Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Pozorování zákrytu hvězdy Aldebaran Měsícem na hvězdárně v Třebíči

Pozorování zákrytu hvězdy Aldebaran Měsícem na hvězdárně v Třebíči

Stará pozorovatelna hvězdárny v Třebíči. V pozadí pozorovatelna pro dalekohled Meniscas, opravená začátkem roku 2014.
Autor: Michael Kročil

Dne 23. února 2018 došlo k úkazu oblíbenému mezi amatérskými astronomy. Nejjasnější hvězdu souhvězdí Býka – Aldebaran, zakryl náš Měsíc. Předpovědi tohoto úkazu bývají spolehlivé a přesné. Na hvězdárně v Třebíči jsme se rozhodli tentokrát zákryt také pozorovat a nebylo to vůbec jednoduché.

Pozorování zákrytů hvězd Měsícem patřilo do odborných programů lidových hvězdáren, do kterých se mohli zapojit i amatéři. Program byl koordinován některou z observatoří, ať už hvězdárnou ve Valašském Meziříčí nebo hvězdárnou v Rokycanech.

Na hvězdárně v Třebíči působily v 80. letech 20. století dvě skupiny; zákrytáři a proměnáři. Činnost pozorovatelů proměnných hvězd máme v archivu bohatě doloženou protokoly a mapkami, o činnosti zákrytářů jsem se dovídal z vyprávění pamětníků a některých artefaktů (přijímač OMA 50 sestavený ing. Petrem Mudrou.) Z vyprávění jsem měl dojem, že se v Třebíči zákryty téměř nedají pozorovat, protože tato oblast je v zájmovém sektoru zákona schválnosti a buď dojde upozornění na úkaz příliš pozdě (v 80. letech chodily oběžníky poštou) nebo pozorování překazí jediný mrak na téměř čisté obloze.

Od roku 1994, kdy se na hvězdárně pohybuji, jsem zaznamenal několik (neúspěšných) pokusů o pozorování zákrytu Saturnu Měsícem. Později v roce 2008 jsem se pokusil o odpozorování planetkového zákrytu hvězdy TYC 0291-00146-1 planetkou Astraea. Toto pozorování bylo úspěšné a ve spolupráci s Janem Mánkem byl zpracován záznam a výsledky publikovány. Z té doby máme na hvězdárně přijímač DCF signálu s optickým a zvukovým výstupem a tak nastala příležitost využít techniku při výuce dětí v astronomickém kroužku.

Zákryt jasné hvězdy v pátek večer je lákavá příležitost. Ve Staré pozorovatelně máme dalekohled Newton 30 cm. Pozorovací domeček s odklopnou střechou už má svoji historii a dalekohled taky. Je na azimutální vidlicové montáži, takže přesnější vedení dá zabrat, ale díky velké sběrné ploše zrcadla dokáže částečně prokouknout mraky, a to se počítá. Na úrovni pověsti je informace, že mraky přitahuje místo na obloze, kam směřuje dalekohled. Podle tohoto pravidla pak stačí dva až tři různě zamířené dalekohledy a oblačnost se roztrhá.

Dalekohled Newton 30cm ve Staré pozorovatelně hvězdárny Třebíč s fotoaparátem Nikon P340 za okulárem. Na fotoaparátu je položena akustická krabička – výstup z DCF přijímače. Autor: Michael Kročil
Dalekohled Newton 30cm ve Staré pozorovatelně hvězdárny Třebíč s fotoaparátem Nikon P340 za okulárem. Na fotoaparátu je položena akustická krabička – výstup z DCF přijímače.
Autor: Michael Kročil
Každé pozorování je potřeba připravit. Přístroje musí mít nabité baterie, je třeba otevřít pozorovatelnu s dalekohledem Meniscas a dalekohled nastavit pro očekávaný dav návštěvníků, případně postavit ještě přenosný Newton. Všechno minimálně hodinu předem! Potom je možné si nachystat vlastní pracoviště. Když jsem se k tomu dostal, ukázalo se, že hvězdárna zamrzla a nemůžu odklopit střechu. Nevěřil jsem. Problém způsobil sníh, který se dostal mezi protizávaží a stěnu pozorovatelny a tam střídavě zamrzal a tál podle denní/noční doby. Takže místo ladění techniky jsem utíkal pro elektrický přímotop s větrákem a pokusil se rozmrazit ledový spoj závaží se stěnou. Po dvaceti minutách led roztál a střecha se sklopila. Po nachystání techniky se přihlásilo počasí a začalo od severovýchodu posílat nesouvislou inverzní oblačnost.

Asi deset minut před začátkem úkazu proběhlo rozhodování, jestli má cenu posílat děti ven k dalekohledu, a počasí rozhodlo, že ne. Já jsem byl rozhodnut to nevzdat a navzdory oblačnosti a větru jsem se rozhodl zůstat, se mnou ještě další dva pracovníci hvězdárny, kteří pozorovali v tandemu u Meniscasu. Ten je v opravené pozorovatelně s odsuvnou střechou, chráněný před větrem, elektrický pohon… to jde. Dalekohled Newton 30 je v pozorovacím domečku o něco výše, stěny pozorovatelny jsou nižší a dalekohled nechrání před nárazy větru. Vidlice není vybavena pohonem, je potřeba navádět ručně a při záznamu videa do fotoaparátu rukou tlumit výkyvy tubusu od nárazů větru.

Pozorování vstupu hvězdy za neosvětlenou část Měsíce nedopadlo. Asi 10 sekund před tím přišel mrak a zakryl vše. Stejně jako ve vyprávění pamětníků. Po půl minutě se ukázal Měsíc bez Aldebaranu. Tak první kolo nemáme, v 18:55 si to zopakujeme. Přestávka přišla vhod pozorovatelům i záznamové technice. V tom počasí se z foťáku stal kus ledu a kapacita baterie poklesla. Během padesáti minut se foťák rozmrazil a podařilo se dobít baterii. Kromě toho jsem umístil na stránky hvězdárny jednu z mála fotografií Měsíce a Aldebaranu pořízených ještě před zákrytem.

Zákryt Aldebaranu Měsícem. Políčko z videa zaznamenané digitálním fotoaparátem. Vnořený obrázek je políčko o 0,3 sekundy dále, kdy už je vystupující Aldebaran vidět zřetelně. Autor: Michael Kročil
Zákryt Aldebaranu Měsícem. Políčko z videa zaznamenané digitálním fotoaparátem. Vnořený obrázek je políčko o 0,3 sekundy dále, kdy už je vystupující Aldebaran vidět zřetelně.
Autor: Michael Kročil

Asi 10 minut před začátkem pozorování výstupu Aldebaranu za osvětlenou částí Měsíce se ukázalo, že oblačnosti začíná docházet trpělivost a postupně se rozpouští. Mraků bylo pořád ještě dost, ale pro Newton 30 byla většina z nich průhledných a šance na zachycení úkazu se tak zvýšila. Mraky se chovaly trochu jako filtr, který tlumí silný jas Měsíce a tak nebylo potřeba fotoaparát nijak složitě nastavovat. Nakonec to dopadlo dobře - výstup Aldebaranu byl krytý mrakem, ale v dalekohledu ještě dobře pozorovatelný. Tak ještě pobalit techniku a jít se rozmrazit. Při zpracování videa s akustickými značkami z DCF pípáku jsem určil čas výstupu pro Třebíč na 18:59:31 s přesností na sekundy, lépe to nešlo. 

 

Pozorování zákrytu tedy dopadlo celkem dobře. Pro náš dorost je to další zkušenost a pamětníci budou mít při vyprávěních na co vzpomínat.




O autorovi

Štítky: Hvězdárna Třebíč, Zákryt Aldebaranu Měsícem


47. vesmírný týden 2018

47. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 19. 11. do 25. 11. 2018. Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět Saturn a Mars. Na ranní obloze je nepřehlédnutelným objektem Venuše. Ráno máme ještě možnost vidět amatérsky objevenou kometu C/2018 V1 (Machholz-Iwamoto-Fujikawa). Mezinárodní vesmírná stanice přivítá dvě nákladní kosmické lodě. Očekáváme třetí let téhož prvního stupně rakety Falcon 9. Ve Valašském Meziříčí proběhne tradiční kosmonautický seminář. Před 20 roky byl vynesen první modul stanice ISS, Zarja.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

IC1805

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2018 obdržel snímek „IC 1805“, jehož autorem je Jan Klečka   Kdysi, v dávném šerosvitu lidské či snad dokonce helénské heroické doby, vládla v daleké Etiopii, spolu se svým manželem králem Kéfeem, královna Kassiopeia. Údajně trochu chlubivá,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 38P/Stephan-Oterma

Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa o efemeridové jasnosti 9.2 magnitudy se nacházela v souhvězdí Blíženců. Po obloze se pohybovala rychlostí 1.39 obloukové vteřiny za minutu ve vzdálenosti 0.837 au od Země a 1.591 au od Slunce.

Další informace »