Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM prosinec 2008: Chi a ha

ČAM prosinec 2008: Chi a ha

ČAM 2008.12
ČAM 2008.12
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2008 obdržel snímek "Chi a h", jehož autorkou je Kateřina Onderková z Ostravy.

Před více než dvěmi tisíci lety mudrci z východu sledujíce nebeské znamení trojité konjunkce Jupitera a Saturna přinesli čas dnes pro nás spojený s jiskřivými vánocemi. Vánoční kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce v roce 2008 přineslo kromě jiných i jiskřivou fotografii noční oblohy, kterou pořídila mladá hvězdářka Kateřina Onderková dalekohledem Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě.

Na snímku září jako svíčky na vánočním stromku stovky hvězd dvojité otevřené hvězdokupy "Chi a h" v Perseovi, nesoucí katalogová označení NGC 884 a NGC 869. My ji sice na obloze můžeme bez větších potíží spatřit pouhýma očima, ovšem pouze jako jemný, snad trochu v jednom směru protažený chomáček mezi obrazci Persea a Kasiopeji. Její skutečnou krásu však vychutnáme ve světelném a širokoúhlém dalekohledu. A ten nejkrásnější pohled do nitra 7000 světelných let vzdálené "dvojité kupy", jak ji 130 let před putováním mudrců z východu do Betléma nazval ve svém katalogu řecký astronom Hipparcos, nám přinese barevný snímek.

Hvězdy obou hvězdokup jsou astronomicky velmi mladé. Ta, kterou označujeme jako "h" či NGC 869, nám na obloze svítí asi 5 miliónů let, ta druhá se jménem "Chi" a katalogovým číslem NGC 884 je ještě o 2 milióny let mladší. Není tedy divu, že většina jejich hvězd září horkou bílou až namodralou barvou spektrálního typu B0. Nalezneme v ní však i několik jasných hvězd zářících chladnější barvou načervenalou. Průměr každé z hvězdokup se odhaduje na 70 světelných let a od sebe jsou vzdáleny jen několik málo stovek světelných roků. Na naší obloze zabírá každá přibližně plochu měsíčního úplňku, sám Měsíc ji však na své pouti oblohou nikdy nenavštíví. NGC 869 je trošičku jasnější a je i bohatší na hvězdy. Obsahuje jich asi 350. Slabší a chudší NGC 884 se může pochlubit třemi stovkami hvězdných drahokamů.

Vánoční doba pomalu končí a nový rok již vkročil do našich kalendářů. Někteří si dáváme různá předsevzetí, která se budeme snažit alespoň nějaký čas dodržovat. Doufejme, že si i autorka vítězného snímku prosincového kola ČAM Kateřina Onderková dala alespoň jedno maličké předsevzetí, že bude i nadále fotografovat krásy noční oblohy, aby mohla jako ten svítící vánoční stromeček svými dalšími obrázky z nebeských hlubin přinášet radost do našich astronomických srdcí. Jak je vidět z vítězného snímku, máme se na co těšit. A již předem jí za to děkujeme.

Autor snímku

Autor snímku: Autor snímku: Kateřina Onderková (17 let)

Technické údaje a postup

Pozorovací místo: Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, Ostrava)
Datum, čas, expozice: 2.11.2008, 00:00 UT, expozice celkem 45 min. (L 30 x 30 s, R 30 x 10 s, V 30 x 20 s, B 30 x 30s)
Optika a montáž: Newton 200/1200 mm + CCD SBIG ST8-XME + fotometrické filtry
Zpracování: Iris, Photoshop, fotografováno přes LRVB. Pomocí Irisu zpracovány snímky Clear, RVB, které byly předtím opraveny o dark. Ve Photoshopu provedeny konečné úpravy.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »