Astronaut Feustel u autora Krtečka Zdeňka MileraMožná jste už četli o návštěvě Andrew Feustela a jeho rodiny všechny články, rozhovory, možná jste slyšeli v rádiu nebo viděli v televizi řadu příspěvků a vstupů. Přesto stojí za to shlédnout ucelenou fotogalerii Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2011 obdržel snímek
"LBN 134 - temná mlhovina v Lištičce", jehož autorem je Libor Richter.
Červencové kolo soutěže "Česká astrofotografie měsíce" opět zamíchalo československým astrofotografickým nebem. Autor vítězného snímku "LBN 134 - temná mlhovina v Lištičce", který nejvíce oslovil porotu, namířil svůj dalekohled do míst oblohy, kde kromě éterického závoje Mléčné dráhy téměř nice není.
Antonín Vítek. Zdroj: TV NoeDalší pokračování pořadu Hlubinami vesmíru bude mít premiéru v sobotu 6. srpna 2011 ve 20:55 na TV Noe a bude tentokrát s Mgr. Antonínem Vítkem o výzkumu Sluneční soustavy.
Petr Horálek v pořadu Hlubinami vesmíru. Zdroj: TV NoePrvní prázdninový měsíc se setkáme v pořadu Hlubinami vesmíru s pardubickým popularizátorem astronomie a vedoucím redaktorem serveru České astronomické společnosti Petrem Horálkem.
ČAM 2011.06: Antares
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2011 obdržel snímek "Okolí hvězdy Antares", jehož autorem je Vlastimil Musil.
Šest set světelných let od nás se nachází šestnáctá nejjasnější hvězda na obloze, červený veleobr Antares. My pozemšťané máme velké štěstí, že se nenachází na místě našeho Slunce. To bychom tu totiž vůbec nebyli. Nebyl by tu ani autor tohoto vítězného snímku "České astrofotografie měsíce", ani my, kdo se nyní těšíme jeho úžasnou barevnou krásou.
J. Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV NoeV pátek 24. června 2011 připravuje TV Noe na 20:00 hodin opravdový bonbónek nejen pro příznivce pořadu Hlubinami vesmíru, a sice živé vysílání Kulatého stolu o aktuálním dění v astronomii. Hosty budou dva astronomové vpravdě povolaní. Prvním bude astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a druhým pak děkan Filozoficko přírodovědecké fakulty Slezské univerzity Prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc., s kterým právě pořad Hlubinami vesmíru na téma skrytá hmota, skrytá energie či velmi hmotné objekty, běží.
Saturnův měsíc Helene na snímku ze sondy Cassini Americká kosmická sonda Cassini (NASA), která již od roku 2004 krouží kolem planety Saturn, se podruhé těsně přiblížila k ledovému měsíci Helene, jednomu z malých měsíců planety Saturn. Na Zemi vyslala zajímavé snímky jeho povrchu. V okamžiku největšího přiblížení, k němuž došlo v sobotu 18. června 2011, prolétla sonda Cassini ve vzdálenosti 6 968 km od povrchu měsíce Helene.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2011 obdržel "prostorový" snímek
"Mlhovina Roseta", jehož autorem je Pavel Pech.
V květnu 2011 učinila porota České astrofotografie měsíce neobvyklou volbu. Vítěznou fotografií se stal zvláštní, podivně vybarvený a navíc dvojitý snímek. Tento zvláštní pocit náhle zmizí, nasadíme-li si na oči také zvláštní a navíc dvoubarevné brýle - červené na levém a zelené či modré na oku pravém. Hned poté nás obrázek Pavla Pecha přivede do hlubin plastického nitra emisní mlhoviny NGC 2237, zvané též "Roseta", nebo po česku "Růžice".
Profesor Zdeněk Stuchlík. Zdroj: TV Noe.S děkanem Filosoficko přírodovědecké fakulty Slezské University pokračujeme v tématech teoretické fyziky týkajících se vesmíru. Úvahy o budoucnosti vesmíru, pobytu Alberta Einsteina před sto lety v Praze, výzkumu velmi kompaktních těles, jako jsou černé díry, superspinary, neutronové hvězdy či tzv. kvarkové hvězdy, nás doslova vytáhnou nad obzor naší fantazie. Skutečnost a realita vesmíru naši fantazii totiž stále a stále předhánějí.
ČAM 2011.04 - Okolí ohnivé hvězdy (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2011 obdržel snímek
"Okolí ohnivé hvězdy", jehož autorem je Ondřej Podlucký.
Tak jako v dubnu 2011 opět zaplál pomyslný astronomický souboj našich astrofotografů, svítí na obloze v souhvězdí Vozky "Planoucí hvězda". A právě tu si vybral za svůj cíl vítěz dubnového kola soutěže "Česká astrofotografie měsíce" Ondřej Podlucký.
Plaketa Astrofotograf roku 2010 pro Luďka Hamra. Autor: Marcel BělíkV sobotu 16. dubna 2011, pět set let poté, co místními hvozdy hnával svou loveckou družinu český král Václav IV, se v královském komorním městě Žebrák sešli zástupci České astronomické společnosti. Pod dohledem majestátných hradů Žebrák a Točník a pod záštitou místní hvězdárny zde zástupci jednotlivých složek této společnosti na takzvaném "Velkém zasedání složek ČAS" referovali o své činnosti za poslední rok, diskutovali o plánech do budoucna a též využili vhodné příležitosti, aby předali dary čestnému předsedovi společnosti dr. Jiřímu Grygarovi k jeho životnímu jubileu.
Když porotci soutěže "Česká astrofotografie měsíce" začali prohlížet a hodnotit soutěžní snímky březnového kola, zatajil se jim dech. Snímek "NGC 2237" Ondřeje Podluckého jako by kosmickému teleskopu "z oka vypadl". A nebylo to pouze použitím stejné barevné palety snímku pořízeného úzkopásmovými filtry.
Vítězný snímek Ľubomíra Janoštiaka ml.Fotografická soutěž, vyhlášená k příležitosti částečného zatmění Slunce 4. ledna 2011 Astronomickou společností Pardubice, Českou astronomickou společností, Českým rozhlasem Leonardo a Hvězdárnou b. A. Krause DDM DELTA Pardubice, má již své vítěze. Po nesnadném vyhodnocení šestičlenná porota vybrala jako nejlepší snímek soutěže elegantní "postupku" průběhu zatmění Ľubomíra Janoštiaka ml. ze slovenského Brezna. Tomu i dalším pěti vítězům srdečně gratulujeme a všem ostatním autorům překrásných a nápaditých soutěžních snímků děkujeme.
Dnes 26. března 2011 se jako každý rok koná akce k ochraně klimatu s názvem Hodina Země, kdy se na hodinu zhasne osvětlení v městech a firmách, které se k akci připojují. Amatérská prohlídka oblohy k této příležitosti pořádá soutěž o nejlepší fotografie z Hodiny Země.
Autor: Vilém HeblíkJak jsme již informovali dříve, na Slunci se při probíhajícím 24. cyklu aktivity objevily první opravdu výrazné skvrny. Největším "lákadlem" pro pozorovatele a fotografy je bezesporu skupina s označením 1166, která se právě v těchto dnech nachází nejblíže ke středu slunečního disku. Při pozorném pohledu pouhým okem (přes filtr!) je patrná jako tmavší flíček, s použitím dalekohledu se ukáže její krásná struktura. Do redakce přišlo několik fotografií, autorům za ně děkujeme. Skupinu skvrn je možné pozorovat ještě přibližně týden.
ČAM 2011.02 (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2011 obdržel snímek "gravitační čočka", jehož autorem je Alexander Kupčo.
Únorové kolo "České astrofotografie měsíce", probíhající pod patronací České astronomické společnosti, posunulo soutěžní pohled opět hluboko do vesmíru. Autor vítězné fotografie, pan Alexander Kupčo, namířil objektiv svého dalekohledu do hlubin vesmíru ve směru souhvězdí Velké Medvědice. Jeho cílem však nebyla galaxie NGC 3097, která snímku dominuje. Naopak, objekt zájmu je mnohem slabší a také leží mnohem, mnohem dál. Zatímco světlo od zmiňované galaxie putuje k Zemi padesát miliónů let, od hlavního cíle snímku, kvasaru Q0957+561 trvá jeho cesta 8,7 miliard roků. Na obloze se nám jeví jako slabý objekt téměř sedmnácté hvězdné velkosti.
Ten, kdo za zimních mrazivých nocí pohlédl na souhvězdí Oriona, patrně nepřehlédl mlhavou skvrnku pod jeho pásem v místech, kde má tento bájný lovec zavěšen svůj pomyslný meč. Tento obláček, známý jistě již dávno ve starověku, září tu nyní před námi v podobě vítězného snímku soutěže Česká astrofotografie měsíce.
Složený snímek z celodenní série (Sněžka, 29.12.2010)Článek uvádí příklady časosběrných (time-lapse) snímků složených ze sekvence statických záběrů pořízených v časovém sledu. Výsledný snímek kombinuje záběr reálné scény s její proměnou v čase.
ČAM 2010.02Dne 11. ledna 2011 se v zasedacím sále Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. na observatoři v Ondřejově a pod patronací České astronomické společnosti sešla porota soutěže Česká astrofotografie měsíce. Hlavním cílem tohoto setkání byla již tradiční volba Astrofotografa roku.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 19. ledna 2011
Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako ochrana před zlými démony a čarodějnicemi. Podle starých pohanských zvyků je tak možno uchránit se temným silám během této podivné noci uvolněných.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
