Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hlubinami vesmíru s prof. Zdeňkem Stuchlíkem, 2. díl

Hlubinami vesmíru s prof. Zdeňkem Stuchlíkem, 2. díl

Profesor Zdeněk Stuchlík. Zdroj: TV Noe.
Profesor Zdeněk Stuchlík. Zdroj: TV Noe.
S děkanem Filosoficko přírodovědecké fakulty Slezské University pokračujeme v tématech teoretické fyziky týkajících se vesmíru. Úvahy o budoucnosti vesmíru, pobytu Alberta Einsteina před sto lety v Praze, výzkumu velmi kompaktních těles, jako jsou černé díry, superspinary, neutronové hvězdy či tzv. kvarkové hvězdy, nás doslova vytáhnou nad obzor naší fantazie. Skutečnost a realita vesmíru naši fantazii totiž stále a stále předhánějí.

S děkanem Filosoficko přírodovědecké fakulty Slezské University si budeme nejprve povídat o výzkumech nejprestižnějšího fyzikálního pracoviště, v kterém nedávno působil. Jde v současnosti o největší srážeč částic nedaleko Ženevy v Cernu, kde se bádá nad elementárními částicemi, tvoří např. i antihmota či hledá tzv. Higgsův boson. Jak se daří těmto výzkumům? V další části pořadu si budeme klást a snad také částečně odpovídat na otázky, např: Jaký je osud vesmíru? Z čeho je vesmír složen? Co jsou skryté formy hmoty a energie ve vesmíru? Co bylo na úplném počátku vesmíru? Co je model multiverse - mnohovesmírů? Je to fantazie či seriózní věda? Zastavíme se krátce také u blízkých galaxií, kde se zkoumá skrytá látka a skrytá energie. Co se odhaluje výzkumem vzájemných vztahů a pohybů mezi těmito galaxiemi, tedy Velkým a Malým Magellanovým oblakem, Mlhovinou v Andromedě a Mléčnou dráhou? Náš host nastíní i varianty úvah nad tím, co je skrytá či temná energie? Může nastat tzv. fázový přechod? To je přeměna temné energie do jiných forem např. i viditelné hmoty, a tím k úplně překotným vznikem nových objektů? (anotace obou dílů)

Premiéra druhého dílu pořadu je v sobotu 4. června v 17 hodin.
Bližší informace o vysílání repríz




O autorovi



24. vesmírný týden 2026

24. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Duha při západu Slunce

Duha při západu Slunce, před Hlavním nádražím v Brně.

Další informace »