Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Výsledky fotografické soutěže o nejlepší snímek lednového zatmění Slunce

Výsledky fotografické soutěže o nejlepší snímek lednového zatmění Slunce

Vítězný snímek Ľubomíra Janoštiaka ml.
Vítězný snímek Ľubomíra Janoštiaka ml.
Fotografická soutěž, vyhlášená k příležitosti částečného zatmění Slunce 4. ledna 2011 Astronomickou společností Pardubice, Českou astronomickou společností, Českým rozhlasem Leonardo a Hvězdárnou b. A. Krause DDM DELTA Pardubice, má již své vítěze. Po nesnadném vyhodnocení šestičlenná porota vybrala jako nejlepší snímek soutěže elegantní "postupku" průběhu zatmění Ľubomíra Janoštiaka ml. ze slovenského Brezna. Tomu i dalším pěti vítězům srdečně gratulujeme a všem ostatním autorům překrásných a nápaditých soutěžních snímků děkujeme.

Porota byla v následujícím složení: Marek Bálský (Astronomická společnost Pardubice), Petr Horálek (Astronomická společnost Pardubice), Petr Komárek (Hvězdárna b. A. Krause DDM DELTA Pardubice), Kateřina Majorová (DDM DELTA Pardubice), Martin Myslivec (Astrofotograf roku 2007) a Petr Sobotka (Česká astronomická společnost a Český rozhlas Leonardo). Už pár minut po skončení jedinečného lednového úkazu bylo jasné, že bude mít porota nesmírně obtížný úkol. Do soutěže bylo zasláno nad 300 nápaditých amatérských i profesionálněji laděných snímků. Počet snímků v kategorii Zatmění jako astronomický úkaz dosáhl přibližně dvou třetin počtu přírůstků ve "svobodnější" kategorii Zatmění jako inspirace.

V první kategorii porota hodnotila především provedení, užitou techniku, ale i estetickou stránku kvality. Nezapomněla též zohlednit patřičnou míru originality a práci, kterou si autor s finální úpravou snímku musel dát. Ve druhé kategorii pak hrál hlavní roli nápad. Estetická stránka však nezůstala ani v této kategorii pozadu. V některých případech členy poroty zamrzelo, že autoři svou fotografii nezařadili do té opačné kategorie.

Výsledky soutěže jsou následující:

Kategorie Zatmění jako astronomický úkaz

Vítězný snímek Ľubomíra Janoštiaka ml.
Vítězný snímek Ľubomíra Janoštiaka ml.
  1. místo: Ľubomír Janoštiak
  2. místo: Milan Petr
  3. místo: Zbyšek Prágr

Kategorie Zatmění jako inspirace

Vítězný snímek zatmění Slunce 4. ledna 2011 od Jiřího Zacha
Vítězný snímek zatmění Slunce 4. ledna 2011 od Jiřího Zacha
  1. místo: Jiří Zach
  2. místo: Petr Drábek
  3. místo: Lukáš Kříž

Vítězný certifikát pro Ľubomíra Janoštiaka ml.
Vítězný certifikát pro Ľubomíra Janoštiaka ml.
Jednotlivé snímky byly z širšího výběru poroty též automaticky obodovány (dle pořadí) a maximální počet bodů získal Ľubomír Janoštiak. Stal se tak absolutním vítězem soutěže. Všechny snímky došlé do soutěže můžete shlédnout ve fotogalerii na picasaweb.google.com.

Porota tímto děkuje též všem zúčastněným, neboť snímků bylo opravdu hodně. Samozřejmě je na místě oslavit i mimořádně příznivé počasí, které během úkazu s ohledem na jeho datum zavládlo nad českou i slovenskou kotlinou. S dalším slunečním zatměním ve střední Evropě můžeme počítat až za necelé čtyři roky, v pátek 20. března 2015. Tehdy nám příroda připraví neméně zajímavé nebeské představení hodné podobnému fotografickému snažení.

Související:
[1] Zatmění Slunce 4. ledna 2011: Fotogalerie čtenářů
[2] Fotografická soutěž k zatmění 4. ledna 2011
[3] Fotografie částečného zatmění Slunce z Česka
[4] Fotogalerie na Astronomie.cz
[5] Fotogalerie na Spaceweather.com
[6] Přehled všech zatmění Slunce do roku 2060

Za porotu:
Petr Horálek a Marek Bálský




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »