Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Fotografie částečného zatmění Slunce z Česka

Fotografie částečného zatmění Slunce z Česka

zatmeni_slunce_2011.jpg Autor: Pavel Štys, Pardubice

Autor: Pavel Štys, Pardubice
Jak trefně kolovalo v některých médiích, včera Slunce na dopolední obloze takřka bez nadsázky vykouzlilo úsměv. Nad územím České republiky naší mateřskou hvězdu zakryl o něco menší měsíční kotouč shora a jen pár minut před půl desátou chybělo zhruba 79 % slunečního průměru. Až neuveřitelné to je, ale 4. lednový den letošního roku právě v době zatmění přinesl nad naše území místy dokonce i skorojasné počasí. Téměř každý si tedy mohl aspoň krátce vychutnat část scénáře mimořádného úkazu, jehož budeme v naší kotlině znovu svědky až 20. března 2015. Zatmění je sice již den za námi, ale internetem kolují gigabajty fotografií z celé Evropy, části Afriky a Asie. Pojďme si připomenout, jak to vypadalo u nás.

20110104stepankakosova_dsc-0002_pha_uhnireves.jpg Autor: Štěpánka Kosová, Praha - Uhříněves

Autor: Štěpánka Kosová, Praha - Uhříněves
Zcela nejlepší podmínky měli jednoznačně středočeši. Obloha se jim vpodstatě nezatáhla ani na část úkazu, a tak jej mohli za mrazivého rána pozorovat skutečně celý. Malou oslavu si připravila Štefánikova hvězdárna s Petřínskou rozhlednou, kam zavítalo přes 400 lidí. Snímek vlevo pochází poněkud dál od centra hlavního města. Jeho autorka Štěpánka Kosová jej pořídila v Praze - Uhřínevsi. Není třeba připomínat, že jde o obrázek zachycující okamžik před maximální fází zatmění.

p1060563_ujezd.jpg Autor: Dušan Vykouřil, Újezd u Brna

Autor: Dušan Vykouřil, Újezd u Brna
Nad hlavním městem Moravy už tak veselo nebylo. Přesto nezavládla v Brně naprostá beznaděj a v četných dírách se Sluníčko mnohokrát usmálo. Na jihovýchodě od města byly podmínky značně lepší (ostatně jasno bylo u hranic s Rakouskem, například v Břeclavi). Nesmírně mystický snímek z Újezdu u Brna nám poslal Dušan Vykouřil z Czech national Team.

Foto a kredit: Humlnet, Kamera Portášky
Foto a kredit: Humlnet, Kamera Portášky
Mrazivé, avšak občas slunečné počasí nepochybně vylákalo spoustu lyžařů do hor. I přesto, že nový rok, nový týden a datum zatmění znamenaly pobyt ve škole či v práci. Kdo si udělal volno, nepřišel o výrazně atypickou podívanou například v Krkonoších. Automatická kamera sítě Humlnet zachytila sluneční "úsměv" z chaty Portášky, kde počasí sice nebylo zdaleka ideální, zato však o to víc umožnilo získat tento neobvyklý snímek. Vsrtva mraků totiž nahradila potřebný filtr a ukázala Slunce v plné kráse. A nejen Slunce. Moc hezké divadlo dopřála "přelévající se" nízká oblačnost dole v údolí. Však si přehrajte i video (na stránkách nahoře vpravo klikněte na video a nastavte datum).

obervatorklet20110104a.jpg Autor: Observatoř Kleť, Český Krumlov

Autor: Observatoř Kleť, Český Krumlov
S jasným počasí mohli být nad míru spokojeni i jihočeši. "Jejich" zatmění bylo možné pozorovat mimo jiné na observatoři Kleť, odkud kromě krásného snímku pořízeného starou dobrou projekční metodou pochází i nesmírně povedené video průběhu jevu. Ukazuje záběr na Slunce promítnuté čočkovým přístrojem na projekční desku. Jak se Země otáčí a dalekohled její pohyb kompenzuje, Slunce je stále v jeho zorném poli, zatímco pozadí za dalekohledem je v pohybu vůči desce. A v pohybu je také Měsíc. Jak je všechno relativní, že? Video najdete na stránkách českobudějovické hvězdárny.

zatmeni_slunce_2011.jpg Autor: Pavel Štys, Pardubice

Autor: Pavel Štys, Pardubice
Východní Čechy i při prvotních obavách nakonec také hlásily jasno. Monumentální zjev sluneční "lodičky" odhalila řídká oblačnost na několika místech až kolem maximální fáze zatmění nebo po ní, přesto nadšenci oslavovali úspěch. Například pardubická hvězdárna byla pod mraky ještě pár minut po maximu úkazu. Přesto kopuli, terasu, projekční sály i schody v mezipatře hvězdárny plnila bezmála dvoustovka dychtících párů očí, většinou těch dětských. Obloha se vyjasnila od severozápadu asi 20 minut po největším "výkusu". Sluníčko nejdřív doslova rozsvítilo hranu oblačné hradby a pak se ukázal ostrý severozápadní "růžek" naší mateřské hvězdy. O pár minut na to byla obloha blankytně jasná a nejen děti se doslova tahaly o podstatně menší počet bezpečných pozorovacích sklíček. Krásnou fotografickou mozaiku vlevo pořídil Pavel Štys z Astronomické společnosti Pardubice. Mimo průběh konce úkazu si můžete prohlédnout i dvě výrazné skupiny slunečních skvrn, které odhalil již malý dalekohled (někteří dokonce výraznější skvrnu viděli přes filtr pouhým okem!).

20110104michalgeryk_zatmeni_prerov.jpg Autor: Michal Geryk, Přerov

Autor: Michal Geryk, Přerov
A to nejlepší na závěr - úžasná fotografie maximální fáze úkazu, při níž bylo Slunce zvlněno neklidným lednovým vzduchem nízko nad obzorem. Neklid vzduchu se sice "opřel" i o měsíční reliéf, nicméně Měsíc si svůj nerovný profil tak trochu přinesl sám. Při tak velkém zvětšení je již na jeho okraji patrná hornatost jeho povrchu. Snímek pochází z Přerova a jeho autorem je Michal Geryk. Nejen on využil možnosti zaslat svůj snímek na ukazy.astro.cz (webová stránka věnovaná primárně atmosférickým jevům pod správou Tomáše Tržického). Další fotografie nejen tohoto autora si můžete prohlédnout v přírustcích galerie.

Slunce, Měsíc a ISS. Autor: Thierry Legault
Slunce, Měsíc a ISS.
Autor: Thierry Legault
Pokud vás zajímají obrázky ze světa, určitě navštivte dnešní Astronomický snímek dne. Astrofotografu Thierrymu Legaultovi se podařil v Ománu doslova husarský kousek, když zachytil krom Slunce posetého skvrnami s Měsícem u okraje i méně jak jednosekundový přelet ISS přes sluneční kotouč. Hned dvojité zatmění, jak tvrdí na serveru Spaceweather.com, kde můžete najít další snímky převážně z Evropy a Afriky. A to nejen na hlavní stránce, ale též na Spaceweather Flash, kam autoři z celého světa nahrávají snímky různých astronomických jevů

Nezapomeňte také, že do 30. ledna můžete zasílat snímky do celonárnodní soutěže o nejlepší fotografii tohoto zatmění. Soutěží se ve dvou kategorích o hodnotné ceny. Více informací najdete například v samostatném článku. Pokud byste se o vlastní fotografie chtěli podělit, zašlete nám je také na info@astro.cz. K fotografii nezapomeňte doplnit své jméno, čas pořízení snímku a místo pozorování (příp. doplňující informace o technice). Sejde-li se více fotografií, vytvoříme samostatnou galerii. Neposledně můžete také své snímky zaslat do ČAM.

Fotografie z akcí v ČR:

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Ukazy.astro.cz
[2] Fotogalerie na Spaceweather.com
[3] Fotogalerie na Astronomie.cz
[4] Fotografická soutěž k zatmění 4. ledna 2011




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »