Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: duben 2012

Vesmírná videa: duben 2012

polární záře Ole C. Salomonsen
polární záře Ole C. Salomonsen
Přinášíme dubnovou nadílku zajímavých videoukázek. První polovina dubna patřila v kosmonautice letu lodi ATV-3 k ISS, druhá stěhování raketoplánů. Z dění na Slunci toho mnoho nemáme, bylo celkově klidnější. Místo toho si budeme moci vychutnat jedno z nejhezčích time-lapse videí na téma polárních září. Chybět nebudou ani pohledy z kosmické stanice, tentokrát pro Středoevropana s perličkou na konci. Nechybí ani vzpomínka na výročí HST a na pěkný dokument ČT.

ATV-3 Edoardo Amaldi

Zásobovací lodě Evropské vesmírné agentury (ESA) jsou nazývány zkratkou ATV, tedy automatické dopravní lodi (Automated Transfer Vehicle). Každá je označena číslem a dostává také jméno po nějakém významném Evropanovi. K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) tak už letěly ATV-1 (Jules Verne) v roce 2008 a ATV-2 (Johannes Kepler) v roce 2011. Nyní probíhá let ATV-3 (Edoardo Amaldi). V následujících ukázkách se můžeme seznámit s tím, jak se taková dopravní loď připravuje ke startu, podíváme se také na let a připojení k ISS a pro zajímavost se můžete podívat i na video z jejího otevření, které je pěkné hlavně na začátku, kdy prolétáme velkou částí stanice.

Lodě ATV jsou největším zásobovacím plavidlem stanice. Obvykle ke stanici vozí zásoby, palivo a experimenty hlavně ruské lodi Progress, něco málo doveze Sojuz s lidmi na palubě a občas se ke stanici má podívat také japonská HTV a aktuálně také americký soukromý Dragon společnosti SpaceX. ATV má však asi čtyřnásobnou nosnost oproti jiným zásobovačům. Významně se také podílí na zvyšování dráhy stanice. Může se to ve výšce kolem 390 km zdát neuvěřitelné, ale atmosféra, zvláště nyní v době zvýšené sluneční aktivity i v této výšce stanici poměrně výrazně brzdí. A tak je nezbytné její dráhu jednou za čas upravit a poslat ji na vyšší orbitu například zapálením motorů dopravních lodí.

Pěkná sluneční erupce

Kamera vesmírné sluneční observatoře SDO (Solar Dynamics Observatory) poskytuje úchvatné záběry dějů na Slunci. Možná jsme si na to už pomalu zvykli jako na samozřejmost, ale mít možnost dívat se na video sluneční erupce prakticky v přímém přenosu a ve vysokém rozlišení obrazu, to je věc ještě před několika lety nemyslitelná. Když k tomu přidáme spolupracující Slunce, které si jednu z pěkných erupcí schovalo na dobu, kdy byla aktivní oblast zrovna na okraji viditelné polokoule slunečního disku, máme tu opravdu unikátní video sluneční erupce, o níž toho bylo mnohé napsáno i mimo astronomické servery. Původcem těchto pěkných jevů byla pouze středně silná erupce třídy M 1,7.

Škatulata s raketoplány

Američané se nepochybně vyžívali ve hře na škatulata s jejich raketoplány. Důvody byly čistě pragmatické. Stroje se stěhují do různých muzeí v USA a tak zatímco na Floridě se na chvíli potkal Discovery s Endeavourem, později Discovery vystřídal Enterprise ve Washingtonu a tento prototyp pro lety v atmosféře nakonec zakroužil nad New Yorkem. Tyto nepochybně drahé hrátky měly za cíl především povzbudit americkou národní hrdost na tyto úžasné stroje. Efekt dotvářel fakt, že raketoplány jsou při přeletu neseny na hřbětu speciálního letadla Boeing 747.

Výše uvedené video je průřezem informací o letounu i o přípravách k letu s raketoplánem na hřbetu. Níže se pak díváme na nakládání Discovery na hřbet Jumba na Floridě.

Elegantní odlet z Floridy, včetně přeletů nad plážemi a z příletu do Washingtonu pak shrnují následující dvě videa.

Time-lapse polárních září

V úvodu jsme slibovali také pěknou animaci polárních září. Možná vůbec jednu z nejlepších kompilací má na svědomí Ole C. Salomonsen. Video je příznačně nazváno Celestial Lights, tedy "nebeská světla". Fotografováno bylo převážně v severním Norsku, ale také Švédsku a Finsku. Hudbu k němu komponoval Kai-Anders Ryan.

Střední Evropa v noci

Zdánlivě jen další várka už tak krásných pohledů na Zemi z vesmírné stanice ISS. Tentokrát se ale máme možnost dívat také na noční Evropu a dvakrát také přímo na území České a Slovenské republiky. Třešničkou na dortu je pak poslední záběr, než video končí, kde je ČR i Slovensko v pěkném detailu.

22 let HST a Atacama

Závěrem se ještě zmíníme formou textovou o dvou pěkných ukázkách, které nemáme vloženy přímo do článku. Jedna se týká výročí vypuštění Hubbleova vesmírného dalekohledu 24. dubna 1990. Video v odkazu shrnuje pro každý rok nějaký zajímavý snímek, který dalekohled pořídil. Dobře je vidět ono "zostření obrazu" v roce 1993 na galaxii M 100 a také výrazné vylepšení v podobě poslední instalované kamery Wide Field Camera 3.
Povedený cestopis po Atacamě z dílny České televize nás zavádí mimo jiné také na známé observatoře - budovanou observatoř ALMA pro submilimetrovou astronomii, Paranal s dalekohledy VLT, či připravovaný E-ELT. Zapnout si povídání můžete v čase 12. až 16. minuty, ale pokud máte čas, pěkný je i zbytek cestopisu.

Odkazy na videa pro vás připravuje Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »