ČAM 2012.01: Melotte 15
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2012 obdržel snímek
"Melotte 15", jehož autorem je Maxim Usatov.
Soutěž "Česká astrofotografie měsíce" vstoupila do sedmého roku své existence. Spolu s ní i spousta krásných fotografií pořizovaných amatérskými i profesionálními astrofotografy českých a slovenských luhů a hájů. Již se zde vystřídalo téměř nepřeberné množství snímků, témat i nápadů.
A právě jeden z nich se stal vítězným snímkem lednového kola roku 2012. Jedná se o pohled do nitra mlhoviny IC 1805, zvané dle jejího vzhledu "Srdce". My však tento její tvar nevidíme, neboť hledíme přímo do jejího nitra, do samotného srdce mlhoviny "Srdce".
Pavel Gábor. Autor: TV NoeV sobotu 4. února 2012 ve 21:05 bude na TV Noe premiéra dalšího dílu cyklu Hlubinami vesmíru. V něm budeme pokračovat s hostem pořadu P. Pavel Gáborem, SJ, PhD., astrofyzikem, katolickým knězem, členem jezuitského řádu a zároveň pracovníkem Vatikánské observatoře.
jižní pobřeží Austrálie a obloha nad ním, Alex CherneyVideo s astronomickou tématikou je vždy vděčným námětem pro popularizaci této krásné vědy.
Stejně jako v prosinci se dnes už podruhé vracíme k zajímavým nahrávkám, které se na webu v poslední době vyskytly.
J. Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV NoeV pátek 13. ledna 2012 od 20:00 hodin bude TV Noe vysílat interaktivní besedu Kulatý stůl. Hosty pořadu jsou RNDr. Jiří Grygar, CSc., astrofyzik fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, a Prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc., teoretický fyzik, děkan Filozoficko přírodovědecké fakulty Slezské university.
Pavel Gábor. Autor: TV NoeV sobotu 7. ledna 2011 ve 20:30 bude na TV Noe premiéra dalšího dílu cyklu Hlubinami vesmíru. Hostem pořadu je P. Pavel Gábor, SJ, PhD. Je to nejen astrofyzik, ale také katolický kněz, člen jezuitského řádu a zároveň pracovník Vatikánské observatoře.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2011 obdržel snímek "Proměnný vesmír" Pavla Cagaše a Václava Přibíka.
Prosincové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce vyneslo po nelehké a zdlouhavé volbě na stupeň nejvyšší obrázek Pavla Cagaše a Václava Přibíka "Proměnný vesmír". Již letmý pohled mnohé možná překvapí. Proč právě tento snímek? Vždyť na něm nevidíme ani ladné spirály vzdálených galaxií, ani roztrhané cáry vodíkových mračen halících vznikající hvězdy, ba ani jemné parsky sluneční koróny. Vždyť tam dokonce ani žádná mlhovina není. Pouze černé tečky, pravda doplněné o červené, avšak laikovi nic neříkající popisky. A přeci je to snímek plný pohybu, změn, pulzací hvězdných atmosfér a oběhu hvězd okolo sebe. Uvidíte.
polární záře z ISS, credit: NASANa našich setkáních s veřejností mimo jiné ukazujeme to nejzajímavější, co se za poslední
měsíc na obloze a v kosmonautice událo. Nedílnou a velmi oblíbenou součástí je prezentace mnohdy až dechberoucích videoukázek.
Vzhledem k ohlasům a žádostem na jejich odkazování vznikl první díl nového seriálu, v němž pro vás budeme vybírat videa známá a
doufejme i dosud neznámá.
Nová hala v planetáriu v rámci projektu Vesmírná brána. Zdroj: HaP J. Palisy v Ostravě.V roce 2012 čekají Hvězdárnu a planetárium Johanna Palisy velké změny. Na konci listopadu roku 2011 bylo schváleno financování projektu, který si klade za cíl přebudovat naši instituci do zcela nové podoby. Dva hlavní prvky naší současné činnosti - tedy projekce v planetáriu a veřejná pozorování na hvězdárně - budou zachovány, současně však dojde k jejich modernizaci a vytvoření nového programu pro vás, naše návštěvníky z řad žáků, studentů i široké veřejnosti.
Hvězdárna a planetárium v Hradci KrálovéVesmír jako na dlani budou mít před sebou návštěvníci připravovaného digitálního planetária, které se začne stavět v Hradci Králové v létě příštího roku. Na projekt se Královéhradeckému kraji podařilo získat více než 100 milionů korun z Evropské unie a státního rozpočtu. Nové planetárium s unikátním projekčním systémem a kapacitou kolem stovky sedadel by mělo být dokončeno do konce roku 2014.
Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletinČeská astronomická společnost předala ve středu večer 7. prosince 2011 své nejvyšší ocenění - Nušlovu cenu - RNDr. Jiřímu Grygarovi, CSc. Přinášíme fotogalerii jako malou vzpomínku na tuto událost.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2011 získal snímek
"Galaxie v Andromedě", jehož autory jsou Karel a Martin Bůnovi.
Je teplá voňavá jeseň ešte niekedy dávno pred našim letopočtom. Unavený pútnik leží na tráve a díva sa na oblohu posiatu hviezdami so striebristým pásom Mliečnej cesty klenúcou sa vysoko nad obzorom. Len kúsoček pod ňou si všimne slabý hmlistý fliačik, netušiac to, čo vieme dnes, že sa díva na najvzdialenejší objekt viditeľný voľným okom.
Jiří Grygar. Zdroj: TV NoeI v druhém díle Žni objevů 2010, představí dr. Jiří Grygar, astronom Fyzikálního ústavu AV ČR, nejvýznamnější objevy astronomických výzkumů, a to hlubokého vesmíru. Premiéru dalšího dílu pořadu Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2010, 2. díl můžete sledovat v sobotu 3. prosince 2011 od 21:25 na TV Noe.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2011 obdržel snímek
"Ganymed a jeho stín", jehož autorem je Karel Sandler.
Mimořádné postavení planety Jupiter na noční obloze svým jasem a majestátným pohybem po ekliptice, který zajišťuje pozorovatelnost této planety vždy déle než půl roku, způsobilo, že u všech velkých kultur v historii byla tato planeta spojována s nejvyšším božstvem, od babylonského Marduka, přes egyptského Amona a řeckého Dia až po římského Jupitera, a toto jméno od té doby přijala i astronomie jako oficiální název této planety.
Jiří Grygar. Zdroj: TV NoeNa sobotu 5. listopadu 2011 na TV Noe se chystá premiéra Žní objevů 2010, 1. díl, s dr. Jiřím Grygarem. Žeň objevů 2010, první díl, nám přiblíží astronomické výzkumy ve Sluneční soustavě.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2011 obdržel snímek
"Labuť", jehož autorem je Eduard Kouřil.
Na 804 čtverečních stupních se za letních nocí nad našimi hlavami rozprostírá souhvězdí Labutě, tak bohaté na hvězdy. Těch viditelných pouhým okem je zde plných sto padesát, těch slabých mnohem, mnohem více.
Ladislav Šmelcer v pořadu Hlubinami vesmíru. Zdroj: TV Noe.O proměnných hvězdách si můžete naladit povídání s Ladislavem Šmelcerem v pořadu Hlubinami vesmíru na TV Noe v sobotu 1. října v 17:15.
(Ne)povedená fotografie supernovy 2011fe ze 14. září 2011. Autor: M. KročilNa internetu je plno zpráv a pěkných fotografií "nové hvězdy" v galaxii M101. Teoretikové nespí a kalkulují s novými modely vesmíru, astronomové chytají spektra a přesná měření a my fandové prolézáme internet a obdivujeme krásné fotky v galeriích.
Astronomická výstava ZpČAS. Autor: Josef JíraZápadočeská pobočka České astronomické společnosti Vás srdečně zve na
výstavu fotografií "Klenoty noční oblohy", která se koná v prostorách
Mázhausu plzeňské radnice na náměstí Republiky č. 1 v termínu 29. 8.
2011 až 17. 9. 2011. Otevřeno denně od 8.00 - 17.00.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2011 obdržel snímek
"Jupiter a Ganymed", jehož autorem je Jan Klečka.
Již i při náhodném pohledu na půlnoční hvězdnatou oblohu nás v těchto měsících zaujme jasná "hvězda" nad východním obzorem. Ovšem v dalekohledu nebo na vítězném snímku srpnového kola soutěže "Česká astrofotografie měsíce" zjistíme, že se nejedná o objekt vzdálený desítky či stovky světelných roků od nás. V tuto chvíli se nachází pouze 4,4 astronomické jednotky od Země a již od dávných dob jej nazýváme Jupiter.
Antonín Vítek. Zdroj: TV NoeNa TV Noe můžete sledovat premiéru pokračování pořadu Hlubinami vesmíru z minulého měsíce - bude v sobotu 3. září ve 21:30. Hostem bude opět Mgr. Antonín Vítek, CSc.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
