Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  První fotografie exoplanety a hned problém
Petr Kubala Vytisknout článek

První fotografie exoplanety a hned problém

Exoplaneta u hvězdy 1RXS J160929.1-210524
Exoplaneta u hvězdy 1RXS J160929.1-210524
Astronomové mají v rukou první fotografii exoplanety, obíhající okolo hvězdy podobné Slunci. Tato zpráva sama o sobě aspiruje na titul události roku v oblasti výzkumu exoplanet. Vše je ale daleko zajímavější. Exoplaneta obíhá v poněkud netypické vzdálenosti od své mateřské hvězdy.

Už jsme si zvykli na to, že astronomové objevují planety, obíhající okolo svých sluncí velmi blízko. Tentokrát je ale situace přesně opačná. Ale nepředbíhejme a vezměme to pěkně od začátku. Astronomové z univerzity v kanadském Torontu zveřejnili první fotografii exoplanety, obíhající okolo hvězdy slunečního typu.

Vědci využili dalekohled Gemini North na havajské vyhaslé sopce Mauna Kea a pořídili snímek hvězdy s označením 1RXS J160929.1-210524, která se nachází asi 500 světelných let od Země. Na snímku vpravo nahoře je vidět i "slabá hvězda", kterou je ve skutečnosti planetární společník. Ze spektra se následně podařilo zjistit, že hmotnost planety je asi 8x větší než hmotnost Jupiteru a obíhá okolo svého slunce ve vzdálenosti 330 AU! Pro srovnání uveďme, že nejvzdálenější planeta sluneční soustavy Neptun obíhá okolo Slunce ve vzdálenosti asi 30 AU.

V tak velké vzdálenosti od hvězdy by se planeta neměla podle teorií vůbec nacházet. Astronomové se proto oprávněně domnívali, že se může jednat o jiný typ objektu - hvězdu nebo hnědého trpaslíka. Spektrální pozorování a snímky v ultrafialové oblasti ale potvrdily, že objektem je skutečně planeta.

Astronomové chtějí objekt v dalších letech pečlivě studovat a potvrdit i to, že planeta skutečně okolo hvězdy obíhá. Že by se snad jednalo o tzv. bludné planety? O planetách, potulujících se vesmírem, se zatím vedou debaty pouze v teoretické rovině.

Tento objev by ale rozhodně nebyl první, který výrazně narušil naše představy o planetárních systémech. Marná sláva, naše představy jsou do značené míry zkresleny vzhledem naši vlastní sluneční soustavy, která ovšem rozhodně nepatří mezi ty ve vesmíru nejběžnější.

Zdroj: universetoday.com




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »