Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem - Žeň objevů 2010 (1. díl)

Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem - Žeň objevů 2010 (1. díl)

Jiří Grygar. Zdroj: TV Noe
Jiří Grygar. Zdroj: TV Noe
Na sobotu 5. listopadu 2011 na TV Noe se chystá premiéra Žní objevů 2010, 1. díl, s dr. Jiřím Grygarem. Žeň objevů 2010, první díl, nám přiblíží astronomické výzkumy ve Sluneční soustavě.

Již 45 let pokračující seriál RNDr. Jiřího Grygara, CSc., o nejvýznamnějších astronomických objevech daného roku, publikovaný v populárně odborném tisku, spatřil poprvé svou televizní podobu na TV Noe při Žni objevů 2009 v minulém roce. Nyní se tedy v televizní podobě po druhé ponoříme společně s našim hostem, do tohoto seriálu a nahlédneme k astronomickým událostem roku 2010.

Jiří Grygar. Zdroj: TV Noe
Jiří Grygar. Zdroj: TV Noe
První návštěva kosmického tělesa bude patřit Merkuru - jeho zajímavému magnetickému poli, povrchu i velmi řídké atmosféře. Poté se zastavíme u Venuše, u podivuhodného vulkánu Indunn, který právě nyní vykazuje sopečnou činnost. Dalším tělesem bude planeta Země. Co nového přinesl rok 2010 ve výzkumu jejího vzniku? Jak dlouho se utvářela? Proč před 716 milióny lety celá nezamrzla? Byly i na rovníku ledovce? Dalším zastavením po putování Sluneční soustavou bude Mars a přítomnost metanu v jeho atmosféře, tekoucí kapaliny na povrchu i jeho vulkanismus. Další novinkou z roku 2010 jsou objevy astronomů amatérů u Jupitera, přesněji záblesků nafilmovaných v jeho atmosféře. I u Saturnu již tradičně přináší každý rok za poslední léta mnoho významných objevů. Je to způsobeno tím, že tam již více jak 7 let obíhá sonda Cassini. Rok 2010 např. přinesl dlouho hledané objasnění záhady rozdílných povrchů na měsíci Japetus. Proč je jedna jeho část výrazně tmavší než druhá polovina povrchu? Tuto záhadu i jiné objevy u dalších měsíců Saturnových (Rhea, Titan) a také u meziplanetární látky (srážky planetek, zodiakální světlo, kometa Hartley 2, planetka Itokawa, radarové meteory) poodhalí dr. Jiří Grygar v našem pořadu.

Ke sledování tohoto ale i následujícího dílu o objevech roku 2010 v hlubokém vesmíru, zve redaktor pořadu Jindřich Suchánek.

Reprízy pořadu
Živé vysílání




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »