Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: prosinec 2011

Vesmírná videa: prosinec 2011

polární záře z ISS, credit: NASA
polární záře z ISS, credit: NASA
Na našich setkáních s veřejností mimo jiné ukazujeme to nejzajímavější, co se za poslední měsíc na obloze a v kosmonautice událo. Nedílnou a velmi oblíbenou součástí je prezentace mnohdy až dechberoucích videoukázek. Vzhledem k ohlasům a žádostem na jejich odkazování vznikl první díl nového seriálu, v němž pro vás budeme vybírat videa známá a doufejme i dosud neznámá.

Kosmonautem na ISS

Díky americkým astronautům Ronu Garanovi a Miku Fossumovi jsme se mohli i my na chvíli ocitnout na palubě Mezinárodní vesmírné stanice a spatřit naši matičku Zemi z oběžné dráhy. Video sestavil z dat NASA Michael König.

Neobyčejná kometa

Určitě nelze opomenout video oslavující pohledy na kometu Lovejoy celou letkou kosmických sond. Způsob, jakým jsme mohli sledovat průlet komety kolem Slunce téměř v přímém přenosu, se zapsal do dějin kometární astronomie.

Time-lapse

Pokračování nám připravil Ben Canales. Tento člověk je nadšenec do pořizování time-lapse videa. Zabivakuje na nějakém pěkném místě, připraví fotoaparát na pohyblivém rameni a z pořízených fotografií vznikne nádherné video. Jeho fotografie jsou opravdu neobvyklé.

Polární záře

Když jsem shlédl video o polárních zářích odkazované na Astronomickém fóru, dospěl jsem k závěru, že je nejen pěkné, ale asi i jedno z nejnázornějších, které jsem o principu vzniku polárních září viděl. Kvalitě napomáhá, že na jeho tvorbě spolupracovala Univerzita v Oslo.

Majestátní Jupiter

U následujícího videa bude žasnout nejeden okukovač planet. Mapa Jupiteru napasovaná na 3D model je vytvořena z reálných fotografií observatoře Pic du Midi. Mají zde 1-m dalekohled a výborné podmínky pro fotografování planet.

Vzpomínka na raketoplány

Mezi zajímavými kousky, které mi uvízly v archívu, by nemělo chybět ani video časopisu Nature. Je to pěkný klip připomínající všechny lety raketoplánů a vlastně i jejich neuvěřitelný přínos rozvoji kosmonautiky.

Poutník Voyager

Když jsme u té kosmonautiky, zakončíme to něčím úsměvným. Něčím takovým je podle (nejen) mého názoru kreslený videoklip o sondě Voyager. Jednička je dnes nejvzdálenějším lidským výtvorem a Voyager 2 je hned po něm. Oba jsou někde na pomezí Sluneční soustavy poté, co zkoumali velké planety od Jupiteru po Neptun. Takových sond, které opustí naši soustavu, je zatím jen pět. Dalšími jsou sondy Pioneer 10 a 11, které letí pomaleji a ačkoli jsou starší, tak nejsou nejdál. Kromě Voyagerů ještě aktivně komunikujeme se sondou New Horizons. Ta je teprve za dráhou Uranu a blíží se k Plutu, kterou dostihne v roce 2015. Po průletu kolem něj, doufejme, navštíví ještě nějaký transneptunický objekt a pak zamíří také ven směrem ke hvězdám...

Krátká animovaná videa Guye Collinse, jako je výše zmíněný Voyager bych vesměs doporučil všem, kdo ještě nechtějí končit a mají v plánu se pobavit trochu déle.

Díky za pozornost a v lednu jsme tu s další várkou.

Převzato: Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »