Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM červenec 2008: Labuť

ČAM červenec 2008: Labuť

CAM 2008.07
CAM 2008.07
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2008 obdržel snímek souhvězdí Labutě pořízený Petrem Brejtrem ze Rtyně v Podkrkonoší.

Jasná noc začínajícího léta přímo vybízí natáhnout se do ještě vyhřáté trávy a upřít zrak vzhůru na temnou oblohu. Členitý pás Mléčné dráhy se již chystá obepnout oblohu a na svůj vstup do nadhlavníku se připravuje "Severní kříž"- souhvězdí Labutě. Mléčná dráha v něm hýří svojí členitostí a nespočetné zářivé pole hvězd vytváří dojem proudů a peřejí rozložených mezi jednoduše geometricky uspořádanými jasnými hvězdami. Emotivní snímek velké části souhvězdí Labutě poslal do soutěže "Česká astrofotografie měsíce" pan Petr Brejtr ze Rtyně v Podkrkonoší a porota jej v kvalitní konkurenci ostatních fotografů vybrala jako "Astrofotografii měsíce - červenec 2008".

Souhvězdí Labutě patří mezi ty nejvýraznější na letní obloze jednak dobře čitelným geometrickým uspořádáním jasných hvězd, ale hlavně plastickou strukturou těžce rozlišitelných hvězdných polí v pozadí. Pro astronoma je tento kousek oblohy doslova rohem hojnosti s pestrou nabídkou kosmických objektů, které lze pozorovat. Vedle dvojhvězd a proměnných hvězd jsou zde galaxie, planetární mlhoviny i zbytky supernovy a otevřené hvězdokupy M 29 a M 39 z Messierova katalogu. Ty ale spíše potěší pozorovatele s dalekohledem. Dlouho je předmětem diskusí, zda fotograficky dobře viditelná mlhovina NGC 7000 podle svého úžasného tvaru nesoucí název "Severní Amerika" je pozorovatelná pouhým okem, či zda je třeba použít kvalitní binokulár. Jejím blízkým sousedem je jiná výrazná mlhovina, která se nápadně podobá zobáku a tělu pelikána a proto nese jeho jméno (IC 5070). Obě emisní mlhoviny jsou tvořeny jediným mezihvězdným oblakem ionizovaného vodíku. Na cestě k Zemi ale jejich světlo zeslabuje pruh mezihvězdného prachu, který ze zářícího oblaku zdánlivě vytváří dva objekty a který formuje zajímavé tvary obou mlhovin. Rozměr celého vodíkového oblaku dosahuje 100 světelných roků a vzdálenost se odhaduje na 1500 - 1800 světelných roků. V mlhovině nacházíme několik oblastí, které jsou "vesmírnou porodnicí" a v nichž se vytvářejí nové hvězdy.

Rozsáhlá dvojitá mlhovina a její menší kolegyně kolem jasné hvězdy Deneb jsou oblíbené objekty astrofotografů již proto, že přímé pozorování těchto difusních objektů s jasem na hranici citlivosti oka je velmi nesnadné. Mlhovinu patrně první pozoroval již v roce 1786 anglický fenomenální astronom William Herschel. Dnešní světelně znečištěné noční nebe nás staví do mnohem obtížnější situace a i poučený pozorovatel takové objekty skoro nevidí, spíše je jen tuší. Petr Brejtr, vítěz červencového kola ČAM, využil příznivé situace a dohlédl na to, aby se fotony, které k nám letí o dost déle než tisíc let, pečlivě ukládaly celkem 2,5 hodiny na čip jeho kamery. Vytvořil přehledný obrázek, který nám pomohl rozšířit si představu o části Vesmíru tam, kam již se svými smysly nemůžeme. Členové poroty ČAM autorovi blahopřejí k pozoruhodné fotografii a těší se, že takových pohledů představí v blízké budoucnosti naší veřejnosti na stránkách ČAM ještě mnohem více.

Autor snímku
Petr Brejtr (35)
WWW: petrb.rtyne.net

Technické údaje a postup
Objekt: Souhvězdí Labutě
Datum pozorování: 5. 7. 5008
Místo: Rtyně v Podkrkonoší
Čas expozice: 13 x 640s
Kamera: Canon 300D modifikovaný, ISO 1600
Objektiv: Canon 50mm, clona 4.5, filtr CLS CLIP
Montáž: paralaktická vlastní konstrukce
Snímky bez pointace
Zpracování: Odečteny temné snímky a následně složené pomocí programu DeepSkyStacker. Konečné úpravy provedené v programu Adobe Photoshop CS2.






41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »