Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hlubinami vesmíru s prof. Zdeňkem Stuchlíkem, 2. díl

Hlubinami vesmíru s prof. Zdeňkem Stuchlíkem, 2. díl

Profesor Zdeněk Stuchlík. Zdroj: TV Noe.
Profesor Zdeněk Stuchlík. Zdroj: TV Noe.
S děkanem Filosoficko přírodovědecké fakulty Slezské University pokračujeme v tématech teoretické fyziky týkajících se vesmíru. Úvahy o budoucnosti vesmíru, pobytu Alberta Einsteina před sto lety v Praze, výzkumu velmi kompaktních těles, jako jsou černé díry, superspinary, neutronové hvězdy či tzv. kvarkové hvězdy, nás doslova vytáhnou nad obzor naší fantazie. Skutečnost a realita vesmíru naši fantazii totiž stále a stále předhánějí.

S děkanem Filosoficko přírodovědecké fakulty Slezské University si budeme nejprve povídat o výzkumech nejprestižnějšího fyzikálního pracoviště, v kterém nedávno působil. Jde v současnosti o největší srážeč částic nedaleko Ženevy v Cernu, kde se bádá nad elementárními částicemi, tvoří např. i antihmota či hledá tzv. Higgsův boson. Jak se daří těmto výzkumům? V další části pořadu si budeme klást a snad také částečně odpovídat na otázky, např: Jaký je osud vesmíru? Z čeho je vesmír složen? Co jsou skryté formy hmoty a energie ve vesmíru? Co bylo na úplném počátku vesmíru? Co je model multiverse - mnohovesmírů? Je to fantazie či seriózní věda? Zastavíme se krátce také u blízkých galaxií, kde se zkoumá skrytá látka a skrytá energie. Co se odhaluje výzkumem vzájemných vztahů a pohybů mezi těmito galaxiemi, tedy Velkým a Malým Magellanovým oblakem, Mlhovinou v Andromedě a Mléčnou dráhou? Náš host nastíní i varianty úvah nad tím, co je skrytá či temná energie? Může nastat tzv. fázový přechod? To je přeměna temné energie do jiných forem např. i viditelné hmoty, a tím k úplně překotným vznikem nových objektů? (anotace obou dílů)

Premiéra druhého dílu pořadu je v sobotu 4. června v 17 hodin.
Bližší informace o vysílání repríz




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »