Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astrofotografové roku 2011 převzali svou cenu

Astrofotografové roku 2011 převzali svou cenu

plaketa_cagas.jpg
V sobotu 14. dubna tohoto roku se v Jablonci nad Nisou konalo velké setkání vedení složek a kolektivních členů ČAS a dalších astronomických institucí. Na programu bylo mnoho zajímavého, my se ovšem zaměříme pouze na část věnovanou astrofotografii. Do Jablonce si totiž pro své ocenění přijeli "astrofotografové roku 2011", pánové Pavel Cagaš a Václav Přibík.

plaketa_pribik.jpg

O udělení této ceny rozhodla porota České astrofotografie měsíce 11. ledna na svém setkání na ondřejovské observatoři, kdy vybírala z kandidátů roku 2011. Vlastní předání si ovšem počkalo na slavnostní chvíli. Plaketu s diplomem a bundou s logem ČAM předali oběma nositelům dr. Jiří Grygar, čestný předseda ČAS a Zdeněk Bardon, vůdčí osobnost soutěže.

pribik.jpg
cagas.jpg

Oba ocenění poté přihlížející seznámili se zákulisím svého koníčka, který v jejich případě přerůstá až do profesionální podoby. Zatímco Pavel Cagaš pohovořil o technických záludnostech fotografického pozorování proměnných hvězd a hledání nových kandidátů proměnnosti, Václav Přibík nás seznámil se zákulisím objevu zajímavé novy v galaxii M81 i s tím, jak úspěch českých amatérských astronomů otočil za touto novou hvězdou i obří Keckův dalekohled.

m31.jpg
keck.jpg

S potěšením tak můžeme oběma oceněným, jistě nejen za porotu ČAM, pogratulovat a popřát jim nejen mnoho dalších zajímavých fotografií, ale také mnoho dalších minut, které velké světové dalekohledy budou v budoucnu věnovat českým a slovenským amatérským astronomům.

Autorem fotografií uvedených v článku je Petr Soukeník.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »