Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2011.08: Jupiter a Ganymed

ČAM 2011.08: Jupiter a Ganymed

ČAM 2011.08: Jupiter a Ganymed
ČAM 2011.08: Jupiter a Ganymed

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2011 obdržel snímek "Jupiter a Ganymed", jehož autorem je Jan Klečka.

Již i při náhodném pohledu na půlnoční hvězdnatou oblohu nás v těchto měsících zaujme jasná "hvězda" nad východním obzorem. Ovšem v dalekohledu nebo na vítězném snímku srpnového kola soutěže "Česká astrofotografie měsíce" zjistíme, že se nejedná o objekt vzdálený desítky či stovky světelných roků od nás. V tuto chvíli se nachází pouze 4,4 astronomické jednotky od Země a již od dávných dob jej nazýváme Jupiter.

Tato největší planeta Sluneční soustavy, která by snadno pohltila 1321 Zemí, vyvolávala vždy zájem. Lidstvo k Jupiteru obracelo zpočátku pouze svůj zrak, později mířidla kvadrantů a sextantů a nakonec i skleněné oči dalekohledů. Kdo si bludného pohybu planety po nebi povšiml poprvé se asi nedozvíme, předpokládáme však, že lidstvo upoutala již alespoň 4000 let př. n. l. První písemný záznam o jejím sledování pochází patrně z roku 364 př. n. l., kdy čínský astronom Gan De pozoroval pouhým okem nejen planetu samotnou, ale údajně i některý z jejích měsíců, patrně Ganymeda.

A právě Ganymed je kromě oblačností pokrytého Jupitera hlavním tématem snímku Jana Klečky. O objev 4 nejjasnějších oběžnic Jupitera, představujících ve skutečnosti jen nepatrnou část z jeho 63 zatím objevených satelitů, se zasloužil v roce 1610 Galileo Galilei. Ten 7. ledna 1610 obrátil svůj dalekohled na planetu, která se v té době nacházela přibližně v opozici a byla po Měsíci nejjasnějším objektem noční oblohy. Jeho pozornost zaujaly tři hvězdičky v rovině rovníku Jupitera. Jaké bylo jeho překvapení, když během následujícího týdne hvězdičky vlivem vlastního pohybu planety tuto nejen neopustily, ale přibyla k nim ještě čtvrtá. Okolo 15. ledna měl již ve své hlavě jasno, nejedná se o hvězdy, ale o měsíce, obíhající tuto planetu. Na počest svého mecenáše, toskánského velkovévody Cosima de Medici, je nazval "hvězdami medicejskými". Svůj objev pak popsal ve své slavné knize Sidereus Nuncius, tedy Hvězdný posel. Ta vyšla v polovině března 1610 v Benátkách. Současně používaná jména Io, Europa, Ganymed a Callisto pocházejí od německého astronoma Simona Mariuse. Ten v roce 1614 v knize Mundus Jovialis popisoval své pozorování měsíců již na konci roku 1609, tedy těsně před Galileem. To se stalo předmětem jejich sporu, protože však Galileo publikoval svůj objev dříve, zůstalo prvenství objevu jemu.

Objev Jupiterových měsíců však měl mnohem dalekosáhlejší důsledky, než jen malicherný spor o prvenství. Podpořil Koperníkův heliocentrický systém, pomohl vývoji Keplerových zákonů a umožnil první měření rychlosti světla. A v 17. století využívali námořníci pozorování poloh měsíců k určení přesné zeměpisné délky.

Ani k jednomu z těchto účelů se pozorování Jupiterových měsíců již nevyužívá. Ani autor vítězného snímku soutěže ČAM, pořádané Českou astronomickou společností, jistě nechtěl měřit rychlost světla ani zeměpisnou délku. Svým obrázkem však přinesl krásný pohled na obří plynnou planetu a její měsíc Ganymed, vrhající temný stín kontrastující s oválnou Rudou skvrnou. Kdo ví, zda se při pohledu na malou oběžnici velké planety nedíváme do kolébky dalšího života ve Sluneční soustavě. V každém případě Janu Klečkovi za jeho snímek děkujeme.

Autor snímku

Jan Klečka, 39 let

Technické údaje a postup:

Datum: 21. 8. 2011, 4h
Místo: Havlíčkův Brod
Objekt: Jupiter a Ganymedes
Přístroj: Skywatcher Newton 254/1200, Fotoaparát: Canon EOS450Dm
Postup: Snímáno programem BackyardEOS
Zpracování: Složeno 1000 snímků v programu Registax




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »