Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: prosinec 2011

Vesmírná videa: prosinec 2011

polární záře z ISS, credit: NASA
polární záře z ISS, credit: NASA
Na našich setkáních s veřejností mimo jiné ukazujeme to nejzajímavější, co se za poslední měsíc na obloze a v kosmonautice událo. Nedílnou a velmi oblíbenou součástí je prezentace mnohdy až dechberoucích videoukázek. Vzhledem k ohlasům a žádostem na jejich odkazování vznikl první díl nového seriálu, v němž pro vás budeme vybírat videa známá a doufejme i dosud neznámá.

Kosmonautem na ISS

Díky americkým astronautům Ronu Garanovi a Miku Fossumovi jsme se mohli i my na chvíli ocitnout na palubě Mezinárodní vesmírné stanice a spatřit naši matičku Zemi z oběžné dráhy. Video sestavil z dat NASA Michael König.

Neobyčejná kometa

Určitě nelze opomenout video oslavující pohledy na kometu Lovejoy celou letkou kosmických sond. Způsob, jakým jsme mohli sledovat průlet komety kolem Slunce téměř v přímém přenosu, se zapsal do dějin kometární astronomie.

Time-lapse

Pokračování nám připravil Ben Canales. Tento člověk je nadšenec do pořizování time-lapse videa. Zabivakuje na nějakém pěkném místě, připraví fotoaparát na pohyblivém rameni a z pořízených fotografií vznikne nádherné video. Jeho fotografie jsou opravdu neobvyklé.

Polární záře

Když jsem shlédl video o polárních zářích odkazované na Astronomickém fóru, dospěl jsem k závěru, že je nejen pěkné, ale asi i jedno z nejnázornějších, které jsem o principu vzniku polárních září viděl. Kvalitě napomáhá, že na jeho tvorbě spolupracovala Univerzita v Oslo.

Majestátní Jupiter

U následujícího videa bude žasnout nejeden okukovač planet. Mapa Jupiteru napasovaná na 3D model je vytvořena z reálných fotografií observatoře Pic du Midi. Mají zde 1-m dalekohled a výborné podmínky pro fotografování planet.

Vzpomínka na raketoplány

Mezi zajímavými kousky, které mi uvízly v archívu, by nemělo chybět ani video časopisu Nature. Je to pěkný klip připomínající všechny lety raketoplánů a vlastně i jejich neuvěřitelný přínos rozvoji kosmonautiky.

Poutník Voyager

Když jsme u té kosmonautiky, zakončíme to něčím úsměvným. Něčím takovým je podle (nejen) mého názoru kreslený videoklip o sondě Voyager. Jednička je dnes nejvzdálenějším lidským výtvorem a Voyager 2 je hned po něm. Oba jsou někde na pomezí Sluneční soustavy poté, co zkoumali velké planety od Jupiteru po Neptun. Takových sond, které opustí naši soustavu, je zatím jen pět. Dalšími jsou sondy Pioneer 10 a 11, které letí pomaleji a ačkoli jsou starší, tak nejsou nejdál. Kromě Voyagerů ještě aktivně komunikujeme se sondou New Horizons. Ta je teprve za dráhou Uranu a blíží se k Plutu, kterou dostihne v roce 2015. Po průletu kolem něj, doufejme, navštíví ještě nějaký transneptunický objekt a pak zamíří také ven směrem ke hvězdám...

Krátká animovaná videa Guye Collinse, jako je výše zmíněný Voyager bych vesměs doporučil všem, kdo ještě nechtějí končit a mají v plánu se pobavit trochu déle.

Díky za pozornost a v lednu jsme tu s další várkou.

Převzato: Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »