Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem - Žeň objevů 2010 (1. díl)
Jiří Grygar. Zdroj: TV NoeNa sobotu 5. listopadu 2011 na TV Noe se chystá premiéra Žní objevů 2010, 1. díl, s dr. Jiřím Grygarem. Žeň objevů 2010, první díl, nám přiblíží astronomické výzkumy ve Sluneční soustavě.
Již 45 let pokračující seriál RNDr. Jiřího Grygara, CSc., o nejvýznamnějších astronomických objevech daného roku, publikovaný v populárně odborném tisku, spatřil poprvé svou televizní podobu na TV Noe při Žni objevů 2009 v minulém roce. Nyní se tedy v televizní podobě po druhé ponoříme společně s našim hostem, do tohoto seriálu a nahlédneme k astronomickým událostem roku 2010.
Jiří Grygar. Zdroj: TV NoePrvní návštěva kosmického tělesa bude patřit Merkuru - jeho zajímavému magnetickému poli, povrchu i velmi řídké atmosféře. Poté se zastavíme u Venuše, u podivuhodného vulkánu Indunn, který právě nyní vykazuje sopečnou činnost. Dalším tělesem bude planeta Země. Co nového přinesl rok 2010 ve výzkumu jejího vzniku? Jak dlouho se utvářela? Proč před 716 milióny lety celá nezamrzla? Byly i na rovníku ledovce? Dalším zastavením po putování Sluneční soustavou bude Mars a přítomnost metanu v jeho atmosféře, tekoucí kapaliny na povrchu i jeho vulkanismus. Další novinkou z roku 2010 jsou objevy astronomů amatérů u Jupitera, přesněji záblesků nafilmovaných v jeho atmosféře. I u Saturnu již tradičně přináší každý rok za poslední léta mnoho významných objevů. Je to způsobeno tím, že tam již více jak 7 let obíhá sonda Cassini. Rok 2010 např. přinesl dlouho hledané objasnění záhady rozdílných povrchů na měsíci Japetus. Proč je jedna jeho část výrazně tmavší než druhá polovina povrchu? Tuto záhadu i jiné objevy u dalších měsíců Saturnových (Rhea, Titan) a také u meziplanetární látky (srážky planetek, zodiakální světlo, kometa Hartley 2, planetka Itokawa, radarové meteory) poodhalí dr. Jiří Grygar v našem pořadu.
Ke sledování tohoto ale i následujícího dílu o objevech roku 2010 v hlubokém vesmíru, zve redaktor pořadu Jindřich Suchánek.
Jindřich Suchánek je český publicista a popularizátor astronomie. Je autorem populárního vědecko-popularizačního pořadu Hlubinami vesmíru, který vznikl v roce 2007 na stanici TV Noe.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve
Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru.
Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie.
Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“.
Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ????
Technické údaje:
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop.
Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats.
Gain 150, Offset 300.
28.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4