Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Snímek hvězdného "novorozence" M17-SO1

Snímek hvězdného "novorozence" M17-SO1

Souhvězdí Střelce
Souhvězdí Střelce
Japonský dalekohled Subaru o průměru zrcadla 8,2 m, který se nachází na havajském ostrově Mauna Kea, pořídil detailní snímek "hvězdné porodnice" v mlhovině M17 (Omega). Hvězdný "novorozenec" dostal označení M17-SO1.

Mlhovina o průměru 20 světelných let získala svůj název díky podobnosti molekulárního mračna s řeckým písmenem velké omega. Fantazii se meze nekladou, a proto je mlhovina nazývána také jako mlhovina Labuť nebo Podkova. V Messierově katalogu má označení M17 a leží v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Je od nás vzdálena 5 000 světelných let.

Snímek odhalil mnoho detailů ve struktuře prachové i plynné obálky v okolí velmi mladé hvězdy. U hvězdného "novorozence" M17-SO1 vidíme horký prstenec plynu a prachu a tenké kužely dalšího materiálu nad a pod prstencem.

Shigeyuki Sako z Tokijské univerzity a tým astronomů z japonské NAO (National Astronomical Observatory of Japan), japonské kosmické agentury JAXA (Japan Aeorospace Exploration Agency), z japonské university Ibaraki v Hitachi, observatoře Čínské akademie věd na Purpurové hoře a japonské univerzity v Chiba, analyzovali tyto snímky, pořízené v infračerveném spektru, aby porozuměli mechanizmu formování protoplanetárního disku kolem mladých hvězd. Výsledky svého výzkumu publikovali 21. dubna 2005 v časopise Natura.

Vědecký tým chtěl najít mladou hvězdu, ležící před jasným pozadím mlhoviny. Pro pozorování obálky obklopující hvězdu museli použít blízké infračervené záření. U člověka by se to dalo přirovnat k získávání rentgenového snímku zubů.

Pomocí infračervené kamery a spektrografu, ve spojení s adaptivní optikou na dalekohledu Subaru, našli astronomové vhodného kandidáta poblíž mlhoviny Omega. U velmi mladé hvězdy pozorovali obálku o velikosti asi 150 našich slunečních soustav, která svým tvarem připomíná motýlí křídla. Další sledování provedli ještě radioteleskopem NMA (Nobeyama Millimeter Array) na japonské radiové observatoři Nobeyama. Kombinací výsledků pozorování objektu v blízkém infračerveném, středním infračerveném a milimetrovém radiovém záření vědci usoudili, že M17-SO1 je protohvězda o hmotnosti kolem 2,5 až 8 Sluncí, s obálkou ve tvaru motýla.

Kolem rovníku má protohvězda prstenec z prachu a plynu, jehož tloušťka se se vzdáleností od hvězdy zvětšuje. Od pólů se táhnou tenké kužely materiálu. Objev složité struktury možná vysvětlí, jak se u protohvězd formuje materiál uvnitř disku.

"Je docela pravděpodobné, že naše vlastní Sluneční soustava vypadala jako M17-SO1, když se začala formovat," řekl Sako. "My věříme, že se potvrdí důležitost našeho objevu pro pochopení mechanismu utváření protoplanetárního disku. Dalekohledem Subaru pořídíme infračervené snímky s vysokými rozlišením a vysokou citlivostí ještě u mnoha dalších mladých hvězd."

Zdroj: www.spaceflightnow.com a www.subarutelescope.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Protuberance

Protuberance

Další informace »