Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem - Žeň objevů 2010 (2. díl)

Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem - Žeň objevů 2010 (2. díl)

Jiří Grygar. Zdroj: TV Noe
Jiří Grygar. Zdroj: TV Noe
I v druhém díle Žni objevů 2010, představí dr. Jiří Grygar, astronom Fyzikálního ústavu AV ČR, nejvýznamnější objevy astronomických výzkumů, a to hlubokého vesmíru. Premiéru dalšího dílu pořadu Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2010, 2. díl můžete sledovat v sobotu 3. prosince 2011 od 21:25 na TV Noe.

Nejprve se v debatě nad úžasnými novinkami zastavíme u pozoruhodných exoplanet. Co je na nich tolik pozoruhodné? Uvidíte sami při návštěvě WASP-19, WASP-17, HR 8799, β Pictoris, 1RXS 1609-2105, HD 80606 aj. Že Vám tato čísla a názvy moc neříkají? Inu je pravda, že poetika nějak astronomy při pojmenovávání exoplanet zatím opustila. Zato však vlastnosti exoplanet, jako jsou jejich rotace, oběhy, sklony drah, spektra a další, nás doslova uchvátí. Vesmír je více než fantastická galerie! Uvážíme-li navíc, že zastoupení českých astronomů amatérů při výzkumu exoplanet je považováno i astronomy profesionály ve světě za naprosto unikátní, pak vězte, že povídání našeho hosta stojí za chvíli pozornosti!

Po exkurzi za exoplanetami se vydáme k některým hvězdám v naší galaxii, které upoutaly pozornost vědecké obce. Jsou jimi např. Algol v Perseovi, Epsilon Auriguae, HM Cancri, DI Herculis, EV Lacertae. Co nového a také překvapivého bylo nejen u těchto hvězd vybádáno? Nechte se překvapit, protože je to opravdu místy neuvěřitelné!

I v poslední třetině našeho povídání se zaměříme na to "nej" z výzkumů roku 2010, ale tentokráte již ve vzdáleném vesmíru. Uvidíme a uslyšíme např. o pozoruhodných nadhvězdách díky výsledkům výzkumu výbuchu Supernovy 2008fz. Rovněž zábleskový zdroj záření gama GRB 090423 vzbudil pozornost astronomů nebývalou vzdáleností až k 13. miliardám světelných let! I kupa galaxií Jackson 041 je zatím nejvzdálenější kupou galaxií (12 mld. sv. let) a byla detekována více přístroji.

Na závěr si připomeneme významné světové observatoře a také 15. leté výročí zatím nejúspěšnějšího dalekohledu, a sice Hubble Space Telescope.

Živé vysílání
Reprízy




O autorovi



35. vesmírný týden 2026

35. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zatmění Slunce ve Španělsku

Protuberance při zatmění Slunce

Další informace »