Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Kovářem a dr. Petrem Slaným (1. díl)
Jiří Kovář a Petr Slaný v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: Tv NoeV sobotu 7. července 2012 se můžete těšit na další díl pořadu Hlubinami vesmíru, které nás zavede do skutečně hlubokého vesmíru. Hosté pořadu jsou tentokráte hned dva, dr. Jiří Kovář a dr. Petr Slaný. Pořad začíná ve 21:00 na Tv Noe.
Dr. Jiří Kovář. Autor: Tv NoeBesedování pod hvězdami se v tomto i příštím díle bude většinou pohybovat u černých děr. Hosty pořadu jsou totiž dva mladí fyzikové z Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské university v Opavě, kde se právě zabývají prostředím u velmi hmotných objektů, a těmi bezesporu černé díry jsou.
Dr. Petr Slaný. Autor: Tv NoeJaké to je studovat teoretickou fyziku? Co anebo čím jsou černé díky? Jaká je vlastně definice černých děr a lze je jednoduše definovat? Jaké mají vlastnosti? Jaká je jejich klasifikace? Co se děje v černé díře? Mají černé díry povrch? Kde je lze nalézt a co bylo či je pravdy na tom, že i ve známém urychlovači nedaleko Ženevy v Cernu by mohla vzniknout miniaturní černá díra, která pohltí Zemi? Jak vzniká černá díra a jaké je její okolí? Co je horizont událostí?
Chcete být při tom, když zasvěcení hosté objasňují tyto i mnohé jiné otázky týkající se černých děr? Pak si udělejte čtyřicet minut času a společně s námi se k černým děrám vypravte. S našimi hosty se uvidíme i v následujícím díle, kde budeme v zajímavém povídání o černých děrách pokračovat.
Ke sledování Vás zve autor pořadu Jindřich Suchánek.
Jindřich Suchánek je český publicista a popularizátor astronomie. Je autorem populárního vědecko-popularizačního pořadu Hlubinami vesmíru, který vznikl v roce 2007 na stanici TV Noe.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.
