Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: květen 2012 + přechod Venuše

Vesmírná videa: květen 2012 + přechod Venuše

Výstup Venuše 6. 6. 2012. Autor: Jan Klečka
Výstup Venuše 6. 6. 2012.
Autor: Jan Klečka
Ve víru událostí kolem přechodu Venuše uvízla videa s tématikou astronomie a kosmonautiky. Podívejme se tedy, co přinesl květen zajímavého a jako bonus přidáváme zajímavá videa z přechodu Venuše přes Slunce.

Saturnův dynamický prstenec F

Saturnovy prstence jsou dobře známé i z pohledu přes dalekohled. Nejjasnější označujeme písmeny A, B a C. Slabší vnitřní prstenec D bývá za dobrých podmínek také viditelný, především dalekohledem většího průměru. Zvnějšku k prstenci A těsně přiléhá prstenec F. Ten je znám svými změnami tvaru i tím, že jej vlastně udržují pastýřské měsíčky Prométheus a Pandora. Především Prométheus je zodpovědný za velkou dynamiku změn tvaru prstence. Vědci z týmu sondy Cassini nyní ukázali, že v prstenci vznikají také malé výběžky, velké jen kolem jednoho kilometru. Podle nich by měsíc Prométheus měl vytvářet shluky materiálu, které se časem buď rozpadají, nebo prochází prstencem F a důsledkem je vznik těchto drobných výběžků. Tyto události jsou hodně časté, jak bylo zjištěno během několikaletého výzkumu.

8 let u Saturnu

U druhé největší planety ještě chvíli zůstaneme. Sonda Cassini zde totiž působí již více než 8 let. Zajímavý pokus vzít některé nezpracované záběry a udělat z nich videosekvenci zde byl již mnohokrát. Výsledkem jsou pěkné animace vzájemných zákrytů saturnových měsíčků a jiné nevšední pohledy. O úplně jiný pokus se však jedná v níže uvedeném videu, kdy došlo ke složení mnoha takových animací pořízených v průběhu oněch osmi roků. Rychlost animací byla nastavena na běžných 25 obrázků za sekundu, takže vlastně vzniklo docela nevšední video.

Průlety nad planetkou Vesta

Sonda DAWN pokračuje v detailním průzkumu této planetky už téměř jeden rok od července 2011. V plánu je odlet k planetce, či chcete-li trpasličí planetě Ceres, v srpnu letošního roku. Z detailních záběrů je patrné, že Vesta není vůbec nudná planetka a dva takové virtuální průlety nad jejím povrchem máte připraveny níže.

Historický let lodi Dragon

Květen nejspíš patřil na poli kosmonautiky prvnímu letu soukromé kosmické lodi Dragon na Mezinárodní vesmírnou stanici. I když první pokus o start skončil přerušením zážehu 0,5 sekundy před plánovaným časem, podruhé už šlo vše jak mělo a raketa Falcon 9 se odlepila od země.

Dragon se poté přibližoval ke stanici a nakonec byl zachycen robotickou rukou a připojen k modulu Harmony.

Zbytek letu proběhl bez problémů a tak došlo v klidu k přeložení nákladu i naložení vzorků a nepotřebných věcí k cestě zpět na Zemi. Dragon nakonec přistál v Tichém oceánu nedaleko amerických břehů.

Pro další podrobnosti doporučujeme článek Víta Straky na našem webu.

Jupiter v SOHO/LASCO C2

V květnu bylo možné pozorovat průchod planety Jupiter korónografy sondy SOHO. V detailních záběrech se objevila dokonce jedna slabá kometa, která se vypařila poblíž Slunce a také dva z jupiterových měsíců - Ganymédés a Callistó.

El Cielo de Canarias 2012

Další time-lapse video z dílny Daniela Lópeze. Oblohu na Kanárských ostrovech můžeme vřele doporučit i amatérskému astronomovi. Musí být ovšem dobré počasí. A když náhodou nepřijde, může se natočit například takovéto krásné video.

Litice 2012

Pěkné time-lapse nejsou jen doménou zahraničních fotografů. Také u nás vzniklo při květnových setkáních amatérských astronomů několik podobných ukázek. Za všechny zde ukážeme jednu z těch nejpovedenějších. Škoda jen, že je konec poněkud tmavší. Astronomové v Liticích pozorují společně s veřejností přes den a ještě si najdou v noci čas pro příchozí i pro sebe samotné.

Prstencové zatmění Slunce

Měsíc byl při květnovém novu poblíž odzemí a tak tento fakt způsobil, že i když se trefil na sluneční disk, nedokázal jej zakrýt celý. O výpravě za prstencovým zatměním vyprávěl nedávno Jan Sládeček. Následující video zachycuje průběh tohoto zatmění, jak jej zachytil kamereman v Japonsku. Dají se na něm v náznaku vysledovat zajímavé jevy v čase, kdy se okraj Měsíce dotkne okraje Slunce a světlo se prodírá skrz nerovnosti na okraji měsíčního kotouče.

Částečné zatmění měly i družice sledující Slunce. Níže uvedená videa to dokazují na záběrech z japonské Hinode a evropské Proba 2.

Zrcadlící se skvrny na Slunci

Pozorování vycházejícího Slunce je nádherný zážitek. Někdy navíc okořeněný o zvláštní atmosférické jevy, když se světlo cestou k nám ohýbá v různých vrstvách atmosféry. Výsledkem může být například efekt zrcadlení sluneční skvrny, jaký je patrný na následujícím videu.

Přechod Venuše

Jako předehra k závěru našeho článku nám posloužila videa z prstencového zatmění Slunce i pohled na zrcadlící se skvrny na jeho povrchu. Podobný zákryt, i když s podstatně menší kuličkou, se odehrál 6. června letošního roku. Pro středoevropana měl úkaz příchuť s pozorováním vycházejícího Slunce. Vlastně je docela dobře možné, že samotný východ Slunce byl nezapomenutelným zážitkem. Jak se Slunce dralo přes jednotlivé vrstvy atmosféry, dalo se, zvláště z vyvýšených lokalit, pozorovat bezpočet zrcadlících se Venuší a skvrn, záblesků modré a zelené barvy a vůbec různě znetvořeného okraje slunečního kotouče. Při výstupu ze slunečního disku se pak dala občasně zahlédnout také atmosféra planety a těm nejlepším se ji podařilo zachytit i z povrcu Země. Samostatnou kapitolou jsou pak záběry z družic, kdy kvalita záběrů předčí i ta nejlepší očekávání. Níže je uveden výběr některých záběrů z ČR i to nejlepší z kosmických sond. Za shlédnutí stojí také video Martina Myslivce přes h-alfa dalekohled Lunt a animace Jana Klečky za výborných podmínek přes UV filtr.

Odkazy na videa pro vás připravuje Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »