Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Česká astrofotografie měsíce - Východ Slunce s Venuší

Česká astrofotografie měsíce - Východ Slunce s Venuší

full
full
Bylo to ráno téměř jako každé jiné. A přeci se od jiných trochu lišilo. Na kopcích, balkónech i dalších místech, která skýtala přijatelný výhled východním směrem, se již před východem Slunce choulilo do bund nezvykle mnoho lidí. Někteří měli na očích zvláštní černé brýle, jiní mávali před hlavou nazelenalými svářečskými skly a někteří dokonce hleděli do dalekohledů či hledáčků fotoaparátů. Jedno však měli všichni společné. Čekali na východ Slunce. Krátce před pátou hodinou ráno se na většině míst dočkali. Sluneční kotouč se postupně vymanil ze zajetí ranního oparu a rozhodil své paprsky po krajině. Všichni nedočkavě upřeli zrak na zářící disk. Konečně. Nepatrná skvrnka, taktak viditelná pouhým okem, byla v místech, kde ji všichni očekávali.

Jedním z těch, kdo takto trávili ono středeční ráno, byl i autor vítězného snímku fotografické soutěže "Česká astrofotografie měsíce", zaštítěné "Českou astronomickou společností" - Martin Gembec z Jablonce nad Nisou. Svůj dalekohled s fotoaparátem zamířil přes ranní mlhou zahalené údolí na právě vycházející Slunce, po jehož povrchu putovala malá černá kulatá skvrnka. Astronomické výpočty nezklamaly. Planeta Venuše opravdu vstoupila na svém oběhu kolem centrální hvězdy naší Sluneční soustavy před její disk a zastínila tak kousíček jejího jasu, čímž vytvořila iluzi oné putující skvrnky. Naposledy jsme tento vzácný úkaz mohli sledovat v roce 2004, na další dvojici přechodů si budeme muset počkat až do let 2117 a 2125. Tak dlouho totiž bude trvat, než Venuše obíhající Slunce bude zároveň v dolní konjunkci se Zemí, tedy na stejné straně od Slunce, a zároveň blízko vzestupného či sestupného uzlu své dráhy, tedy v místě, kde dráha Venuše protíná rovinu oběhu Země.

Dnes má toto pozorování dopad čistě estetický, v minulosti však bylo jedním z klíčových pro stanovení vzdálenosti Země - Slunce, tedy základního "metru" Sluneční soustavy. Klíčovou postavou těchto úvah byl Edmund Halley, který na tento způsob přišel v roce 1716. Přechody v letech 1761, 1769, 1874 a 1882 byly tak ve znamení mnoha expedic po celém světě, které měly za úkol přinést co nejpřesnější pozorování. Dokonce i v roce 2004, tedy v době, kdy je vzdálenost Země od Slunce známa s mnohem větší přesností, než je možno určit díky Venuši, proběhly po celém světě tisíce podobných měření. Jejich cílem bylo přiblížit zejména mladým zájemcům o astronomii možnosti a metody, které budovaly naše vědomosti o vesmíru.

I když existují některé nejasné indicie, že byl přechod Venuše pozorován i dříve, patrně prvním, kdo tento úkaz předpověděl, a to na 7. prosince 1631, byl Johannes Kepler. Ten se sice jevu nedožil, zemřel totiž rok předtím, zahájil však takto novou éru astronomického mapování nebes. A možná i on má takto nepřímou zásluhu na tom, že nám Martin Gembec přinesl svou fotografií trochu astronomické romantiky, která potěšila očité svědky, ale která díky ní může potěšit i ostatní, kteří neměli to štěstí být ve správnou chvíli na správném místě. Za celou porotu ČAM děkujeme za krásný zážitek.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Astrofotografie , Přechod Venuše, Česká astrofotografie měsíce


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »