Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Výsledky fotografické soutěže o nejlepší snímek lednového zatmění Slunce

Výsledky fotografické soutěže o nejlepší snímek lednového zatmění Slunce

Vítězný snímek Ľubomíra Janoštiaka ml.
Vítězný snímek Ľubomíra Janoštiaka ml.
Fotografická soutěž, vyhlášená k příležitosti částečného zatmění Slunce 4. ledna 2011 Astronomickou společností Pardubice, Českou astronomickou společností, Českým rozhlasem Leonardo a Hvězdárnou b. A. Krause DDM DELTA Pardubice, má již své vítěze. Po nesnadném vyhodnocení šestičlenná porota vybrala jako nejlepší snímek soutěže elegantní "postupku" průběhu zatmění Ľubomíra Janoštiaka ml. ze slovenského Brezna. Tomu i dalším pěti vítězům srdečně gratulujeme a všem ostatním autorům překrásných a nápaditých soutěžních snímků děkujeme.

Porota byla v následujícím složení: Marek Bálský (Astronomická společnost Pardubice), Petr Horálek (Astronomická společnost Pardubice), Petr Komárek (Hvězdárna b. A. Krause DDM DELTA Pardubice), Kateřina Majorová (DDM DELTA Pardubice), Martin Myslivec (Astrofotograf roku 2007) a Petr Sobotka (Česká astronomická společnost a Český rozhlas Leonardo). Už pár minut po skončení jedinečného lednového úkazu bylo jasné, že bude mít porota nesmírně obtížný úkol. Do soutěže bylo zasláno nad 300 nápaditých amatérských i profesionálněji laděných snímků. Počet snímků v kategorii Zatmění jako astronomický úkaz dosáhl přibližně dvou třetin počtu přírůstků ve "svobodnější" kategorii Zatmění jako inspirace.

V první kategorii porota hodnotila především provedení, užitou techniku, ale i estetickou stránku kvality. Nezapomněla též zohlednit patřičnou míru originality a práci, kterou si autor s finální úpravou snímku musel dát. Ve druhé kategorii pak hrál hlavní roli nápad. Estetická stránka však nezůstala ani v této kategorii pozadu. V některých případech členy poroty zamrzelo, že autoři svou fotografii nezařadili do té opačné kategorie.

Výsledky soutěže jsou následující:

Kategorie Zatmění jako astronomický úkaz

Vítězný snímek Ľubomíra Janoštiaka ml.
Vítězný snímek Ľubomíra Janoštiaka ml.
  1. místo: Ľubomír Janoštiak
  2. místo: Milan Petr
  3. místo: Zbyšek Prágr

Kategorie Zatmění jako inspirace

Vítězný snímek zatmění Slunce 4. ledna 2011 od Jiřího Zacha
Vítězný snímek zatmění Slunce 4. ledna 2011 od Jiřího Zacha
  1. místo: Jiří Zach
  2. místo: Petr Drábek
  3. místo: Lukáš Kříž

Vítězný certifikát pro Ľubomíra Janoštiaka ml.
Vítězný certifikát pro Ľubomíra Janoštiaka ml.
Jednotlivé snímky byly z širšího výběru poroty též automaticky obodovány (dle pořadí) a maximální počet bodů získal Ľubomír Janoštiak. Stal se tak absolutním vítězem soutěže. Všechny snímky došlé do soutěže můžete shlédnout ve fotogalerii na picasaweb.google.com.

Porota tímto děkuje též všem zúčastněným, neboť snímků bylo opravdu hodně. Samozřejmě je na místě oslavit i mimořádně příznivé počasí, které během úkazu s ohledem na jeho datum zavládlo nad českou i slovenskou kotlinou. S dalším slunečním zatměním ve střední Evropě můžeme počítat až za necelé čtyři roky, v pátek 20. března 2015. Tehdy nám příroda připraví neméně zajímavé nebeské představení hodné podobnému fotografickému snažení.

Související:
[1] Zatmění Slunce 4. ledna 2011: Fotogalerie čtenářů
[2] Fotografická soutěž k zatmění 4. ledna 2011
[3] Fotografie částečného zatmění Slunce z Česka
[4] Fotogalerie na Astronomie.cz
[5] Fotogalerie na Spaceweather.com
[6] Přehled všech zatmění Slunce do roku 2060

Za porotu:
Petr Horálek a Marek Bálský




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »