Start STS-127Raketoplán Endeavour se 16. července dočkal v pořadí šestého a konečně úspěšného pokusu o start k misi STS-127 k Mezinárodní kosmické stanici. Start se uskutečnil v 0:03 našeho času, přenos zde začal ve 22:50.
E. Aldrin na MěsíciPřistání člověka na Měsíci. Velká událost, která příběhy z vědecko-fantastické literatury proměnila ve skutečnost. Ke čtyřicátému výročí připravila stanice ČRo 3 - Vltava speciální celodenní vysílání a tak v sobotu 18. července můžete s Vltavou strávit Den na Měsíci. ČRo Leonardo pak přinese 20. července tříhodinový záznam přistání na Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2009 obdržel snímek
"Trpasličí galaxie v Drakovi", jehož autorem je Alexander Kupčo.
Po přejetí myší se zobrazí popis.
Je 24. května, jedenáct miliard a dva tisíce a ještě devět let před naším letopočtem. Vesmír je ještě mladý a zmatený. Je mu něco málo přes dvě a půl miliardy roků. Ještě neexistuje Země, dokonce ani Slunce. V jedné, ještě bezejmenné galaxii se veliké množství hmoty řítí do jícnu supermasivní černé díry v jejím středu. Uvolňuje se přitom obrovské množství energie. V té době se na svou pouť vesmírem vydává jeden malý foton, nyní ještě úplně bezvýznamný.
Pozůstatek supernovy Cas A před 340 letyOd 16. do 17. června probíhá instalace panelů s velkoformátovými (2x2 m) fotografiemi vesmíru. Po Praze a Brně budou moci také návštěvníci centra Ostravy shlédnout 48 unikátních fotografií těles Sluneční soustavy i vzdálených galaxií, mlhovin, hvězd a dalších vesmírných objektů.
Planetární mlhovina Helix. Autor: HSTZveme Vás na výstavu astronomických snímků z Evropské jižní observatoře v rámci Mezinárodního roku astronomie v Jihočeské vědecké knihovně (Lidická tř., přízemí) v červnu 2009. Tu pořádá Hvězdárna a planetárium České Budějovice od 1. do 30. června.
CAM 2009.05
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2009 obdržel snímek
"Od Eta Cygni po NGC 6888", jehož autorem je Jan Hovad z Červeného Kostelce.
Vítězný snímek květnového kola astrofotografické soutěže "Česká astrofotografie měsíce" by klidně mohl nést podtitulek s otázkou: "jakou barvu má vesmír?". Již letmý pohled na něj nám nabízí odpověď, že docela jistě červený.
Nerudovy Písně kosmické a astronaut A. Feustel v raketoplánuPo úspěšné misi letu amerického raketoplánu STS 125 k Hubbleovu kosmickému dalekohledu se posádka vrátila šťastně na Zemi a s ní také předměty v osobních balíčcích astronautů. Přinášíme Vám fotografii z paluby raketoplánu, na které je astronaut Andrew Feustel a v beztížném stavu vedle něj Nerudovy Písně kosmické.
ČAM 2009.04: J. Linet (M13) (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2009 obdržel snímek "Hvězdokupa M 13" pořízený Jiřím Linetem z Havířova.
V roce 1714 ji v Anglii objevil Edmond Halley, 1. června 1764 ve Francii pojmenoval Charles Messier a v roce 2009 ji v Čechách vyfotografoval Jiří Linet. S věkem okolo 10 miliard let to není již žádná teenagerka, ale jistě je stejně sledovaná jako kterákoliv modelka na Zemi. Každou noc se k ní desítky let obracejí objektivy astronomických přístrojů, aby polapily něco málo fotonů, které ji opustily před 25 tisíci lety. Před 35 lety se ji lidstvo dokonce pokusilo kontaktovat depeší radiového teleskopu v Arecibu. Zatím neodpověděla.
Jedním z cílů Mezinárodního roku astronomie (IYA2009) je představit astronomii, astronomické objevy i dennodenní (spolu)práci astronomů po celém světě, ukázat kde a jak se získávají nové astronomické poznatky, a v neposlední řadě předvést, že profesionální astronomové jsou v podstatě normální ženy i muži.
(icon)Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2009 obdržel snímek Saturn a měsíce, pořízený Luďkem Hamrem.
Když v červenci 1610 zaměřil Galileo Galilei svůj malý dalekohled ke žlutavě zářící bludné hvězdě na rozhraní Kozoroha a Vodnáře zvané Saturn, byl překvapen tím, co uviděl: "… hvězda Saturn není samostatnou, nýbrž ze tří se skládá, jež se téměř dotýkají, nikdy nemění svoji vzájemnou polohu a srovnány jsou do řady podél zvěrokruhu, uprostřed je jedna třikrát větší než obě postranní a jejich umístění má tuto podobu oOo …". V roce 1612 jej však čekalo další překvapení. Saturnovy "uši" zmizely. I když Galileo předpověděl, že se opět objeví, což v roce 1616 znovu pozoroval, záhadě na kloub nepřišel. Ta na své rozřešení čekala až do roku 1655, kdy holandský astronom Christiaan Huygens zamířil na planetu podstatně výkonnější dalekohled. Jeho pozorování vedla nejen k objevu Saturnova měsíce Titan, ale též k poznání, publikovanému v roce 1659 v práci Systema Saturnium slovy: "Je obklopen tenkým rovinným prstencem, který nikde s ním nesouvisí a je nakloněn k ekliptice".
Kalendář snímků dneKaždý den můžete najít na stránkách NASA novou fotografii na téma vesmír. Je to velmi navštěvovaná rubrika a pro autory fotografií je pocta být vybrán. Podařilo se to také českým astrofotografům. NASA vybrala už pět snímků pořízených českými autory.
Tanec dvou černých děrPočátkem devadesátých let jsem byl členem výkonného výboru ČASu, předsedou byl tehdy dr. Jiří Grygar. Zároveň jsem se tehdy podílel na vzniku akademické sítě CESNET (pamatuji si ještě doménu .cs, ale to byl FESNET :-), takže bylo přirozené, že jsem pro Českou astronomickou společnost založil a provozoval webový server astro.cz (od 15. 5. 1995). Společnost tím získala možnost rychle informovat svoje členy ale především také širokou veřejnost.
10 let APODVětšina vědeckých disciplín pracuje s mnoha různě pojmenovanými datovými soubory. Nejinak je tomu i v astronomii. Jedním takovým se může pochlubit i Česká astronomické společnost. Jedná se o soubor čísel 10, 3654, 3654, 3654, 46771, 705222, 3599190 a vyznačuje se nejen tím, že všechna nad 3654 jsou pouze statistické odhady. Kromě obsahu odborného rázu jsou data v něm obsažená lahodná i oku zaměřeného spíše na estetickou stránku než na soubory číslic a vzorců. A má i své jméno - "APOD - astronomický snímek dne (česká verze)".
Česká astrofotografie měsíceTřetí ročník soutěže "Česká astrofotografie měsíce" máme úspěšně za sebou, porota vybrala "Astrofotografa roku 2008" a všechny přihlášené snímky jsou vystaveny na stránkách galerie. Zájem medií o prezentaci vítězných snímků je setrvalý a úroveň fotografií nepochybně rok od roku roste. Potud tedy mohou organizátoři považovat celý projekt za úspěšný a připravený do dalších let.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2009 obdržel snímek
"Trpasličí galaxie v Drakovi", jehož autorem je Alexander Kupčo.
