Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM Leden 2012: Melotte 15

ČAM Leden 2012: Melotte 15

ČAM 2012.01: Melotte 15
ČAM 2012.01: Melotte 15
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2012 obdržel snímek "Melotte 15", jehož autorem je Maxim Usatov.

Soutěž "Česká astrofotografie měsíce" vstoupila do sedmého roku své existence. Spolu s  ní i spousta krásných fotografií pořizovaných amatérskými i profesionálními astrofotografy českých a slovenských luhů a hájů. Již se zde vystřídalo téměř nepřeberné množství snímků, témat i nápadů.

A právě jeden z nich se stal vítězným snímkem lednového kola roku 2012. Jedná se o pohled do nitra mlhoviny IC 1805, zvané dle jejího vzhledu "Srdce". My však tento její tvar nevidíme, neboť hledíme přímo do jejího nitra, do samotného srdce mlhoviny "Srdce".

Při letmém pohledu bychom snad i mohli zaváhat, díváme-li se skutečně objektivem dalekohledu do vzdálenosti sedm a půl tisíce světelných let daleko, nebo třeba mikroskopem na miniaturní preparát pečlivě umístěný na laboratorním sklíčku deset centimetrů od nás, tak jsou si obrazy podobné. A mimoděk nám snad vyvstane otázka o oprávněnosti slov bájného Herma Trismegista, jež vytesal do Smaragdové desky: "Jest pravdivé, jest jisté, jest skutečné, že to, co jest dole, jest jako to, co jest nahoře a to, co jest nahoře, jest jako to, co jest dole, aby dokonány byly divy jediné věci". Nebo snad, abychom zůstali věrni pohledu vědeckému, můžeme se ptát, zda skutečně neexistuje vědci dlouze hledaná superčástice, supersíla či jednotný superprincip celého vesmíru.

Ale zpět k vlastnímu snímku. Fantastické tvary prachoplynných uzlíků, opracovaných hvězdným větrem a zářením hmotných horkých hvězd z mlhoviny zrozených, plasticky vystupují z nadýchnutého závoje vodíkové matérie. Pouhý jeden a půl miliónu let stará a trochu obézní hvězdná miminka pak dotvářejí scenérii v podobě hvězdokupy pyšnící se jménem Melotte 15. Ty nejhmotnější hvězdy zde dosahují i padesátinásobku hmoty našeho Slunce. Ovšem ty mají před sebou už jen několik desítek miliónů let života. Ale najdeme zde i hvězdy mnohem menší než naše Slunce. Jedno zajímavé těleso zde však chybí. Mikrokvasar LSI +61 303 - snad černá díra či neutronová hvězda, která byla v této hvězdokupě doma ještě před miliónem let - nalézá se nyní o sto třicet světelných let dále. Do pohybu ji uvedl patrně mocný výbuch supernovy, kterým skončil hvězdný život některé z jejích hmotných hvězdných sester.

Samotnou mlhovinu "Srdce" nalezneme v souhvězdí Kasiopei, v sousedním Perseově spirálním rameni naší Galaxie. Na obloze zaujímá rozlohu více než pěti měsíčních úplňků, ve skutečnosti je její průměr větší než 30 světelných let. Její nejjasnější část je také známa pod názvem NGC 896 a objevil ji 3. listopadu 1787 slavný William Herschel.

Pro soutěž "Česká astrofotografie měsíce", jež je organizována Českou astronomickou společností, ale i pro astronomickou veřejnost a obdivovatele krás naší oblohy ji však v lednu 2012 "objevil" Maxim Usatov za pomoci úzkopásmových filtrů z přesvětlené Prahy. Za to za celou porotu ČAM i za všechny astronomické příznivce děkujeme a přejeme mnoho dalších jasných nocí a ještě více podobných nádherných úlovků.

Autor snímku

Maxim Usatov

Technické údaje a postup:
Dalekohled: 10" Aries f/15 Maksutov-Cassegrain, f = 2692 mm
Montáž: Astro-Physics 900GTO German Equatorial
Kamera: QSI 532wsg (s 0.67X Astro-Physics CCD Telecompressor), úzkopásmové filtry [H II]: 6.75 hod, [O II]: 6 hod. Celkově 12.75 hod. Filtry Astrodon Narrowband and Tru-Balance E-series, pointační kamera: G1-0300 as Off-Axis Guider Datum fotografování: 24. září - 2. říjen 2011
Datum zpracování: od pořízení do 18. ledna 2012
Místo: Praha
Software pro zpracování, fotografování a řízení dalekohledu: MaximDL, PixInsight, Photoshop, MaximDL, TheSky6, CCDAutoPilot, FocusMax, PinPoint
Zpracování: LRGB Combination (R=[H II], G=[O III], B=[O III]), Histogram Transformation, Split to RGB, ATrousWaveletTransform on G and B channels (K-Sigma Noise Thresholding) to denoise, Generate Star Mask, ATrousWaveletTransform to bring details out (with noise suppression), Resample to 1600px horizontal (resample mask too), ATrousWaveletTransform to bring details out (with noise suppression), Export to PNG Photoshop: Create Grayscale Layer via Desaturate, Overlay Grayscale as Luminosity over RGB Layer, Select stars, expand 5 pixels, feather 5 pixels, invert Shadows/Highlights: Shadows 1%, Width 56%, Rad. 300px, Highlights 0%, Midtone Contr. +30 Flatten, Levels (Subjective), Noise Filter - selective low lum. (low SNR) parts, Unsharp Mask




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »