Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Kovářem a dr. Petrem Slaným (1. díl)

Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Kovářem a dr. Petrem Slaným (1. díl)

Jiří Kovář a Petr Slaný v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: Tv Noe
Jiří Kovář a Petr Slaný v pořadu Hlubinami vesmíru.
Autor: Tv Noe
V sobotu 7. července 2012 se můžete těšit na další díl pořadu Hlubinami vesmíru, které nás zavede do skutečně hlubokého vesmíru. Hosté pořadu jsou tentokráte hned dva, dr. Jiří Kovář a dr. Petr Slaný. Pořad začíná ve 21:00 na Tv Noe.

Dr. Jiří Kovář. Autor: Tv Noe
Dr. Jiří Kovář.
Autor: Tv Noe
Besedování pod hvězdami se v tomto i příštím díle bude většinou pohybovat u černých děr. Hosty pořadu jsou totiž dva mladí fyzikové z Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské university v Opavě, kde se právě zabývají prostředím u velmi hmotných objektů, a těmi bezesporu černé díry jsou.

Dr. Petr Slaný. Autor: Tv Noe
Dr. Petr Slaný.
Autor: Tv Noe
Jaké to je studovat teoretickou fyziku? Co anebo čím jsou černé díky? Jaká je vlastně definice černých děr a lze je jednoduše definovat? Jaké mají vlastnosti? Jaká je jejich klasifikace? Co se děje v černé díře? Mají černé díry povrch? Kde je lze nalézt a co bylo či je pravdy na tom, že i ve známém urychlovači nedaleko Ženevy v Cernu by mohla vzniknout miniaturní černá díra, která pohltí Zemi? Jak vzniká černá díra a jaké je její okolí? Co je horizont událostí?

Chcete být při tom, když zasvěcení hosté objasňují tyto i mnohé jiné otázky týkající se černých děr? Pak si udělejte čtyřicet minut času a společně s námi se k černým děrám vypravte. S našimi hosty se uvidíme i v následujícím díle, kde budeme v zajímavém povídání o černých děrách pokračovat.

Ke sledování Vás zve autor pořadu Jindřich Suchánek.

Živé vysílání TV Noe
Bližší info + reprízy




O autorovi

Štítky: Hlubinami vesmíru


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »