Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Cesta do USA za květnovým prstencovým zatměním Slunce

Cesta do USA za květnovým prstencovým zatměním Slunce

Prstencová fáze květnového zatmění 2012. Autor: Jan Sládeček
Prstencová fáze květnového zatmění 2012.
Autor: Jan Sládeček
Přípravy na cestu za prstencovým zatměním Slunce započaly na podzim roku 2010. Původně se uvažovalo o Japonsku, ale byla zvolena počasově příznivější lokalita USA, oblast Nevada-Arizona. Již dvě předchozí výpravy za prstencovým zatměním Slunce 2005 a 2006 byly úspěšné. Středozápad USA, kudy procházel pás prstencové fáze, dával velmi dobrou šanci na další úspěch.

Chromosféra během květnového zatmění 2012. Autor: Jan Sládeček
Chromosféra během květnového zatmění 2012.
Autor: Jan Sládeček
Cesta byla naplánována na 11 dní (17. - 27. 5.). Vydali jsme se letecky z Prahy přes New York do Las Vegas. Na letišti v New Yorku se vytvořila fronta, takže jsem musel vyreklamovat rychlejší odbavení na přestup na letadlo do Las Vegas. Jak jsem předpokládal, jistý problém nastal na rentgenu, jelikož jsem umístil zapůjčený zrcadlový astronomický dalekohled do příručního batohu speciálně upraveného pro fototechniku. Teleskop budil u kontrolorů nedůvěru. Zejména zrcadlo se jim zdálo velmi podezřelé, z dalekohledu snímaly otisky prstů a stíraly prach. Nakonec jsme ale stihli přestup celkem dobře. V Las Vegas jsme přistáli ve večerních hodinách místního času. Ubytování jsme měli zajištěné v hotelu Stratosphere, vedle je stejnojmenná věž, z které je nádherný na noční výhled na Las Vegas.

Další den jsme navštívili Grand Canyon; původně jsem plánoval možné pozorovací místo v této oblasti, ale Slunce zde mělo již poměrně malou výšku nad obzorem. Bylo by zajímavé pozorovat měnící se světlo v Grand Canyonu při prstencové fázi. Jednotlivé výhledy na skalnaté přírodní útvary jsou velmi zajímavé. Řeka Colorado teče hluboko v kaňonu a je vidět jen z některých míst.

Prstencové zatmění Slunce v květnu 2012. Autor: Jan Sládeček
Prstencové zatmění Slunce v květnu 2012.
Autor: Jan Sládeček
K prstencovému zatmění Slunce došlo dne 20. 5. v 18:34 místního času (21. 5. 01:34 UTC). Také vzhledem k programu bylo výhodnější pozorovat prstencové zatmění Slunce více na severozápad. Byla zvolena lokalita asi 80 km severovýchodně od Las Vegas, v blízkosti městečka Overton. Podařilo se najít vhodné místo s dobrým výhledem na jihozápadní i západní obzor. Při čekání na první kontakt se stále nic nedělo, Slunce zůstávalo celé, ostatní kolegové posměšně pokřikovali, že se zatmění nekoná, že bude až příští rok apod. Podíval jsem se na mapu časových pásem a vše sedělo, nevadský čas byl mínus devět hodin od našeho letního. Pak jsem si uvědomil, že průvodce mluvil o stejném čase jako na Grand Canyon, ale tam by měl platit už jiný pásmový čas pro Arizonu. Nezbývalo, než počkat hodinu. Skutečně za hodinu nastal první kontakt, takže platil čas arizonský, mínus osm hodin. Pak se již Měsíc pevně zakousl do Slunce a vykrajoval z něj čím dál tím větší část. Bylo vidět, že průměr Měsíce je menší a nezakryje celý sluneční kotouč. Prstencová fáze nastala v 18:34 místního času. Byl vidět nesymetrický prstenec, neboť jsme záměrně byli na okraji pásu "annularity", aby lépe vynikly okrajové jevy při dotyku měsíčního a slunečního disku. Byly vidět přerušované svítící body, které se jevily jako malé perly. Před koncem prstencové fáze jsem sejmul filtr a zkusmo udělal několik snímků nejkratší možnou expozicí, kterou umožnil můj fotoaparát. Na jednom snímku je při dotyku slunečního a měsíčního disku patrná načervenalá chromosféra.

Cíl expedice byl splněn, byly pořízeny fotografie prstencové fáze. Rád bych poděkoval Honzovi Zahajskému za zapůjčení teleskopu a montáže Vixen.

Dále cesta vedla do Death valley (údolí Smrti), tento název skutečně sedí, je to skutečně zajímavý pohled na oblast kde nic není, v širokém údolí lemovaném horami je vyschlé solné jezero. Dále cesta pokračovala průsmykem Skalistých hor do Národního parku Yosemite s krásnými vodopády.

Na závěr expedice byla v programu prohlídka San Franciska, most Golden Gate, historická tramvaj a plavba pod mostem a kolem pevnosti Alcatraz.




O autorovi

Jan Sládeček

Meteorolog, cestovatel a organizátor expedic za zatměními Slunce po světě. Kontakt: sladeclipse@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »