Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem - Žeň objevů 2010 (2. díl)

Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem - Žeň objevů 2010 (2. díl)

Jiří Grygar. Zdroj: TV Noe
Jiří Grygar. Zdroj: TV Noe
I v druhém díle Žni objevů 2010, představí dr. Jiří Grygar, astronom Fyzikálního ústavu AV ČR, nejvýznamnější objevy astronomických výzkumů, a to hlubokého vesmíru. Premiéru dalšího dílu pořadu Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2010, 2. díl můžete sledovat v sobotu 3. prosince 2011 od 21:25 na TV Noe.

Nejprve se v debatě nad úžasnými novinkami zastavíme u pozoruhodných exoplanet. Co je na nich tolik pozoruhodné? Uvidíte sami při návštěvě WASP-19, WASP-17, HR 8799, β Pictoris, 1RXS 1609-2105, HD 80606 aj. Že Vám tato čísla a názvy moc neříkají? Inu je pravda, že poetika nějak astronomy při pojmenovávání exoplanet zatím opustila. Zato však vlastnosti exoplanet, jako jsou jejich rotace, oběhy, sklony drah, spektra a další, nás doslova uchvátí. Vesmír je více než fantastická galerie! Uvážíme-li navíc, že zastoupení českých astronomů amatérů při výzkumu exoplanet je považováno i astronomy profesionály ve světě za naprosto unikátní, pak vězte, že povídání našeho hosta stojí za chvíli pozornosti!

Po exkurzi za exoplanetami se vydáme k některým hvězdám v naší galaxii, které upoutaly pozornost vědecké obce. Jsou jimi např. Algol v Perseovi, Epsilon Auriguae, HM Cancri, DI Herculis, EV Lacertae. Co nového a také překvapivého bylo nejen u těchto hvězd vybádáno? Nechte se překvapit, protože je to opravdu místy neuvěřitelné!

I v poslední třetině našeho povídání se zaměříme na to "nej" z výzkumů roku 2010, ale tentokráte již ve vzdáleném vesmíru. Uvidíme a uslyšíme např. o pozoruhodných nadhvězdách díky výsledkům výzkumu výbuchu Supernovy 2008fz. Rovněž zábleskový zdroj záření gama GRB 090423 vzbudil pozornost astronomů nebývalou vzdáleností až k 13. miliardám světelných let! I kupa galaxií Jackson 041 je zatím nejvzdálenější kupou galaxií (12 mld. sv. let) a byla detekována více přístroji.

Na závěr si připomeneme významné světové observatoře a také 15. leté výročí zatím nejúspěšnějšího dalekohledu, a sice Hubble Space Telescope.

Živé vysílání
Reprízy




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »