Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Výsledky fotografické soutěže o nejlepší snímek lednového zatmění Slunce

Výsledky fotografické soutěže o nejlepší snímek lednového zatmění Slunce

Vítězný snímek Ľubomíra Janoštiaka ml.
Vítězný snímek Ľubomíra Janoštiaka ml.
Fotografická soutěž, vyhlášená k příležitosti částečného zatmění Slunce 4. ledna 2011 Astronomickou společností Pardubice, Českou astronomickou společností, Českým rozhlasem Leonardo a Hvězdárnou b. A. Krause DDM DELTA Pardubice, má již své vítěze. Po nesnadném vyhodnocení šestičlenná porota vybrala jako nejlepší snímek soutěže elegantní "postupku" průběhu zatmění Ľubomíra Janoštiaka ml. ze slovenského Brezna. Tomu i dalším pěti vítězům srdečně gratulujeme a všem ostatním autorům překrásných a nápaditých soutěžních snímků děkujeme.

Porota byla v následujícím složení: Marek Bálský (Astronomická společnost Pardubice), Petr Horálek (Astronomická společnost Pardubice), Petr Komárek (Hvězdárna b. A. Krause DDM DELTA Pardubice), Kateřina Majorová (DDM DELTA Pardubice), Martin Myslivec (Astrofotograf roku 2007) a Petr Sobotka (Česká astronomická společnost a Český rozhlas Leonardo). Už pár minut po skončení jedinečného lednového úkazu bylo jasné, že bude mít porota nesmírně obtížný úkol. Do soutěže bylo zasláno nad 300 nápaditých amatérských i profesionálněji laděných snímků. Počet snímků v kategorii Zatmění jako astronomický úkaz dosáhl přibližně dvou třetin počtu přírůstků ve "svobodnější" kategorii Zatmění jako inspirace.

V první kategorii porota hodnotila především provedení, užitou techniku, ale i estetickou stránku kvality. Nezapomněla též zohlednit patřičnou míru originality a práci, kterou si autor s finální úpravou snímku musel dát. Ve druhé kategorii pak hrál hlavní roli nápad. Estetická stránka však nezůstala ani v této kategorii pozadu. V některých případech členy poroty zamrzelo, že autoři svou fotografii nezařadili do té opačné kategorie.

Výsledky soutěže jsou následující:

Kategorie Zatmění jako astronomický úkaz

Vítězný snímek Ľubomíra Janoštiaka ml.
Vítězný snímek Ľubomíra Janoštiaka ml.
  1. místo: Ľubomír Janoštiak
  2. místo: Milan Petr
  3. místo: Zbyšek Prágr

Kategorie Zatmění jako inspirace

Vítězný snímek zatmění Slunce 4. ledna 2011 od Jiřího Zacha
Vítězný snímek zatmění Slunce 4. ledna 2011 od Jiřího Zacha
  1. místo: Jiří Zach
  2. místo: Petr Drábek
  3. místo: Lukáš Kříž

Vítězný certifikát pro Ľubomíra Janoštiaka ml.
Vítězný certifikát pro Ľubomíra Janoštiaka ml.
Jednotlivé snímky byly z širšího výběru poroty též automaticky obodovány (dle pořadí) a maximální počet bodů získal Ľubomír Janoštiak. Stal se tak absolutním vítězem soutěže. Všechny snímky došlé do soutěže můžete shlédnout ve fotogalerii na picasaweb.google.com.

Porota tímto děkuje též všem zúčastněným, neboť snímků bylo opravdu hodně. Samozřejmě je na místě oslavit i mimořádně příznivé počasí, které během úkazu s ohledem na jeho datum zavládlo nad českou i slovenskou kotlinou. S dalším slunečním zatměním ve střední Evropě můžeme počítat až za necelé čtyři roky, v pátek 20. března 2015. Tehdy nám příroda připraví neméně zajímavé nebeské představení hodné podobnému fotografickému snažení.

Související:
[1] Zatmění Slunce 4. ledna 2011: Fotogalerie čtenářů
[2] Fotografická soutěž k zatmění 4. ledna 2011
[3] Fotografie částečného zatmění Slunce z Česka
[4] Fotogalerie na Astronomie.cz
[5] Fotogalerie na Spaceweather.com
[6] Přehled všech zatmění Slunce do roku 2060

Za porotu:
Petr Horálek a Marek Bálský




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »