Dny bez nocí - snímek z videa Brněnské hvězdárnyTaké březnová přehlídka zajímavých videí bude zasvěcena kosmonautice. Zaměříme se i na vysokou
sluneční aktivitu a zajímavé kresby Jupiteru. Věnovat se budeme detailům na povrchu Měsíce a zamyšlení nad přílišným svícením nám
na závěr dává právě uplynulá Hodina Země.
Místo přistání Apolla 11 detailně. LROC / NASASonda Lunar Reconnaissance Orbiter má možnost manévrovat, a proto se jí podařilo z výšky
pouhých 24 km nad měsíčním povrchem pořídit dosud nejlepší záběr místa přistání prvních lidí, mise Apollo 11.
Snímky nasnímané digitální zrcadlovkou na paralaktické montážiPři současném dění na obloze si již každý z vás položil otázku, zda a jak si takové mimořádné úkazy či objekty nafotit. Důkazem Vašeho zájmu jsou krásnými snímky se plnící čtenářské galerie na Astro.cz nebo čím dál větší počet účastníků v České astrofotografii měsíce. V tomto článku se dozvíte jak fotit noční oblohu od nejjednodušších metod až po složitější techniky. Dále si řekneme něco o tom, jak se dají nasnímané obrazy zpracovat, aby vypadaly alespoň trošku k světu. Astrofotografie je něco jiného, než běžné denní focení, takže se vám troška trpělivosti bude určitě hodit! Ačkoliv je tento článek poměrně obsáhlý, berte jej, prosím, jen jako stručný přehled o tom, jak se dá fotit noční obloha. Astrofotografie je totiž obsahově skutečně obří disciplína.
John Glenn v kabině Mercury-Friendship 7Uplynulý měsíc byl bohatý na úrodu zajímavých videoukázek. Bylo také významné výročí 50 let
od prvního obletu Země americkým astronautem. Opět ale nechybí ani videa, která prostě jen chytí za srdce.
ČAM 2012.02: Od Persea do Berana
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2012 obdržel snímek
"Od Persea do Berana", jehož autorem je Pavel Pech.
Uběhl již další měsíc roku 2012 a s ním i další kolo soutěže "Česká astrofotografie měsíce" pořádané Českou astronomickou společností. Stejně jako během předchozích 74 měsíců i tentokrát porota vybrala z mnoha zaslaných fotografií oblohy tu vítěznou. Podíváme se s ní opět do barevného světa jasných či méně jasných hvězd, mezihvězdného prachu či zářících vodíkových a prachových mlhovin.
Michal Prouza. Autor: TV NoeV sobotu 3. března 2012 ve 21:15 bude pokračovat na TV Noe pořad Hlubinami vesmíru. V tomto díle je hostem pořadu RNDr. Michael Prouza, Ph.D., pracovník Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, mladý vědec a specialista na astročásticovou fyziku. Je také předsedou sdružení Astropis, která vydává popularizační astronomický časopis.
ČAM 2012.01: Melotte 15
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2012 obdržel snímek
"Melotte 15", jehož autorem je Maxim Usatov.
Soutěž "Česká astrofotografie měsíce" vstoupila do sedmého roku své existence. Spolu s ní i spousta krásných fotografií pořizovaných amatérskými i profesionálními astrofotografy českých a slovenských luhů a hájů. Již se zde vystřídalo téměř nepřeberné množství snímků, témat i nápadů.
A právě jeden z nich se stal vítězným snímkem lednového kola roku 2012. Jedná se o pohled do nitra mlhoviny IC 1805, zvané dle jejího vzhledu "Srdce". My však tento její tvar nevidíme, neboť hledíme přímo do jejího nitra, do samotného srdce mlhoviny "Srdce".
Pavel Gábor. Autor: TV NoeV sobotu 4. února 2012 ve 21:05 bude na TV Noe premiéra dalšího dílu cyklu Hlubinami vesmíru. V něm budeme pokračovat s hostem pořadu P. Pavel Gáborem, SJ, PhD., astrofyzikem, katolickým knězem, členem jezuitského řádu a zároveň pracovníkem Vatikánské observatoře.
jižní pobřeží Austrálie a obloha nad ním, Alex CherneyVideo s astronomickou tématikou je vždy vděčným námětem pro popularizaci této krásné vědy.
Stejně jako v prosinci se dnes už podruhé vracíme k zajímavým nahrávkám, které se na webu v poslední době vyskytly.
J. Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV NoeV pátek 13. ledna 2012 od 20:00 hodin bude TV Noe vysílat interaktivní besedu Kulatý stůl. Hosty pořadu jsou RNDr. Jiří Grygar, CSc., astrofyzik fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, a Prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc., teoretický fyzik, děkan Filozoficko přírodovědecké fakulty Slezské university.
Pavel Gábor. Autor: TV NoeV sobotu 7. ledna 2011 ve 20:30 bude na TV Noe premiéra dalšího dílu cyklu Hlubinami vesmíru. Hostem pořadu je P. Pavel Gábor, SJ, PhD. Je to nejen astrofyzik, ale také katolický kněz, člen jezuitského řádu a zároveň pracovník Vatikánské observatoře.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2011 obdržel snímek "Proměnný vesmír" Pavla Cagaše a Václava Přibíka.
Prosincové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce vyneslo po nelehké a zdlouhavé volbě na stupeň nejvyšší obrázek Pavla Cagaše a Václava Přibíka "Proměnný vesmír". Již letmý pohled mnohé možná překvapí. Proč právě tento snímek? Vždyť na něm nevidíme ani ladné spirály vzdálených galaxií, ani roztrhané cáry vodíkových mračen halících vznikající hvězdy, ba ani jemné parsky sluneční koróny. Vždyť tam dokonce ani žádná mlhovina není. Pouze černé tečky, pravda doplněné o červené, avšak laikovi nic neříkající popisky. A přeci je to snímek plný pohybu, změn, pulzací hvězdných atmosfér a oběhu hvězd okolo sebe. Uvidíte.
polární záře z ISS, credit: NASANa našich setkáních s veřejností mimo jiné ukazujeme to nejzajímavější, co se za poslední
měsíc na obloze a v kosmonautice událo. Nedílnou a velmi oblíbenou součástí je prezentace mnohdy až dechberoucích videoukázek.
Vzhledem k ohlasům a žádostem na jejich odkazování vznikl první díl nového seriálu, v němž pro vás budeme vybírat videa známá a
doufejme i dosud neznámá.
Nová hala v planetáriu v rámci projektu Vesmírná brána. Zdroj: HaP J. Palisy v Ostravě.V roce 2012 čekají Hvězdárnu a planetárium Johanna Palisy velké změny. Na konci listopadu roku 2011 bylo schváleno financování projektu, který si klade za cíl přebudovat naši instituci do zcela nové podoby. Dva hlavní prvky naší současné činnosti - tedy projekce v planetáriu a veřejná pozorování na hvězdárně - budou zachovány, současně však dojde k jejich modernizaci a vytvoření nového programu pro vás, naše návštěvníky z řad žáků, studentů i široké veřejnosti.
Hvězdárna a planetárium v Hradci KrálovéVesmír jako na dlani budou mít před sebou návštěvníci připravovaného digitálního planetária, které se začne stavět v Hradci Králové v létě příštího roku. Na projekt se Královéhradeckému kraji podařilo získat více než 100 milionů korun z Evropské unie a státního rozpočtu. Nové planetárium s unikátním projekčním systémem a kapacitou kolem stovky sedadel by mělo být dokončeno do konce roku 2014.
Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletinČeská astronomická společnost předala ve středu večer 7. prosince 2011 své nejvyšší ocenění - Nušlovu cenu - RNDr. Jiřímu Grygarovi, CSc. Přinášíme fotogalerii jako malou vzpomínku na tuto událost.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2011 získal snímek
"Galaxie v Andromedě", jehož autory jsou Karel a Martin Bůnovi.
Je teplá voňavá jeseň ešte niekedy dávno pred našim letopočtom. Unavený pútnik leží na tráve a díva sa na oblohu posiatu hviezdami so striebristým pásom Mliečnej cesty klenúcou sa vysoko nad obzorom. Len kúsoček pod ňou si všimne slabý hmlistý fliačik, netušiac to, čo vieme dnes, že sa díva na najvzdialenejší objekt viditeľný voľným okom.
Jiří Grygar. Zdroj: TV NoeI v druhém díle Žni objevů 2010, představí dr. Jiří Grygar, astronom Fyzikálního ústavu AV ČR, nejvýznamnější objevy astronomických výzkumů, a to hlubokého vesmíru. Premiéru dalšího dílu pořadu Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2010, 2. díl můžete sledovat v sobotu 3. prosince 2011 od 21:25 na TV Noe.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2011 obdržel snímek
"Ganymed a jeho stín", jehož autorem je Karel Sandler.
Mimořádné postavení planety Jupiter na noční obloze svým jasem a majestátným pohybem po ekliptice, který zajišťuje pozorovatelnost této planety vždy déle než půl roku, způsobilo, že u všech velkých kultur v historii byla tato planeta spojována s nejvyšším božstvem, od babylonského Marduka, přes egyptského Amona a řeckého Dia až po římského Jupitera, a toto jméno od té doby přijala i astronomie jako oficiální název této planety.
Jiří Grygar. Zdroj: TV NoeNa sobotu 5. listopadu 2011 na TV Noe se chystá premiéra Žní objevů 2010, 1. díl, s dr. Jiřím Grygarem. Žeň objevů 2010, první díl, nám přiblíží astronomické výzkumy ve Sluneční soustavě.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264
LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka.
Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu.
Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť.
Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy.
Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú.
Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
16.3. až 25.4.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
