Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: květen 2012 + přechod Venuše

Vesmírná videa: květen 2012 + přechod Venuše

Výstup Venuše 6. 6. 2012. Autor: Jan Klečka
Výstup Venuše 6. 6. 2012.
Autor: Jan Klečka
Ve víru událostí kolem přechodu Venuše uvízla videa s tématikou astronomie a kosmonautiky. Podívejme se tedy, co přinesl květen zajímavého a jako bonus přidáváme zajímavá videa z přechodu Venuše přes Slunce.

Saturnův dynamický prstenec F

Saturnovy prstence jsou dobře známé i z pohledu přes dalekohled. Nejjasnější označujeme písmeny A, B a C. Slabší vnitřní prstenec D bývá za dobrých podmínek také viditelný, především dalekohledem většího průměru. Zvnějšku k prstenci A těsně přiléhá prstenec F. Ten je znám svými změnami tvaru i tím, že jej vlastně udržují pastýřské měsíčky Prométheus a Pandora. Především Prométheus je zodpovědný za velkou dynamiku změn tvaru prstence. Vědci z týmu sondy Cassini nyní ukázali, že v prstenci vznikají také malé výběžky, velké jen kolem jednoho kilometru. Podle nich by měsíc Prométheus měl vytvářet shluky materiálu, které se časem buď rozpadají, nebo prochází prstencem F a důsledkem je vznik těchto drobných výběžků. Tyto události jsou hodně časté, jak bylo zjištěno během několikaletého výzkumu.

8 let u Saturnu

U druhé největší planety ještě chvíli zůstaneme. Sonda Cassini zde totiž působí již více než 8 let. Zajímavý pokus vzít některé nezpracované záběry a udělat z nich videosekvenci zde byl již mnohokrát. Výsledkem jsou pěkné animace vzájemných zákrytů saturnových měsíčků a jiné nevšední pohledy. O úplně jiný pokus se však jedná v níže uvedeném videu, kdy došlo ke složení mnoha takových animací pořízených v průběhu oněch osmi roků. Rychlost animací byla nastavena na běžných 25 obrázků za sekundu, takže vlastně vzniklo docela nevšední video.

Průlety nad planetkou Vesta

Sonda DAWN pokračuje v detailním průzkumu této planetky už téměř jeden rok od července 2011. V plánu je odlet k planetce, či chcete-li trpasličí planetě Ceres, v srpnu letošního roku. Z detailních záběrů je patrné, že Vesta není vůbec nudná planetka a dva takové virtuální průlety nad jejím povrchem máte připraveny níže.

Historický let lodi Dragon

Květen nejspíš patřil na poli kosmonautiky prvnímu letu soukromé kosmické lodi Dragon na Mezinárodní vesmírnou stanici. I když první pokus o start skončil přerušením zážehu 0,5 sekundy před plánovaným časem, podruhé už šlo vše jak mělo a raketa Falcon 9 se odlepila od země.

Dragon se poté přibližoval ke stanici a nakonec byl zachycen robotickou rukou a připojen k modulu Harmony.

Zbytek letu proběhl bez problémů a tak došlo v klidu k přeložení nákladu i naložení vzorků a nepotřebných věcí k cestě zpět na Zemi. Dragon nakonec přistál v Tichém oceánu nedaleko amerických břehů.

Pro další podrobnosti doporučujeme článek Víta Straky na našem webu.

Jupiter v SOHO/LASCO C2

V květnu bylo možné pozorovat průchod planety Jupiter korónografy sondy SOHO. V detailních záběrech se objevila dokonce jedna slabá kometa, která se vypařila poblíž Slunce a také dva z jupiterových měsíců - Ganymédés a Callistó.

El Cielo de Canarias 2012

Další time-lapse video z dílny Daniela Lópeze. Oblohu na Kanárských ostrovech můžeme vřele doporučit i amatérskému astronomovi. Musí být ovšem dobré počasí. A když náhodou nepřijde, může se natočit například takovéto krásné video.

Litice 2012

Pěkné time-lapse nejsou jen doménou zahraničních fotografů. Také u nás vzniklo při květnových setkáních amatérských astronomů několik podobných ukázek. Za všechny zde ukážeme jednu z těch nejpovedenějších. Škoda jen, že je konec poněkud tmavší. Astronomové v Liticích pozorují společně s veřejností přes den a ještě si najdou v noci čas pro příchozí i pro sebe samotné.

Prstencové zatmění Slunce

Měsíc byl při květnovém novu poblíž odzemí a tak tento fakt způsobil, že i když se trefil na sluneční disk, nedokázal jej zakrýt celý. O výpravě za prstencovým zatměním vyprávěl nedávno Jan Sládeček. Následující video zachycuje průběh tohoto zatmění, jak jej zachytil kamereman v Japonsku. Dají se na něm v náznaku vysledovat zajímavé jevy v čase, kdy se okraj Měsíce dotkne okraje Slunce a světlo se prodírá skrz nerovnosti na okraji měsíčního kotouče.

Částečné zatmění měly i družice sledující Slunce. Níže uvedená videa to dokazují na záběrech z japonské Hinode a evropské Proba 2.

Zrcadlící se skvrny na Slunci

Pozorování vycházejícího Slunce je nádherný zážitek. Někdy navíc okořeněný o zvláštní atmosférické jevy, když se světlo cestou k nám ohýbá v různých vrstvách atmosféry. Výsledkem může být například efekt zrcadlení sluneční skvrny, jaký je patrný na následujícím videu.

Přechod Venuše

Jako předehra k závěru našeho článku nám posloužila videa z prstencového zatmění Slunce i pohled na zrcadlící se skvrny na jeho povrchu. Podobný zákryt, i když s podstatně menší kuličkou, se odehrál 6. června letošního roku. Pro středoevropana měl úkaz příchuť s pozorováním vycházejícího Slunce. Vlastně je docela dobře možné, že samotný východ Slunce byl nezapomenutelným zážitkem. Jak se Slunce dralo přes jednotlivé vrstvy atmosféry, dalo se, zvláště z vyvýšených lokalit, pozorovat bezpočet zrcadlících se Venuší a skvrn, záblesků modré a zelené barvy a vůbec různě znetvořeného okraje slunečního kotouče. Při výstupu ze slunečního disku se pak dala občasně zahlédnout také atmosféra planety a těm nejlepším se ji podařilo zachytit i z povrcu Země. Samostatnou kapitolou jsou pak záběry z družic, kdy kvalita záběrů předčí i ta nejlepší očekávání. Níže je uveden výběr některých záběrů z ČR i to nejlepší z kosmických sond. Za shlédnutí stojí také video Martina Myslivce přes h-alfa dalekohled Lunt a animace Jana Klečky za výborných podmínek přes UV filtr.

Odkazy na videa pro vás připravuje Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »