Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2010.11 - Galaxie NGC 660

ČAM 2010.11 - Galaxie NGC 660

CAM 2010.11: Galaxie NGC 660 (Martin Zelenka) (icon)
CAM 2010.11: Galaxie NGC 660 (Martin Zelenka) (icon)

Galaxie NGC 660. Poněkud strohé pojmenování, které nezasvěceného spíše odradí. Astronom však ví, že se za tímto katalogovým číslem skrývá zajímavý a vzácný objekt vzdáleného vesmíru - galaxie s polárním prstencem.

Oprava 12:59 po vydání článek obsahoval chybný obrázek.

V této galaxii totiž nenalezneme pouze obvyklý plochý galaktický disk plný hvězd, prachu a plynu, nýbrž i disk druhý, obíhající téměř kolmo. I když mechanismus vzniku tohoto bizarního tvaru není ještě plně objasněn, předpokládá se, že druhý prstenec je tvořen materiálem další galaxie, který prochází plochým diskem této galaxie.

Tento hvězdný ostrov není ovšem zajímavý pouze svým tvarem, nýbrž slouží i k zajímavým výpočtům a úvahám. Z pozorování vzájemné rotace prstence a disku lze odhadnout gravitační vliv temné hmoty obklopující tuto galaxii. Jak již název napovídá, temnou hmotu ve vesmíru nemůžeme pozorovat přímo, můžeme však její množství odhadnout právě například z jejího gravitačního ovlivňování hmoty viditelné. A právě galaxie NGC 660 nám umožňuje odhad hmotnosti, velikosti i tvaru této skryté hmoty.

Galaxie samotná je od nás vzdálena přibližně 24 miliónů světelných let a na obloze ji nalezneme, ovšem pouze ve větším dalekohledu či na fotografii, v kupě galaxií v souhvězdí Ryb. V průměru má přibližně 36 tisíc světelných let, zatímco disk trosek materiálu z druhé galaxie je o něco větší, téměř 40 tisíc světelných roků.

Galaxii objevil 16. října 1784 anglický astronom s  moravskými předky William Herschel. O 226 let později ji skleněným okem svého dalekohledu zachytil český astrofotograf Martin Zelenka. Výsledný snímek, složený ze třiceti šestiminutových dílčích expozic, zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce a obohatil ji tak o skutečně zajímavý obrázek vzácného typu galaxie. Na snímku nenalezneme však pouze galaktickou spirálu křížem temných mračen v rovině obou disků, ale kromě mnoha hvězd naší vlastní domovské Galaxie i další vzdálené hvězdné ostrovy. Za všechny snad ty nejjasnější, například PGC 6364 či PGC 1432913.

Nad našimi hlavami se v hlubinách vesmíru nalézá několik stovek miliard galaxií. Některé z nich jsou vidět pouhým okem, jiné nalezneme pouze jako nevýrazně jasnější pixely čipu kamery. A ještě více jsme jich dosud vůbec ani nespatřili. NGC 660 patří naštěstí k těm poněkud jasnějším a co víc, k těm krásnějším. A právě díky Martinovi Zelenkovi se můžeme o její kráse přesvědčit na vlastní oči. Přejeme mnoho podobných zajímavých astronomických fotografií.

Autor snímku

Autor: Martin Zelenka, 39 let
www stránky: http://www.astrostranka.com/

Technické údaje a postup:

Datum: 9. 10. 2010 - 10. 10. 2010
Objektiv: ORION OPTICS UK Newton SPX 250 f4,8. Komakorektor: Tele Vue Paracorr. Montáž: CGE
Fotoaparát: Modif. Canon EOS 350D (Astronomik UV/IR klip)
Expozice: 30 x 360 sec (3 hod.), ISO 800.
Pointace: SW 80/600 ED PRO + Watec + Guidemaster
Místo: Havlíčkův Brod. Teplota okolí: +7 st. až 0 st.
Zpracování: Adobe DNG Converter, SubRaw, DeepSkyStacker, Photoshop




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



38. vesmírný týden 2018

38. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. 2018. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Viděli jsme další start a přistání Falconu 9. Odstartovala poslední Delta II. Počasí odložilo start japonské nákladní lodi. Před 15 roky jsme se rozloučili se sondou Galileo u Jupiteru a před 10 lety s panem profesorem Emilem Škrabalem. Začíná astronomický podzim.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Venuše za denního světla mobilem přes dalekohled.

Další informace »