Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: duben 2012

Vesmírná videa: duben 2012

polární záře Ole C. Salomonsen
polární záře Ole C. Salomonsen
Přinášíme dubnovou nadílku zajímavých videoukázek. První polovina dubna patřila v kosmonautice letu lodi ATV-3 k ISS, druhá stěhování raketoplánů. Z dění na Slunci toho mnoho nemáme, bylo celkově klidnější. Místo toho si budeme moci vychutnat jedno z nejhezčích time-lapse videí na téma polárních září. Chybět nebudou ani pohledy z kosmické stanice, tentokrát pro Středoevropana s perličkou na konci. Nechybí ani vzpomínka na výročí HST a na pěkný dokument ČT.

ATV-3 Edoardo Amaldi

Zásobovací lodě Evropské vesmírné agentury (ESA) jsou nazývány zkratkou ATV, tedy automatické dopravní lodi (Automated Transfer Vehicle). Každá je označena číslem a dostává také jméno po nějakém významném Evropanovi. K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) tak už letěly ATV-1 (Jules Verne) v roce 2008 a ATV-2 (Johannes Kepler) v roce 2011. Nyní probíhá let ATV-3 (Edoardo Amaldi). V následujících ukázkách se můžeme seznámit s tím, jak se taková dopravní loď připravuje ke startu, podíváme se také na let a připojení k ISS a pro zajímavost se můžete podívat i na video z jejího otevření, které je pěkné hlavně na začátku, kdy prolétáme velkou částí stanice.

Lodě ATV jsou největším zásobovacím plavidlem stanice. Obvykle ke stanici vozí zásoby, palivo a experimenty hlavně ruské lodi Progress, něco málo doveze Sojuz s lidmi na palubě a občas se ke stanici má podívat také japonská HTV a aktuálně také americký soukromý Dragon společnosti SpaceX. ATV má však asi čtyřnásobnou nosnost oproti jiným zásobovačům. Významně se také podílí na zvyšování dráhy stanice. Může se to ve výšce kolem 390 km zdát neuvěřitelné, ale atmosféra, zvláště nyní v době zvýšené sluneční aktivity i v této výšce stanici poměrně výrazně brzdí. A tak je nezbytné její dráhu jednou za čas upravit a poslat ji na vyšší orbitu například zapálením motorů dopravních lodí.

Pěkná sluneční erupce

Kamera vesmírné sluneční observatoře SDO (Solar Dynamics Observatory) poskytuje úchvatné záběry dějů na Slunci. Možná jsme si na to už pomalu zvykli jako na samozřejmost, ale mít možnost dívat se na video sluneční erupce prakticky v přímém přenosu a ve vysokém rozlišení obrazu, to je věc ještě před několika lety nemyslitelná. Když k tomu přidáme spolupracující Slunce, které si jednu z pěkných erupcí schovalo na dobu, kdy byla aktivní oblast zrovna na okraji viditelné polokoule slunečního disku, máme tu opravdu unikátní video sluneční erupce, o níž toho bylo mnohé napsáno i mimo astronomické servery. Původcem těchto pěkných jevů byla pouze středně silná erupce třídy M 1,7.

Škatulata s raketoplány

Američané se nepochybně vyžívali ve hře na škatulata s jejich raketoplány. Důvody byly čistě pragmatické. Stroje se stěhují do různých muzeí v USA a tak zatímco na Floridě se na chvíli potkal Discovery s Endeavourem, později Discovery vystřídal Enterprise ve Washingtonu a tento prototyp pro lety v atmosféře nakonec zakroužil nad New Yorkem. Tyto nepochybně drahé hrátky měly za cíl především povzbudit americkou národní hrdost na tyto úžasné stroje. Efekt dotvářel fakt, že raketoplány jsou při přeletu neseny na hřbětu speciálního letadla Boeing 747.

Výše uvedené video je průřezem informací o letounu i o přípravách k letu s raketoplánem na hřbetu. Níže se pak díváme na nakládání Discovery na hřbet Jumba na Floridě.

Elegantní odlet z Floridy, včetně přeletů nad plážemi a z příletu do Washingtonu pak shrnují následující dvě videa.

Time-lapse polárních září

V úvodu jsme slibovali také pěknou animaci polárních září. Možná vůbec jednu z nejlepších kompilací má na svědomí Ole C. Salomonsen. Video je příznačně nazváno Celestial Lights, tedy "nebeská světla". Fotografováno bylo převážně v severním Norsku, ale také Švédsku a Finsku. Hudbu k němu komponoval Kai-Anders Ryan.

Střední Evropa v noci

Zdánlivě jen další várka už tak krásných pohledů na Zemi z vesmírné stanice ISS. Tentokrát se ale máme možnost dívat také na noční Evropu a dvakrát také přímo na území České a Slovenské republiky. Třešničkou na dortu je pak poslední záběr, než video končí, kde je ČR i Slovensko v pěkném detailu.

22 let HST a Atacama

Závěrem se ještě zmíníme formou textovou o dvou pěkných ukázkách, které nemáme vloženy přímo do článku. Jedna se týká výročí vypuštění Hubbleova vesmírného dalekohledu 24. dubna 1990. Video v odkazu shrnuje pro každý rok nějaký zajímavý snímek, který dalekohled pořídil. Dobře je vidět ono "zostření obrazu" v roce 1993 na galaxii M 100 a také výrazné vylepšení v podobě poslední instalované kamery Wide Field Camera 3.
Povedený cestopis po Atacamě z dílny České televize nás zavádí mimo jiné také na známé observatoře - budovanou observatoř ALMA pro submilimetrovou astronomii, Paranal s dalekohledy VLT, či připravovaný E-ELT. Zapnout si povídání můžete v čase 12. až 16. minuty, ale pokud máte čas, pěkný je i zbytek cestopisu.

Odkazy na videa pro vás připravuje Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »