Autor: Pavel Štys, PardubiceJak trefně kolovalo v některých médiích, včera Slunce na dopolední obloze takřka bez nadsázky vykouzlilo úsměv. Nad územím České republiky naší mateřskou hvězdu zakryl o něco menší měsíční kotouč shora a jen pár minut před půl desátou chybělo zhruba 79 % slunečního průměru. Až neuveřitelné to je, ale 4. lednový den letošního roku právě v době zatmění přinesl nad naše území místy dokonce i skorojasné počasí. Téměř každý si tedy mohl aspoň krátce vychutnat část scénáře mimořádného úkazu, jehož budeme v naší kotlině znovu svědky až 20. března 2015. Zatmění je sice již den za námi, ale internetem kolují gigabajty fotografií z celé Evropy, části Afriky a Asie. Pojďme si připomenout, jak to vypadalo u nás.
Autor: Štěpánka Kosová, Praha - UhříněvesZcela nejlepší podmínky měli jednoznačně středočeši. Obloha se jim vpodstatě nezatáhla ani na část úkazu, a tak jej mohli za mrazivého rána pozorovat skutečně celý. Malou oslavu si připravila Štefánikova hvězdárna s Petřínskou rozhlednou, kam zavítalo přes 400 lidí. Snímek vlevo pochází poněkud dál od centra hlavního města. Jeho autorka Štěpánka Kosová jej pořídila v Praze - Uhřínevsi. Není třeba připomínat, že jde o obrázek zachycující okamžik před maximální fází zatmění.
Autor: Dušan Vykouřil, Újezd u BrnaNad hlavním městem Moravy už tak veselo nebylo. Přesto nezavládla v Brně naprostá beznaděj a v četných dírách se Sluníčko mnohokrát usmálo. Na jihovýchodě od města byly podmínky značně lepší (ostatně jasno bylo u hranic s Rakouskem, například v Břeclavi). Nesmírně mystický snímek z Újezdu u Brna nám poslal Dušan Vykouřil z Czech national Team.
Foto a kredit: Humlnet, Kamera PortáškyMrazivé, avšak občas slunečné počasí nepochybně vylákalo spoustu lyžařů do hor. I přesto, že nový rok, nový týden a datum zatmění znamenaly pobyt ve škole či v práci. Kdo si udělal volno, nepřišel o výrazně atypickou podívanou například v Krkonoších. Automatická kamera sítě Humlnet zachytila sluneční "úsměv" z chaty Portášky, kde počasí sice nebylo zdaleka ideální, zato však o to víc umožnilo získat tento neobvyklý snímek. Vsrtva mraků totiž nahradila potřebný filtr a ukázala Slunce v plné kráse. A nejen Slunce. Moc hezké divadlo dopřála "přelévající se" nízká oblačnost dole v údolí. Však si přehrajte i video (na stránkách nahoře vpravo klikněte na video a nastavte datum).
Autor: Observatoř Kleť, Český KrumlovS jasným počasí mohli být nad míru spokojeni i jihočeši. "Jejich" zatmění bylo možné pozorovat mimo jiné na observatoři Kleť, odkud kromě krásného snímku pořízeného starou dobrou projekční metodou pochází i nesmírně povedené video průběhu jevu. Ukazuje záběr na Slunce promítnuté čočkovým přístrojem na projekční desku. Jak se Země otáčí a dalekohled její pohyb kompenzuje, Slunce je stále v jeho zorném poli, zatímco pozadí za dalekohledem je v pohybu vůči desce. A v pohybu je také Měsíc. Jak je všechno relativní, že? Video najdete na stránkách českobudějovické hvězdárny.
Autor: Pavel Štys, PardubiceVýchodní Čechy i při prvotních obavách nakonec také hlásily jasno. Monumentální zjev sluneční "lodičky" odhalila řídká oblačnost na několika místech až kolem maximální fáze zatmění nebo po ní, přesto nadšenci oslavovali úspěch. Například pardubická hvězdárna byla pod mraky ještě pár minut po maximu úkazu. Přesto kopuli, terasu, projekční sály i schody v mezipatře hvězdárny plnila bezmála dvoustovka dychtících párů očí, většinou těch dětských. Obloha se vyjasnila od severozápadu asi 20 minut po největším "výkusu". Sluníčko nejdřív doslova rozsvítilo hranu oblačné hradby a pak se ukázal ostrý severozápadní "růžek" naší mateřské hvězdy. O pár minut na to byla obloha blankytně jasná a nejen děti se doslova tahaly o podstatně menší počet bezpečných pozorovacích sklíček. Krásnou fotografickou mozaiku vlevo pořídil Pavel Štys z Astronomické společnosti Pardubice. Mimo průběh konce úkazu si můžete prohlédnout i dvě výrazné skupiny slunečních skvrn, které odhalil již malý dalekohled (někteří dokonce výraznější skvrnu viděli přes filtr pouhým okem!).
Autor: Michal Geryk, PřerovA to nejlepší na závěr - úžasná fotografie maximální fáze úkazu, při níž bylo Slunce zvlněno neklidným lednovým vzduchem nízko nad obzorem. Neklid vzduchu se sice "opřel" i o měsíční reliéf, nicméně Měsíc si svůj nerovný profil tak trochu přinesl sám. Při tak velkém zvětšení je již na jeho okraji patrná hornatost jeho povrchu. Snímek pochází z Přerova a jeho autorem je Michal Geryk. Nejen on využil možnosti zaslat svůj snímek na ukazy.astro.cz (webová stránka věnovaná primárně atmosférickým jevům pod správou Tomáše Tržického). Další fotografie nejen tohoto autora si můžete prohlédnout v přírustcích galerie.
Slunce, Měsíc a ISS. Autor: Thierry LegaultPokud vás zajímají obrázky ze světa, určitě navštivte dnešní Astronomický snímek dne. Astrofotografu Thierrymu Legaultovi se podařil v Ománu doslova husarský kousek, když zachytil krom Slunce posetého skvrnami s Měsícem u okraje i méně jak jednosekundový přelet ISS přes sluneční kotouč. Hned dvojité zatmění, jak tvrdí na serveru Spaceweather.com, kde můžete najít další snímky převážně z Evropy a Afriky. A to nejen na hlavní stránce, ale též na Spaceweather Flash, kam autoři z celého světa nahrávají snímky různých astronomických jevů
Nezapomeňte také, že do 30. ledna můžete zasílat snímky do celonárnodní soutěže o nejlepší fotografii tohoto zatmění. Soutěží se ve dvou kategorích o hodnotné ceny. Více informací najdete například v samostatném článku. Pokud byste se o vlastní fotografie chtěli podělit, zašlete nám je také na info@astro.cz. K fotografii nezapomeňte doplnit své jméno, čas pořízení snímku a místo pozorování (příp. doplňující informace o technice). Sejde-li se více fotografií, vytvoříme samostatnou galerii. Neposledně můžete také své snímky zaslat do ČAM.
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“
Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku
Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy.
Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú.
Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku.
Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život.
Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
11.4. až 22.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
