Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM listopad 2008: mlhovina Kalifornie

ČAM listopad 2008: mlhovina Kalifornie

california_med_harrgb.jpg
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2008 obdržel snímek "NGC 1499 - mlhovina Kalifornie", jehož autorem je Jan Hovad z Červeného Kostelce.

Vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce za listopad 2008, jehož autorem je Jan Hovad, nese název "NGC 1499 - mlhovina Kalifornie". Jistě by si však zasloužil ještě drobný podtitulek: "… kam se můžeme podívat z balkónu rodinného domu". Ten si totiž autor snímku vybral jako stanoviště svého fotografického přístroje, jímž neúnavně prozkoumává krásná místa noční oblohy.

Tentokrát skleněné oko jeho dalekohledu zamířilo k hvězdě Menchib v souhvězdí Persea. Na hvězdě samotné by snad nebylo nic příliš zajímavého nebylo. Na městské obloze ji očima ani neuvidíme a spatříme ji až z míst poněkud temnějších. Přesto na ni autor snímku zamířil svůj dalekohled. A není sám. Tato horká, modře zářící stálice je totiž hojně využívána jako pointační hvězda při fotografování červené emisní mlhoviny Kalifornie. A nejen to. Hvězda pravděpodobně může i za to, že toto kosmické mračno vůbec vidíme. Jeho červená záře totiž pochází od rekombinace elektronů, jež byly vybuzeny právě energetickým zářením této hvězdy.

Mlhovina byla objevena a popsána americkým astronomem Edwardem Barnardem v letech 1884-5. Právě včas, aby mohla být zařazena do nově vznikajícího Dreyerova katalogu NGC, tedy "Nového generálního katalogu" zahrnujícího několik tisíc mlhovin, galaxií a hvězdokup. Nachází se v galaktickém spirálním rameni Oriona, v tom samém, ve kterém se bychom našli i naše Slunce spolu se Zemí a všemi planetami a dalšími tělesy. Je od nás ovšem vzdálena asi 1500 světelných let a její délka činí zhruba 100 světelných let. Na obloze zabírá plochu 145´x 40´, tedy více než 5 krát větší než Měsíc.

V oblastech s extrémně temnou oblohou ji sice můžeme zahlédnout pouhýma očima, při pozorování dalekohledem nám pomůže H-beta filtr. Její krása však vynikne až na fotografii, kde se objeví nejen její podoba s americkým státem Kalifornie, ale zejména zazáří v ohnivém kontrastu s modrou hvězdou Menchib. Jiným pro změnu připomíná hlavu draka s temným okem prachové mlhoviny. Ovšem vztah hvězdy a mlhoviny je ještě složitější, než by se na první pohled mohlo zdát. Hvězda Menchib patří do mladé hvězdné asociace OB2, která sama pravděpodobně vznikla z obrovského mezihvězdného mračna, jehož součástí je i samotná NGC 1499. Celá asociace, do níž patří i další jasná hvězda souhvězdí Persea - bílý veleobr Zeta Per, se rozpíná rychlostí 12 km /s. Na obloze tato asociace zabírá několik čtverečních stupňů a obsahuje několik tisíc extrémně jasných a svítivých hvězd. O hvězdě Menchib se předpokládá, že je jednou z nejžhavějších v této asociaci, Zeta Per je naopak extrémně jasná. Je přibližně 6000 krát svítivější než naše Slunce a na obloze září jako hvězda 2 magnitudy. Na vítězný snímek se ovšem již nevešla, neboť leží o 4 stupně jižněji.

Jan Hovad nám svým snímkem přiblížil další krásný objekt, který je ozdobou noční oblohy. Rádi bychom za tento krásný snímek jeho autorovi poděkovali, neboť potěšil nejen porotu, ale jistě potěší i ostatní. A přejeme mnoho dalších jasných nocí a mnoho dalších podobně krásných snímků.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



12. vesmírný týden 2023

12. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 3. do 26. 3. 2023. Začíná astronomické jaro a mění se čas na letní. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze svítí hlavně výrazná Venuše. Velmi nízko budou koncem týdne Jupiter a Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale to se může během týdne změnit. Na obloze je jen několik slabších komet. Nastane jeden zajímavější zákryt hvězdy planetkou. V týdnu jsme viděli tři čínské starty i tři starty Falconu 9. Před 30 lety byla objevena kometa Shoemaker-Levy 9, která se v roce 1994 srazila s planetou Jupiter. 95 let se dožívá Jim Lovell, astronaut s českými kořeny, který byl dvakrát u Měsíce, ale na jeho povrch nevstoupil.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Blízké setkání dvou komet  C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2023 získal snímek „Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (ATLAS)“, jehož autorem je Roman Hujer     Po delší době obohatila naši oblohu poněkud jasnější kometa. Ovšem, i když se její jméno C/2022 E3 (ZTF) neslo

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

trpasličí planeta Ceres a galaxie M100

Newton 150/750 + ZWO kamera ASI 178MC

Další informace »