Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hlubinami vesmíru s prof. Zdeňkem Stuchlíkem, 2. díl

Hlubinami vesmíru s prof. Zdeňkem Stuchlíkem, 2. díl

Profesor Zdeněk Stuchlík. Zdroj: TV Noe.
Profesor Zdeněk Stuchlík. Zdroj: TV Noe.
S děkanem Filosoficko přírodovědecké fakulty Slezské University pokračujeme v tématech teoretické fyziky týkajících se vesmíru. Úvahy o budoucnosti vesmíru, pobytu Alberta Einsteina před sto lety v Praze, výzkumu velmi kompaktních těles, jako jsou černé díry, superspinary, neutronové hvězdy či tzv. kvarkové hvězdy, nás doslova vytáhnou nad obzor naší fantazie. Skutečnost a realita vesmíru naši fantazii totiž stále a stále předhánějí.

S děkanem Filosoficko přírodovědecké fakulty Slezské University si budeme nejprve povídat o výzkumech nejprestižnějšího fyzikálního pracoviště, v kterém nedávno působil. Jde v současnosti o největší srážeč částic nedaleko Ženevy v Cernu, kde se bádá nad elementárními částicemi, tvoří např. i antihmota či hledá tzv. Higgsův boson. Jak se daří těmto výzkumům? V další části pořadu si budeme klást a snad také částečně odpovídat na otázky, např: Jaký je osud vesmíru? Z čeho je vesmír složen? Co jsou skryté formy hmoty a energie ve vesmíru? Co bylo na úplném počátku vesmíru? Co je model multiverse - mnohovesmírů? Je to fantazie či seriózní věda? Zastavíme se krátce také u blízkých galaxií, kde se zkoumá skrytá látka a skrytá energie. Co se odhaluje výzkumem vzájemných vztahů a pohybů mezi těmito galaxiemi, tedy Velkým a Malým Magellanovým oblakem, Mlhovinou v Andromedě a Mléčnou dráhou? Náš host nastíní i varianty úvah nad tím, co je skrytá či temná energie? Může nastat tzv. fázový přechod? To je přeměna temné energie do jiných forem např. i viditelné hmoty, a tím k úplně překotným vznikem nových objektů? (anotace obou dílů)

Premiéra druhého dílu pořadu je v sobotu 4. června v 17 hodin.
Bližší informace o vysílání repríz




O autorovi



7. vesmírný týden 2026

7. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »