Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2009 obdržel snímek "Mlhoviny Omega a Trifid", jehož autorem je Ing. Martin Myslivec z Hradce Králové.
Na obloze existují souhvězdí chudá na hezké a fotogenické objekty, ale také souhvězdí, kde již při letmé prohlídce dalekohledem narazíme hned na několik takových objektů. Mezi ně patří například souhvězdí Střelce. Na obloze se promítá do centrálních oblastí naší domovské Galaxie, bohatých na hvězdy a mlhoviny nejrůznějších tvarů a barev. Není tedy divu, že se stává častým cílem astrofotografů.
Pasáž z filmu "Tajemná zatmění"Jak vzniká zatmění Slunce, to již bezpochyby víte. Nicméně jaké úkazy v průběhu zatmění můžete spatřit? Jaké druhy slunečních zatmění vlastně nastávají? Tyto i další otázky by vám mělo zodpovědět krátké video pojednávající o slunečním zatmění z obecného pohledu. Pro astro.cz bylo jako krátký sestřih vyrobeno z pořadu pardubické hvězdárny "Tajemná zatmění".
Pohyb Slunce po oblozeAmerický APOD "Astronomický snímek dne" zveřejnil 26. června snímek polského astronoma Macieje Zapióra. Ten pobývá už více než rok na stáži v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Právě zde byl zajímavý snímek pořízen.
Apollo 11 online po 40 letechPrávě dnes tomu je 40 let, co odstartovala jedna z nedůležitějších událostí v dějinách lidstva. 16. července 1969 vyletěla do vesmíru raketa nesoucí tříčlennou posádku s jediným úkolem - přistát na Měsíci. 21. července 1969 se pak posádka Apolla 11 navěky zapsala do historie. Díky speciálnímu webu tento okamžik můžete po čtyřech desetiletích prožít znovu.
Start STS-127Raketoplán Endeavour se 16. července dočkal v pořadí šestého a konečně úspěšného pokusu o start k misi STS-127 k Mezinárodní kosmické stanici. Start se uskutečnil v 0:03 našeho času, přenos zde začal ve 22:50.
E. Aldrin na MěsíciPřistání člověka na Měsíci. Velká událost, která příběhy z vědecko-fantastické literatury proměnila ve skutečnost. Ke čtyřicátému výročí připravila stanice ČRo 3 - Vltava speciální celodenní vysílání a tak v sobotu 18. července můžete s Vltavou strávit Den na Měsíci. ČRo Leonardo pak přinese 20. července tříhodinový záznam přistání na Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2009 obdržel snímek
"Trpasličí galaxie v Drakovi", jehož autorem je Alexander Kupčo.
Po přejetí myší se zobrazí popis.
Je 24. května, jedenáct miliard a dva tisíce a ještě devět let před naším letopočtem. Vesmír je ještě mladý a zmatený. Je mu něco málo přes dvě a půl miliardy roků. Ještě neexistuje Země, dokonce ani Slunce. V jedné, ještě bezejmenné galaxii se veliké množství hmoty řítí do jícnu supermasivní černé díry v jejím středu. Uvolňuje se přitom obrovské množství energie. V té době se na svou pouť vesmírem vydává jeden malý foton, nyní ještě úplně bezvýznamný.
Pozůstatek supernovy Cas A před 340 letyOd 16. do 17. června probíhá instalace panelů s velkoformátovými (2x2 m) fotografiemi vesmíru. Po Praze a Brně budou moci také návštěvníci centra Ostravy shlédnout 48 unikátních fotografií těles Sluneční soustavy i vzdálených galaxií, mlhovin, hvězd a dalších vesmírných objektů.
Planetární mlhovina Helix. Autor: HSTZveme Vás na výstavu astronomických snímků z Evropské jižní observatoře v rámci Mezinárodního roku astronomie v Jihočeské vědecké knihovně (Lidická tř., přízemí) v červnu 2009. Tu pořádá Hvězdárna a planetárium České Budějovice od 1. do 30. června.
CAM 2009.05
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2009 obdržel snímek
"Od Eta Cygni po NGC 6888", jehož autorem je Jan Hovad z Červeného Kostelce.
Vítězný snímek květnového kola astrofotografické soutěže "Česká astrofotografie měsíce" by klidně mohl nést podtitulek s otázkou: "jakou barvu má vesmír?". Již letmý pohled na něj nám nabízí odpověď, že docela jistě červený.
Nerudovy Písně kosmické a astronaut A. Feustel v raketoplánuPo úspěšné misi letu amerického raketoplánu STS 125 k Hubbleovu kosmickému dalekohledu se posádka vrátila šťastně na Zemi a s ní také předměty v osobních balíčcích astronautů. Přinášíme Vám fotografii z paluby raketoplánu, na které je astronaut Andrew Feustel a v beztížném stavu vedle něj Nerudovy Písně kosmické.
ČAM 2009.04: J. Linet (M13) (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2009 obdržel snímek "Hvězdokupa M 13" pořízený Jiřím Linetem z Havířova.
V roce 1714 ji v Anglii objevil Edmond Halley, 1. června 1764 ve Francii pojmenoval Charles Messier a v roce 2009 ji v Čechách vyfotografoval Jiří Linet. S věkem okolo 10 miliard let to není již žádná teenagerka, ale jistě je stejně sledovaná jako kterákoliv modelka na Zemi. Každou noc se k ní desítky let obracejí objektivy astronomických přístrojů, aby polapily něco málo fotonů, které ji opustily před 25 tisíci lety. Před 35 lety se ji lidstvo dokonce pokusilo kontaktovat depeší radiového teleskopu v Arecibu. Zatím neodpověděla.
Jedním z cílů Mezinárodního roku astronomie (IYA2009) je představit astronomii, astronomické objevy i dennodenní (spolu)práci astronomů po celém světě, ukázat kde a jak se získávají nové astronomické poznatky, a v neposlední řadě předvést, že profesionální astronomové jsou v podstatě normální ženy i muži.
(icon)Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2009 obdržel snímek Saturn a měsíce, pořízený Luďkem Hamrem.
Když v červenci 1610 zaměřil Galileo Galilei svůj malý dalekohled ke žlutavě zářící bludné hvězdě na rozhraní Kozoroha a Vodnáře zvané Saturn, byl překvapen tím, co uviděl: "… hvězda Saturn není samostatnou, nýbrž ze tří se skládá, jež se téměř dotýkají, nikdy nemění svoji vzájemnou polohu a srovnány jsou do řady podél zvěrokruhu, uprostřed je jedna třikrát větší než obě postranní a jejich umístění má tuto podobu oOo …". V roce 1612 jej však čekalo další překvapení. Saturnovy "uši" zmizely. I když Galileo předpověděl, že se opět objeví, což v roce 1616 znovu pozoroval, záhadě na kloub nepřišel. Ta na své rozřešení čekala až do roku 1655, kdy holandský astronom Christiaan Huygens zamířil na planetu podstatně výkonnější dalekohled. Jeho pozorování vedla nejen k objevu Saturnova měsíce Titan, ale též k poznání, publikovanému v roce 1659 v práci Systema Saturnium slovy: "Je obklopen tenkým rovinným prstencem, který nikde s ním nesouvisí a je nakloněn k ekliptice".
Kalendář snímků dneKaždý den můžete najít na stránkách NASA novou fotografii na téma vesmír. Je to velmi navštěvovaná rubrika a pro autory fotografií je pocta být vybrán. Podařilo se to také českým astrofotografům. NASA vybrala už pět snímků pořízených českými autory.
Tanec dvou černých děrPočátkem devadesátých let jsem byl členem výkonného výboru ČASu, předsedou byl tehdy dr. Jiří Grygar. Zároveň jsem se tehdy podílel na vzniku akademické sítě CESNET (pamatuji si ještě doménu .cs, ale to byl FESNET :-), takže bylo přirozené, že jsem pro Českou astronomickou společnost založil a provozoval webový server astro.cz (od 15. 5. 1995). Společnost tím získala možnost rychle informovat svoje členy ale především také širokou veřejnost.
10 let APODVětšina vědeckých disciplín pracuje s mnoha různě pojmenovanými datovými soubory. Nejinak je tomu i v astronomii. Jedním takovým se může pochlubit i Česká astronomické společnost. Jedná se o soubor čísel 10, 3654, 3654, 3654, 46771, 705222, 3599190 a vyznačuje se nejen tím, že všechna nad 3654 jsou pouze statistické odhady. Kromě obsahu odborného rázu jsou data v něm obsažená lahodná i oku zaměřeného spíše na estetickou stránku než na soubory číslic a vzorců. A má i své jméno - "APOD - astronomický snímek dne (česká verze)".
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 8. do 6. 9. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nad jihem už po druhé hodině ráno. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur prošel horní konjunkcí se Sluncem a není pozorovatelný. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Raketa Falcon Heavy úspěšně vynesla vesmírný dalekohled Nancy Grace Romanové. Před 50 lety přistál úspěšně na Marsu lander Vikingu 2.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2009 obdržel snímek
"Trpasličí galaxie v Drakovi", jehož autorem je Alexander Kupčo.
