy.

Podrobnosti o soutěži ČAM, včetně dalších snímků Astrofotografa roku 2010 naleznete na stránkách ČAM. Více o soutěžním snímku Planety najdete na www.astro.cz/cam/2010/02. Tiskovou zprávu ve formátu DOC (MS Word) si můžete stáhnout ZDE.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »