Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem - Žeň objevů 2010 (2. díl)

Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem - Žeň objevů 2010 (2. díl)

Jiří Grygar. Zdroj: TV Noe
Jiří Grygar. Zdroj: TV Noe
I v druhém díle Žni objevů 2010, představí dr. Jiří Grygar, astronom Fyzikálního ústavu AV ČR, nejvýznamnější objevy astronomických výzkumů, a to hlubokého vesmíru. Premiéru dalšího dílu pořadu Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2010, 2. díl můžete sledovat v sobotu 3. prosince 2011 od 21:25 na TV Noe.

Nejprve se v debatě nad úžasnými novinkami zastavíme u pozoruhodných exoplanet. Co je na nich tolik pozoruhodné? Uvidíte sami při návštěvě WASP-19, WASP-17, HR 8799, β Pictoris, 1RXS 1609-2105, HD 80606 aj. Že Vám tato čísla a názvy moc neříkají? Inu je pravda, že poetika nějak astronomy při pojmenovávání exoplanet zatím opustila. Zato však vlastnosti exoplanet, jako jsou jejich rotace, oběhy, sklony drah, spektra a další, nás doslova uchvátí. Vesmír je více než fantastická galerie! Uvážíme-li navíc, že zastoupení českých astronomů amatérů při výzkumu exoplanet je považováno i astronomy profesionály ve světě za naprosto unikátní, pak vězte, že povídání našeho hosta stojí za chvíli pozornosti!

Po exkurzi za exoplanetami se vydáme k některým hvězdám v naší galaxii, které upoutaly pozornost vědecké obce. Jsou jimi např. Algol v Perseovi, Epsilon Auriguae, HM Cancri, DI Herculis, EV Lacertae. Co nového a také překvapivého bylo nejen u těchto hvězd vybádáno? Nechte se překvapit, protože je to opravdu místy neuvěřitelné!

I v poslední třetině našeho povídání se zaměříme na to "nej" z výzkumů roku 2010, ale tentokráte již ve vzdáleném vesmíru. Uvidíme a uslyšíme např. o pozoruhodných nadhvězdách díky výsledkům výzkumu výbuchu Supernovy 2008fz. Rovněž zábleskový zdroj záření gama GRB 090423 vzbudil pozornost astronomů nebývalou vzdáleností až k 13. miliardám světelných let! I kupa galaxií Jackson 041 je zatím nejvzdálenější kupou galaxií (12 mld. sv. let) a byla detekována více přístroji.

Na závěr si připomeneme významné světové observatoře a také 15. leté výročí zatím nejúspěšnějšího dalekohledu, a sice Hubble Space Telescope.

Živé vysílání
Reprízy




O autorovi



49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »