Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM prosinec 2008: Chi a ha

ČAM prosinec 2008: Chi a ha

ČAM 2008.12
ČAM 2008.12
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2008 obdržel snímek "Chi a h", jehož autorkou je Kateřina Onderková z Ostravy.

Před více než dvěmi tisíci lety mudrci z východu sledujíce nebeské znamení trojité konjunkce Jupitera a Saturna přinesli čas dnes pro nás spojený s jiskřivými vánocemi. Vánoční kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce v roce 2008 přineslo kromě jiných i jiskřivou fotografii noční oblohy, kterou pořídila mladá hvězdářka Kateřina Onderková dalekohledem Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě.

Na snímku září jako svíčky na vánočním stromku stovky hvězd dvojité otevřené hvězdokupy "Chi a h" v Perseovi, nesoucí katalogová označení NGC 884 a NGC 869. My ji sice na obloze můžeme bez větších potíží spatřit pouhýma očima, ovšem pouze jako jemný, snad trochu v jednom směru protažený chomáček mezi obrazci Persea a Kasiopeji. Její skutečnou krásu však vychutnáme ve světelném a širokoúhlém dalekohledu. A ten nejkrásnější pohled do nitra 7000 světelných let vzdálené "dvojité kupy", jak ji 130 let před putováním mudrců z východu do Betléma nazval ve svém katalogu řecký astronom Hipparcos, nám přinese barevný snímek.

Hvězdy obou hvězdokup jsou astronomicky velmi mladé. Ta, kterou označujeme jako "h" či NGC 869, nám na obloze svítí asi 5 miliónů let, ta druhá se jménem "Chi" a katalogovým číslem NGC 884 je ještě o 2 milióny let mladší. Není tedy divu, že většina jejich hvězd září horkou bílou až namodralou barvou spektrálního typu B0. Nalezneme v ní však i několik jasných hvězd zářících chladnější barvou načervenalou. Průměr každé z hvězdokup se odhaduje na 70 světelných let a od sebe jsou vzdáleny jen několik málo stovek světelných roků. Na naší obloze zabírá každá přibližně plochu měsíčního úplňku, sám Měsíc ji však na své pouti oblohou nikdy nenavštíví. NGC 869 je trošičku jasnější a je i bohatší na hvězdy. Obsahuje jich asi 350. Slabší a chudší NGC 884 se může pochlubit třemi stovkami hvězdných drahokamů.

Vánoční doba pomalu končí a nový rok již vkročil do našich kalendářů. Někteří si dáváme různá předsevzetí, která se budeme snažit alespoň nějaký čas dodržovat. Doufejme, že si i autorka vítězného snímku prosincového kola ČAM Kateřina Onderková dala alespoň jedno maličké předsevzetí, že bude i nadále fotografovat krásy noční oblohy, aby mohla jako ten svítící vánoční stromeček svými dalšími obrázky z nebeských hlubin přinášet radost do našich astronomických srdcí. Jak je vidět z vítězného snímku, máme se na co těšit. A již předem jí za to děkujeme.

Autor snímku

Autor snímku: Autor snímku: Kateřina Onderková (17 let)

Technické údaje a postup

Pozorovací místo: Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, Ostrava)
Datum, čas, expozice: 2.11.2008, 00:00 UT, expozice celkem 45 min. (L 30 x 30 s, R 30 x 10 s, V 30 x 20 s, B 30 x 30s)
Optika a montáž: Newton 200/1200 mm + CCD SBIG ST8-XME + fotometrické filtry
Zpracování: Iris, Photoshop, fotografováno přes LRVB. Pomocí Irisu zpracovány snímky Clear, RVB, které byly předtím opraveny o dark. Ve Photoshopu provedeny konečné úpravy.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »