Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hlubinami vesmíru s prof. Zdeňkem Stuchlíkem, 2. díl

Hlubinami vesmíru s prof. Zdeňkem Stuchlíkem, 2. díl

Profesor Zdeněk Stuchlík. Zdroj: TV Noe.
Profesor Zdeněk Stuchlík. Zdroj: TV Noe.
S děkanem Filosoficko přírodovědecké fakulty Slezské University pokračujeme v tématech teoretické fyziky týkajících se vesmíru. Úvahy o budoucnosti vesmíru, pobytu Alberta Einsteina před sto lety v Praze, výzkumu velmi kompaktních těles, jako jsou černé díry, superspinary, neutronové hvězdy či tzv. kvarkové hvězdy, nás doslova vytáhnou nad obzor naší fantazie. Skutečnost a realita vesmíru naši fantazii totiž stále a stále předhánějí.

S děkanem Filosoficko přírodovědecké fakulty Slezské University si budeme nejprve povídat o výzkumech nejprestižnějšího fyzikálního pracoviště, v kterém nedávno působil. Jde v současnosti o největší srážeč částic nedaleko Ženevy v Cernu, kde se bádá nad elementárními částicemi, tvoří např. i antihmota či hledá tzv. Higgsův boson. Jak se daří těmto výzkumům? V další části pořadu si budeme klást a snad také částečně odpovídat na otázky, např: Jaký je osud vesmíru? Z čeho je vesmír složen? Co jsou skryté formy hmoty a energie ve vesmíru? Co bylo na úplném počátku vesmíru? Co je model multiverse - mnohovesmírů? Je to fantazie či seriózní věda? Zastavíme se krátce také u blízkých galaxií, kde se zkoumá skrytá látka a skrytá energie. Co se odhaluje výzkumem vzájemných vztahů a pohybů mezi těmito galaxiemi, tedy Velkým a Malým Magellanovým oblakem, Mlhovinou v Andromedě a Mléčnou dráhou? Náš host nastíní i varianty úvah nad tím, co je skrytá či temná energie? Může nastat tzv. fázový přechod? To je přeměna temné energie do jiných forem např. i viditelné hmoty, a tím k úplně překotným vznikem nových objektů? (anotace obou dílů)

Premiéra druhého dílu pořadu je v sobotu 4. června v 17 hodin.
Bližší informace o vysílání repríz




O autorovi



15. vesmírný týden 2026

15. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

R3 panstarrs

Vznikala za počasí -2°C bezvětří téměř ideální. Kometa zaznamenaná přibližně na 1/3 vzdálenosti mezi hvězdou Markab k Sheatu v Pegase přesněji RA/DEC 23h 07m +19°51' Jasností mi připomíná časy s podzimním Lemmonem někdy na přelomu září a října

Další informace »