Rok 2007 byl vyhlášen Mezinárodním heliofyzikálním rokem (IHY 2007). Proto jsme se mu rozhodli věnovat hned náš první Nebeský cestopis roku 2007. Všechny příspěvky, které se během týdne od 1. do 5. ledna budou vysílat, se budou týkat naší nejbližší hvězdy - Slunce. Každý všední den v Dopoledni s Leonardem uslyšíte minimálně jeden příspěvek, někdy i dva a celý hodinový pořad pak v sobotu 6. ledna ve 20 hod.Petr SobotkaMultimédia
Český rozhlas Leonardo vysílá hodinový pořad Nebeský cestopis. Přináší zajímavosti a novinky z astronomie, meteorologie a fyziky. Premiéra pořadu je každou sobotu ve 20 hodin a repríza každou neděli v 11 hodin. Jednotlivé rozhovory a reportáže jsou slyšet v dopoledním vysílání Leonarda každý všední den v 9:50 a vše se dá stáhnout z internetu jako mp3.
Přístrojová a optická sekce České astronomické společnosti(http://posec.astro.cz/) připravila pro zájemce fotografickou soutěž. Zatímco prestižníČeská astrofotografie měsíce se snaží vybírat mimořádné snímky a v průběhu volby poroty došlé snímky nezveřejňuje, soutěž Přístrojové a optické sekce ČAS vychází vstříc těm, kteří chtějí využít diskuzi a srovnání svých schopností, protože jsou zde vidět všechny snímky. Kromě toho můžete hlasováním sami rozhodnout o vítězi. Fotografové i umělci všeho druhu a věku, nezapomeňte se také podívat na tématickou fotosoutěž Moje vánoční kometa.Tomáš HynekMultimédia
V uplynulých dnech byla po dlouhé době opět na Slunci viditelná poměrně velká sluneční skvrna, která lákala nejen k pohledu a pokochání se, ale také k zaznamenání této události v období minima sluneční aktivity tak vzácné.
Obrázek, který zde můžete vidět, byl pořízen kamerkou Meade LPI přes objektiv Rubinar 5.6/500 mm opatřený Baader sluneční folií (expozice 0.002 sekund - kombinace 20-ti snímků).
Dvě největší kosmické astronomické observatoře: Hubblův kosmický teleskop HST a Spitzerův kosmický dalekohled SST, spojily své síly k vytvoření skutečně mistrovského díla - viz obrázek. Jedná se složený snímek mlhoviny, která byla vyfotografována v oboru viditelného světla, ultrafialového a infračerveného záření. S trochou nadsázky lze říci, že výsledný obraz byl "namalován" stovkami mladých hvězd na malířském plátně, tvořeném plyny a prachem, působením ultrafialového záření a intenzivního hvězdného větru, nahrazujícího malířský štětec.Marcel BělíkMultimédia
Když jsem před několika lety obdivoval poprvé nádherné snímky pořízené Hubbleovým teleskopem, nevycházel jsem z údivu nad krásou barevného vesmíru. Nyní na mne z monitoru do tmy svítí vítězný snímek říjnového kola soutěže „Česká astrofotografie měsíce“. Až neskutečně barevné mlhoviny obklopující hvězdu Antares, které na čip digitálního fotoaparátu zachytil Dalibor Hanžl, mne přivádějí k podobnému úžasu.
Můj CCD pokus o mozaiku velké galaxie M31 v souhvězdí Andromedy začal ve středu 25.10.2006 kdy jsem po snímkování jasné komety C 2006/M4 SWAN neodolal a využil jasné noci. Fotografování se pak protáhlo až do čtvrté hodiny ranní.
Zpráva od Martina Lehkého o nečekaném zjasnění komety a k tomu nádherně "vymetená" obloha - tomu se nedalo odolat! A to jsem ještě nevěděl, jaké překvapení mně čeká... (Pro zobrazení větší verze klikněte na snímek)
Dojel jsem na hvězdárnu a spolu s dalšími kolegy se na kometu podíval. V Somet binaru 25 x 100 byla kometa nápadně viditelná jako mlhavá skvrna s ohonem mířícím přímo nahoru a přes celé zorné pole binaru! To, co jsem pak ale spatřil na 2-minutové expozici získané ccd kamerou přes 12" dalekohled Meade mě doslova šokovalo! Takové překvapení jsem opravdu nečekal.
Relativně jasnou kometu C/2006 M4 SWAN můžeme v těchto dnech pozorovat na večerní obloze. Její jas se pohybuje kolem 6. magnitudy a kometa je tak dobře viditelná i v malém dalekohledu nebo dokonce triedru.
Nový velmi difuzní prstenec, shodný s drahami Saturnových měsíců Janus a Epimetheus, byl objeven při pohledu v protisvětle. Tento nový prstenec je viditelný na publikovaném snímku a pro snazší nalezení je jeho poloha označena křížkem. Nachází se vně přeexponovaného hlavního prstence, pak následují vzdálenější prstence G a F. Prstenec G má ostré vnitřní ohraničení. Prstenec E je mimořádně široký a je zachycen v dolní i horní části tohoto snímku.Štěpán KovářMultimédia
Na území České republiky bylo vystavěno přes 160 nejrůznějších typů hvězdáren. Předkládaný soubor fotografií představuje výběr z tohoto počtu tak, aby každý typ hvězdárny byl zastoupen. Výstava je součástí rozsáhlého architektonicko - astronomické projektu zaměřeného na dokumentaci a sběr historického materiálu o mimořádném fenoménu - české hvězdárně.
Výstavu naleznete od 4.9. do 6.10. v Malé galerii vědeckého obrazu UK MFF. Ke Karlovu 3, Praha 2.
První půlrok ČAM je uzavřen a vybrané snímky jsou zařazeny na webovské stránce. Tato iniciativa nezapadla především proto, že česká (a podle mnohých příspěvků na chatu i slovenská) astronomická amatérská veřejnost takovou prezentaci chce a podporuje ji. Záměrem je ukázat veřejnosti naši kvalitní astronomickou fotografii a to formou soutěže, kde oslovení porotci deklarují nezištný, čestný a pozitivně orientovaný zájem o zvelebování hlavně amatérské astronomické fotografie.
Přelety pokusného nafukovacího modulu Genesis-1 můžeme vtěchto dnech pozorovat i na naší obloze. Snímek pořízený 20. července 2006 ve 22 h 52 m UT 0.3-m dalekohledem na hvězdárně v Úpici zachycuje průlet experimentálního tělesa v blízkosti nenápadné otevřené hvězdokupy Berk 52 v souhvězdí Lišky. Foto: Libor Vyskočil, Hvězdárna Úpice .Zdeněk BardonMultimédia
CCD astrofotografie komet má svá úskalí a i když je internet zaplaven povedenými fotografiemi komety 73/P Schwassmann-Wachmann, dovoluji si zde publikovat jeden domácí amatérský snímek.
V noci 1./2. 5. 2006 jsem ještě před příchodem oblačnosti stihl udělat alespoň pár snímků fragmentu B komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3. Už na první pohled bylo na surovém snímku vidět, že vypadá jinak, než všechny předchozí a po malé základní úpravě bylo hned jasné, že protáhlý vzhled hlavy komety je způsoben dělením jejího jádra. Dalším zpracováním v programu Iris (použitím různých filtrů a funkcí) se objevily pro mne nečekané podrobnosti, které jsou vidět na detailu vpravo nahoře.
Dne 10. 3. 2006 byla na protáhlou oběžnou dráhu kolem Marsu navedena americká kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Zhruba půl roku budou trvat úpravy její oběžné dráhy metodou tzv. aerobrakingu. Již v současné době však probíhá testování vědecké aparatury sondy, mj. i jejích kamer, které pořizují první zkušební snímky.redakceMultimédia
Snímek jadérek B a C komety 73P pořízený během noci 7./8. dubna 2006 naHvězdárně a planetáriu v Hradci Králové pomocí JST Petrem Horálkem aMartinem Lehkým.Karel MokrýMultimédia
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“
Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch