Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  (Ne)povedená fotka supernovy

(Ne)povedená fotka supernovy

(Ne)povedená fotografie supernovy 2011fe ze 14. září 2011. Autor: M. Kročil
(Ne)povedená fotografie supernovy 2011fe ze 14. září 2011.
Autor: M. Kročil
Na internetu je plno zpráv a pěkných fotografií "nové hvězdy" v galaxii M101. Teoretikové nespí a kalkulují s novými modely vesmíru, astronomové chytají spektra a přesná měření a my fandové prolézáme internet a obdivujeme krásné fotky v galeriích.

Tak mně to nedalo a řekl jsem si, že si před jedním dnem dovolené udělám 14. září 2011 pozorování naším třebíčským Meniskasem. Stejně bylo potřeba udělat na hvězdárně nějaké práce, shrabat trávník, dopsat kroniku atd. Po doplnění zpráv do kroniky se venku setmělo, tak co trochu vyvenčit dalekohled. A že když je ta supernova tak pěkně vidět, tak to dáme.

Mapky nemám, tak jsem ještě u počítače vyfotil z monitoru nějaké z internetu. Foťák je taková sympatická přenosná vizuální paměť. A pak jsme s kamarádem vlezli do hvězdárny a sundali střechu.

Ukázalo se, že najít Větrník ve Velké Medvědici bude docela oříšek, protože začal svítit Měsíc. S dalekohledem jsem už taky nějaký ten pátek nepracoval a po půl hodině beznadějného pročesávání oblasti jsem celý pokus vzdal. Ale když už jsem tam měl foťák, řekli jsme si, že si vyfotíme trochu lepší hledací pole, než jsem si sejmul z obrazovky na internetu.

Jak řekli, tak udělali. Protože dalekohled koukal nahoru pod docela malým sklonem, stačilo na rouru položit dvě vrstvy deky jako podložku pro foťák a ten ještě zezadu opřít o hledáček. Výsledkem byla docela zajímavá montáž pro Nikona s motorovým pohonem a patnáctkou zrcadlem, ačkoliv optika dalekohledu už v této chvíli do toho neměla co říci. Zaostřil jsem manuálně na Vegu, položil foťák do deky a vyfotil pole.

Při průzkumu se ukázalo, že sice ruší Měsíc, ale "něco tam je" takže bychom mohli mít náznak galaxie. A na okraji galaxie - hvězdička... Povyk byl převeliký, gratulace taky. Kontrolu si uděláme u počítače v klidu doma. Tak ještě čtyři expozice.

Porovnání snímků s mapkami ukázalo, že Nikon "bere" do 10. magnitudy a že SN2011 asi bude opravdu na okraji tušené galaxie. Chtělo by to vytáhnout konturu, ale jak? Asi bude potřeba nastudovat skládání snímků. A tak druhý den ráno bylo třeba stáhnout Registar a pokusit se o nemožné podle návodu na internetu. A výsledek máte v úvodu.

Supernova SN2011Fe vyfocená Nikonem D90 se základní optikou, celé to položené na dalekohledu s dekou, paralaktickou montáží a s motorovým pohonem. Ne, takhle se opravdu astrofotografie dělat nedá. Ale asi to funguje.

Fotografie supernovy 2011fe z 15. září 2011. Autor: M. Kročil
Fotografie supernovy 2011fe z 15. září 2011.
Autor: M. Kročil
Apendix: Ve čtvrtek večer jsme postup opakovali s tím, že už bylo nazkoušeno, takže jsem fotil víc najisto a získal asi 35 snímků. Pro složení v Registaru jsem pak použil prvních dvacet. Výsledek můžete porovnat (viz snímek vpravo).

Související:
[1] Jasná supernova v galaxii M101 (Martin Mašek)
[2] Supernova v galaxii M101 pozorována ondřejovským 2m dalekohledem (Petr Škoda)




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »