Ing. Luděk Hamr nositelem plakety Astrofotograf roku 2010
Plaketa Astrofotograf roku 2010 pro Luďka Hamra. Autor: Marcel BělíkV sobotu 16. dubna 2011, pět set let poté, co místními hvozdy hnával svou loveckou družinu český král Václav IV, se v královském komorním městě Žebrák sešli zástupci České astronomické společnosti. Pod dohledem majestátných hradů Žebrák a Točník a pod záštitou místní hvězdárny zde zástupci jednotlivých složek této společnosti na takzvaném "Velkém zasedání složek ČAS" referovali o své činnosti za poslední rok, diskutovali o plánech do budoucna a též využili vhodné příležitosti, aby předali dary čestnému předsedovi společnosti dr. Jiřímu Grygarovi k jeho životnímu jubileu.
Předání plakety Astrofotograf roku 2010. Autor: Marcel BělíkTen však nebyl jediným obdarovaným na tomto setkání. Fyzické potvrzení svého titulu "Astrofotograf roku 2010", tedy diplom a plaketu, zde obdržel ing. Luděk Hamr. Titul mu udělila porota České astrofotografie měsíce nejen za vydařené snímky planet, ale za neúnavnou astrofotografickou činnost vůbec a předal jej právě čestný předseda ČAS dr. Jiří Grygar.
Ing. Hamr se tak stal pátým nostitelem tohoto titulu od roku 2006 a stejně jako jeho předchůdci - prof. Druckmüller, Ing. Martin Myslivec, Jan Hovad a Jiří Linet připojil své jméno i na rytý seznam nacházející se v památné "Bečvářově" kopuli Hvězdárny v Úpici. Zde se nachází nejen v sousedství svých fotografických kolegů, nýbrž i v těsné blízkosti dalekohledů, u nichž dr. Antonín Bečvář během dlouhých expozic noční oblohy přemýšlel o svých legendárních hvězdných atlasech.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.