Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2011.04: Mlhovina Roseta

ČAM 2011.04: Mlhovina Roseta

ČAM 2011.05: Mlhovina Roseta (icon)
ČAM 2011.05: Mlhovina Roseta (icon)

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2011 obdržel "prostorový" snímek "Mlhovina Roseta", jehož autorem je Pavel Pech.

V květnu 2011 učinila porota České astrofotografie měsíce neobvyklou volbu. Vítěznou fotografií se stal zvláštní, podivně vybarvený a navíc dvojitý snímek. Tento zvláštní pocit náhle zmizí, nasadíme-li si na oči také zvláštní a navíc dvoubarevné brýle - červené na levém a zelené či modré na oku pravém. Hned poté nás obrázek Pavla Pecha přivede do hlubin plastického nitra emisní mlhoviny NGC 2237, zvané též "Roseta", nebo po česku "Růžice".

Tato 5000 světelných let vzdálená mlhovina plná vodíku ukrývá ve svém nitru čtyři milióny let starou hvězdokupu. Její hvězdy svým světlem a hvězdným větrem vlastně určují tvar a rozervanost mlhoviny. Ultrafialová část tohoto záření pak má za následek vlastní svit plynu tvořícího mlhovinu. Horký vítr částic, které proudí pryč z hvězdokupy, doplňuje stále materiál do plynné kulové slupky, zatímco nitro mlhoviny se stále více vyčišťuje a umožňuje nám tak pohled na mladé jasné hvězdy zde ukryté. Nalezneme zde hvězdy nejen mladé, ale i velmi mladé, s výtrysky typickými pro objekty typu Herbig-Haro.

Samotná mlhovina na obloze zabírá plochu větší než 5 měsíčních úplňků, její skutečný průměr se odhaduje na 130 světelných let. Hvězdokupa je pochopitelně mnohem menší, ale i tak na obloze dosahuje téměř zdánlivého průměru měsíčního disku.

Hvězdokupu objevil v roce 1690 John Flamsteed, některé části mlhoviny pak například John Herschell. My sami můžeme celý komplex spatřit již menším dalekohledem v souhvězdí Jednorožce. Ovšem, jak už to u nebeských objektů bývá, teprve fotografie je ukáže v plné kráse.

Ač by se zdálo, že tak dlouho známý objekt již nemůže astronomy příliš překvapit, opak je pravdou. Ať již jsou to ona hvězdná miminka nebo nedávno objevené a stále trochu záhadné "molekulární uzlíky" rychle se pohybující mlhovinou, zůstává Roseta stále pod dohledem astronomů.

Nás může potěšit, že nejen těch profesionálních, ale i amatérských. A jak ukazuje snímek Pavla Pecha, ti neustrnuli pouze na líbivých barevných obrázcích, tak dobře známých ze stránek časopisů i monitorů počítačů. Pustili se do zajímavých experimentů, jak nenápadně podsunout divákovi byť virtuálně fakt, že ve skutečnosti hledíme do vířivých hlubin nebes, do nepředstavitelného reje nebeských karnevalových masek.

Autor snímku

Pavel Pech

Technické údaje a postup:

Datum: 14. 11. 2010
Místo: Dobřany
Objekt: 3D Anaglyf - Mlhovina Roseta
Přístroj: miniBorg 71FL @ F3.7, Atik 314L+, Astrodon 5nm Ha, Losmandy G-11
Postup: expozice 24 x 10 min Ha
Poznámka: K prohlížení lze použít obyčejný červený - levé oko, a cyan (alternativně zelený/modrý) filtr - pravé oko




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



12. vesmírný týden 2023

12. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 3. do 26. 3. 2023. Začíná astronomické jaro a mění se čas na letní. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze svítí hlavně výrazná Venuše. Velmi nízko budou koncem týdne Jupiter a Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale to se může během týdne změnit. Na obloze je jen několik slabších komet. Nastane jeden zajímavější zákryt hvězdy planetkou. V týdnu jsme viděli tři čínské starty i tři starty Falconu 9. Před 30 lety byla objevena kometa Shoemaker-Levy 9, která se v roce 1994 srazila s planetou Jupiter. 95 let se dožívá Jim Lovell, astronaut s českými kořeny, který byl dvakrát u Měsíce, ale na jeho povrch nevstoupil.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Blízké setkání dvou komet  C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2023 získal snímek „Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (ATLAS)“, jehož autorem je Roman Hujer     Po delší době obohatila naši oblohu poněkud jasnější kometa. Ovšem, i když se její jméno C/2022 E3 (ZTF) neslo

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

trpasličí planeta Ceres a galaxie M100

Newton 150/750 + ZWO kamera ASI 178MC

Další informace »