Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Výsledky fotografické soutěže o nejlepší snímek lednového zatmění Slunce

Výsledky fotografické soutěže o nejlepší snímek lednového zatmění Slunce

Vítězný snímek Ľubomíra Janoštiaka ml.
Vítězný snímek Ľubomíra Janoštiaka ml.
Fotografická soutěž, vyhlášená k příležitosti částečného zatmění Slunce 4. ledna 2011 Astronomickou společností Pardubice, Českou astronomickou společností, Českým rozhlasem Leonardo a Hvězdárnou b. A. Krause DDM DELTA Pardubice, má již své vítěze. Po nesnadném vyhodnocení šestičlenná porota vybrala jako nejlepší snímek soutěže elegantní "postupku" průběhu zatmění Ľubomíra Janoštiaka ml. ze slovenského Brezna. Tomu i dalším pěti vítězům srdečně gratulujeme a všem ostatním autorům překrásných a nápaditých soutěžních snímků děkujeme.

Porota byla v následujícím složení: Marek Bálský (Astronomická společnost Pardubice), Petr Horálek (Astronomická společnost Pardubice), Petr Komárek (Hvězdárna b. A. Krause DDM DELTA Pardubice), Kateřina Majorová (DDM DELTA Pardubice), Martin Myslivec (Astrofotograf roku 2007) a Petr Sobotka (Česká astronomická společnost a Český rozhlas Leonardo). Už pár minut po skončení jedinečného lednového úkazu bylo jasné, že bude mít porota nesmírně obtížný úkol. Do soutěže bylo zasláno nad 300 nápaditých amatérských i profesionálněji laděných snímků. Počet snímků v kategorii Zatmění jako astronomický úkaz dosáhl přibližně dvou třetin počtu přírůstků ve "svobodnější" kategorii Zatmění jako inspirace.

V první kategorii porota hodnotila především provedení, užitou techniku, ale i estetickou stránku kvality. Nezapomněla též zohlednit patřičnou míru originality a práci, kterou si autor s finální úpravou snímku musel dát. Ve druhé kategorii pak hrál hlavní roli nápad. Estetická stránka však nezůstala ani v této kategorii pozadu. V některých případech členy poroty zamrzelo, že autoři svou fotografii nezařadili do té opačné kategorie.

Výsledky soutěže jsou následující:

Kategorie Zatmění jako astronomický úkaz

Vítězný snímek Ľubomíra Janoštiaka ml.
Vítězný snímek Ľubomíra Janoštiaka ml.
  1. místo: Ľubomír Janoštiak
  2. místo: Milan Petr
  3. místo: Zbyšek Prágr

Kategorie Zatmění jako inspirace

Vítězný snímek zatmění Slunce 4. ledna 2011 od Jiřího Zacha
Vítězný snímek zatmění Slunce 4. ledna 2011 od Jiřího Zacha
  1. místo: Jiří Zach
  2. místo: Petr Drábek
  3. místo: Lukáš Kříž

Vítězný certifikát pro Ľubomíra Janoštiaka ml.
Vítězný certifikát pro Ľubomíra Janoštiaka ml.
Jednotlivé snímky byly z širšího výběru poroty též automaticky obodovány (dle pořadí) a maximální počet bodů získal Ľubomír Janoštiak. Stal se tak absolutním vítězem soutěže. Všechny snímky došlé do soutěže můžete shlédnout ve fotogalerii na picasaweb.google.com.

Porota tímto děkuje též všem zúčastněným, neboť snímků bylo opravdu hodně. Samozřejmě je na místě oslavit i mimořádně příznivé počasí, které během úkazu s ohledem na jeho datum zavládlo nad českou i slovenskou kotlinou. S dalším slunečním zatměním ve střední Evropě můžeme počítat až za necelé čtyři roky, v pátek 20. března 2015. Tehdy nám příroda připraví neméně zajímavé nebeské představení hodné podobnému fotografickému snažení.

Související:
[1] Zatmění Slunce 4. ledna 2011: Fotogalerie čtenářů
[2] Fotografická soutěž k zatmění 4. ledna 2011
[3] Fotografie částečného zatmění Slunce z Česka
[4] Fotogalerie na Astronomie.cz
[5] Fotogalerie na Spaceweather.com
[6] Přehled všech zatmění Slunce do roku 2060

Za porotu:
Petr Horálek a Marek Bálský




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »