Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hlubinami vesmíru s prof. Zdeňkem Stuchlíkem, 2. díl

Hlubinami vesmíru s prof. Zdeňkem Stuchlíkem, 2. díl

Profesor Zdeněk Stuchlík. Zdroj: TV Noe.
Profesor Zdeněk Stuchlík. Zdroj: TV Noe.
S děkanem Filosoficko přírodovědecké fakulty Slezské University pokračujeme v tématech teoretické fyziky týkajících se vesmíru. Úvahy o budoucnosti vesmíru, pobytu Alberta Einsteina před sto lety v Praze, výzkumu velmi kompaktních těles, jako jsou černé díry, superspinary, neutronové hvězdy či tzv. kvarkové hvězdy, nás doslova vytáhnou nad obzor naší fantazie. Skutečnost a realita vesmíru naši fantazii totiž stále a stále předhánějí.

S děkanem Filosoficko přírodovědecké fakulty Slezské University si budeme nejprve povídat o výzkumech nejprestižnějšího fyzikálního pracoviště, v kterém nedávno působil. Jde v současnosti o největší srážeč částic nedaleko Ženevy v Cernu, kde se bádá nad elementárními částicemi, tvoří např. i antihmota či hledá tzv. Higgsův boson. Jak se daří těmto výzkumům? V další části pořadu si budeme klást a snad také částečně odpovídat na otázky, např: Jaký je osud vesmíru? Z čeho je vesmír složen? Co jsou skryté formy hmoty a energie ve vesmíru? Co bylo na úplném počátku vesmíru? Co je model multiverse - mnohovesmírů? Je to fantazie či seriózní věda? Zastavíme se krátce také u blízkých galaxií, kde se zkoumá skrytá látka a skrytá energie. Co se odhaluje výzkumem vzájemných vztahů a pohybů mezi těmito galaxiemi, tedy Velkým a Malým Magellanovým oblakem, Mlhovinou v Andromedě a Mléčnou dráhou? Náš host nastíní i varianty úvah nad tím, co je skrytá či temná energie? Může nastat tzv. fázový přechod? To je přeměna temné energie do jiných forem např. i viditelné hmoty, a tím k úplně překotným vznikem nových objektů? (anotace obou dílů)

Premiéra druhého dílu pořadu je v sobotu 4. června v 17 hodin.
Bližší informace o vysílání repríz




O autorovi



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »