Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2011.04: Mlhovina Roseta

ČAM 2011.04: Mlhovina Roseta

ČAM 2011.05: Mlhovina Roseta (icon)
ČAM 2011.05: Mlhovina Roseta (icon)

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2011 obdržel "prostorový" snímek "Mlhovina Roseta", jehož autorem je Pavel Pech.

V květnu 2011 učinila porota České astrofotografie měsíce neobvyklou volbu. Vítěznou fotografií se stal zvláštní, podivně vybarvený a navíc dvojitý snímek. Tento zvláštní pocit náhle zmizí, nasadíme-li si na oči také zvláštní a navíc dvoubarevné brýle - červené na levém a zelené či modré na oku pravém. Hned poté nás obrázek Pavla Pecha přivede do hlubin plastického nitra emisní mlhoviny NGC 2237, zvané též "Roseta", nebo po česku "Růžice".

Tato 5000 světelných let vzdálená mlhovina plná vodíku ukrývá ve svém nitru čtyři milióny let starou hvězdokupu. Její hvězdy svým světlem a hvězdným větrem vlastně určují tvar a rozervanost mlhoviny. Ultrafialová část tohoto záření pak má za následek vlastní svit plynu tvořícího mlhovinu. Horký vítr částic, které proudí pryč z hvězdokupy, doplňuje stále materiál do plynné kulové slupky, zatímco nitro mlhoviny se stále více vyčišťuje a umožňuje nám tak pohled na mladé jasné hvězdy zde ukryté. Nalezneme zde hvězdy nejen mladé, ale i velmi mladé, s výtrysky typickými pro objekty typu Herbig-Haro.

Samotná mlhovina na obloze zabírá plochu větší než 5 měsíčních úplňků, její skutečný průměr se odhaduje na 130 světelných let. Hvězdokupa je pochopitelně mnohem menší, ale i tak na obloze dosahuje téměř zdánlivého průměru měsíčního disku.

Hvězdokupu objevil v roce 1690 John Flamsteed, některé části mlhoviny pak například John Herschell. My sami můžeme celý komplex spatřit již menším dalekohledem v souhvězdí Jednorožce. Ovšem, jak už to u nebeských objektů bývá, teprve fotografie je ukáže v plné kráse.

Ač by se zdálo, že tak dlouho známý objekt již nemůže astronomy příliš překvapit, opak je pravdou. Ať již jsou to ona hvězdná miminka nebo nedávno objevené a stále trochu záhadné "molekulární uzlíky" rychle se pohybující mlhovinou, zůstává Roseta stále pod dohledem astronomů.

Nás může potěšit, že nejen těch profesionálních, ale i amatérských. A jak ukazuje snímek Pavla Pecha, ti neustrnuli pouze na líbivých barevných obrázcích, tak dobře známých ze stránek časopisů i monitorů počítačů. Pustili se do zajímavých experimentů, jak nenápadně podsunout divákovi byť virtuálně fakt, že ve skutečnosti hledíme do vířivých hlubin nebes, do nepředstavitelného reje nebeských karnevalových masek.

Autor snímku

Pavel Pech

Technické údaje a postup:

Datum: 14. 11. 2010
Místo: Dobřany
Objekt: 3D Anaglyf - Mlhovina Roseta
Přístroj: miniBorg 71FL @ F3.7, Atik 314L+, Astrodon 5nm Ha, Losmandy G-11
Postup: expozice 24 x 10 min Ha
Poznámka: K prohlížení lze použít obyčejný červený - levé oko, a cyan (alternativně zelený/modrý) filtr - pravé oko




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »