Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM Duben 2012: Březen - měsíc konjunkcí

ČAM Duben 2012: Březen - měsíc konjunkcí

ČAM 2012.04 : Duben - měsíc konjunkcí
ČAM 2012.04 : Duben - měsíc konjunkcí
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2012 obdržel snímek "Březen - měsíc konjunkcí", jehož autorem je Josef Jíra z Rokycan.

Jaro letošního roku nám připravilo několik velkých planetárních představení. Jasné planety se jak na promenádě pohybují po nebi, někdy se potkávají, jindy zase marně dohánějí, aby se však nakonec všechny skryly v oslnivé záři slunečních paprsků.

Jedno z úchvatných setkání zachytil i vítězný snímek dubnového kola soutěže "Česká astrofotografie měsíce" s názvem "Březen - měsíc konjunkcí". Jeho autor, astronom a astrofotograf Josef Jíra využil fotogenické situace, kdy blízké setkání Jupitera a Venuše na večerním nebi obohatil ještě dorůstající srpek Měsíce.

Přiblížení planet na naší obloze vždy vyvolávala zájem lidí. Díky velkému jasu planet pozorovatelná i na potemnělé večerní obloze přinášejí nezvyklý pohled, vymykající se běžným zkušenostem. Není pak divu, že se z jejich výskytu běžně usuzovalo na zdar či nezdar nejrůznějších činností. Mnohdy i velké bitvy byly ovlivněny výkladem astrologa, který měl tu moc vehnat i zkušeného vojevůdce do předem prohrané bitvy. Jindy zase mohl svou předpovědí bitvu odvrátit a zachránit mnoho lidských životů. Kdo však to nyní ví.

Velkých konjunkcí planet nevyužívají ovšem jen astrologové. Obracejí se k nim i historici v naději, že jim jejich popis pomůže datovat jinak ztracené okamžiky naší historie. Příkladem nám budiž třeba datování narození Krista za pomoci velké trojnásobné konjunkce Jupitera se Saturnem, která snad byla onou romantickou betlémskou hvězdou. A jak vidíme i na tomto snímku, obracejí se k ní i astrofotografové a fotografové, hledající co nejhezčí motiv pro dech beroucí fotografii.

Abychom však nezapomněli na snímek samotný. Kompozice několika desítek obrázků pořízených ve tříminutových intervalech ukazuje 2 planety a Měsíc, postupně klesající k obzoru. Nejslabší světélko, skrývající se nejvíce ve větvoví rozsochatého stromu, patří obří planetě Jupiter. Ta byla v době pořízení snímku vzdálena od Země přibližně 860 miliónů kilometrů, zatímco jasná Venuše, pohybující se nejvýše nad obzorem, pouhých 108 miliónů kilometrů. Světlo Jupiterovo opustilo tedy tuto planetu téměř 48 minut před pořízením každého snímku, světlu Venuše cesta trvala 6 minut. Nejjasnější Měsíc se pohyboval ve vzdálenosti přibližně 406 tisíc kilometrů a jeho světlo k nám letělo 1,35 sekundy.

To však ještě není vše, k čemu nás snímek může inspirovat. Pohledem do hvězdářských tabulek zjistíme, že v době pořízení se Venuše ještě stále úhlově vzdalovala od Slunce, ovšem už opravdu velmi pomalu. Druhý den totiž dosáhla tzv. největší východní elongace, tedy úhlové délky od Slunce a ze vzdálenosti plných 46 obloukových stupňů se začala pohybovat zpět, aby nám 6. června tohoto roku za úsvitu připravila vyvrcholení své divadelní sezóny - přechod před slunečním diskem.

Doufáme tedy, že si tento okamžik, poslední na více než 100 let, nenechá ujít nejen autor vítězného snímku Josef Jíra, ale i ostatní milovníci hezkých nebeských úkazů a že se se svými výsledky podělí i s ostatními. Všem ať přeje jasné počasí a panu Jírovi za celou ČAM blahopřejeme ke krásné inspiraci.

Autor snímku

Josef Jíra, 35 let

Technické údaje a postup:
Místo: obec Březina nedaleko Rokycan
Datum snímání: 26. 3. 2012
Přístroj: Canon EOS 40D + Tamron 17-50 mm objektiv, pevný stativ
Postup: ISO 500, expozice 73 x 2 s, v intervalu 3min, f/7,1
Zpracování: složení snímků v programu Startrails, odečet temných snímků pomocí programu MrawGui 1.1.0.0.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »