Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem - Žeň objevů 2010 (1. díl)
Jiří Grygar. Zdroj: TV NoeNa sobotu 5. listopadu 2011 na TV Noe se chystá premiéra Žní objevů 2010, 1. díl, s dr. Jiřím Grygarem. Žeň objevů 2010, první díl, nám přiblíží astronomické výzkumy ve Sluneční soustavě.
Již 45 let pokračující seriál RNDr. Jiřího Grygara, CSc., o nejvýznamnějších astronomických objevech daného roku, publikovaný v populárně odborném tisku, spatřil poprvé svou televizní podobu na TV Noe při Žni objevů 2009 v minulém roce. Nyní se tedy v televizní podobě po druhé ponoříme společně s našim hostem, do tohoto seriálu a nahlédneme k astronomickým událostem roku 2010.
Jiří Grygar. Zdroj: TV NoePrvní návštěva kosmického tělesa bude patřit Merkuru - jeho zajímavému magnetickému poli, povrchu i velmi řídké atmosféře. Poté se zastavíme u Venuše, u podivuhodného vulkánu Indunn, který právě nyní vykazuje sopečnou činnost. Dalším tělesem bude planeta Země. Co nového přinesl rok 2010 ve výzkumu jejího vzniku? Jak dlouho se utvářela? Proč před 716 milióny lety celá nezamrzla? Byly i na rovníku ledovce? Dalším zastavením po putování Sluneční soustavou bude Mars a přítomnost metanu v jeho atmosféře, tekoucí kapaliny na povrchu i jeho vulkanismus. Další novinkou z roku 2010 jsou objevy astronomů amatérů u Jupitera, přesněji záblesků nafilmovaných v jeho atmosféře. I u Saturnu již tradičně přináší každý rok za poslední léta mnoho významných objevů. Je to způsobeno tím, že tam již více jak 7 let obíhá sonda Cassini. Rok 2010 např. přinesl dlouho hledané objasnění záhady rozdílných povrchů na měsíci Japetus. Proč je jedna jeho část výrazně tmavší než druhá polovina povrchu? Tuto záhadu i jiné objevy u dalších měsíců Saturnových (Rhea, Titan) a také u meziplanetární látky (srážky planetek, zodiakální světlo, kometa Hartley 2, planetka Itokawa, radarové meteory) poodhalí dr. Jiří Grygar v našem pořadu.
Ke sledování tohoto ale i následujícího dílu o objevech roku 2010 v hlubokém vesmíru, zve redaktor pořadu Jindřich Suchánek.
Jindřich Suchánek je český publicista a popularizátor astronomie. Je autorem populárního vědecko-popularizačního pořadu Hlubinami vesmíru, který vznikl v roce 2007 na stanici TV Noe.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Messier 109 je fascinující spirální galaxie s příčkou, na kterou se díváme téměř z boku (sklon cca 75°). Nachází se ve vzdálenosti přibližně 45 milionů světelných let. Svou přezdívku „Vysavač“ získala díky absenci výrazného jádra a chaotické struktuře prachových mračen a HII oblastí, které vypadají jako vířící prach. Je to galaxie s překotnou tvorbou hvězd, což potvrzují i četné zdroje rentgenového záření v jejím nitru.
