Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Snímek hvězdného "novorozence" M17-SO1

Snímek hvězdného "novorozence" M17-SO1

Souhvězdí Střelce
Souhvězdí Střelce
Japonský dalekohled Subaru o průměru zrcadla 8,2 m, který se nachází na havajském ostrově Mauna Kea, pořídil detailní snímek "hvězdné porodnice" v mlhovině M17 (Omega). Hvězdný "novorozenec" dostal označení M17-SO1.

Mlhovina o průměru 20 světelných let získala svůj název díky podobnosti molekulárního mračna s řeckým písmenem velké omega. Fantazii se meze nekladou, a proto je mlhovina nazývána také jako mlhovina Labuť nebo Podkova. V Messierově katalogu má označení M17 a leží v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Je od nás vzdálena 5 000 světelných let.

Snímek odhalil mnoho detailů ve struktuře prachové i plynné obálky v okolí velmi mladé hvězdy. U hvězdného "novorozence" M17-SO1 vidíme horký prstenec plynu a prachu a tenké kužely dalšího materiálu nad a pod prstencem.

Shigeyuki Sako z Tokijské univerzity a tým astronomů z japonské NAO (National Astronomical Observatory of Japan), japonské kosmické agentury JAXA (Japan Aeorospace Exploration Agency), z japonské university Ibaraki v Hitachi, observatoře Čínské akademie věd na Purpurové hoře a japonské univerzity v Chiba, analyzovali tyto snímky, pořízené v infračerveném spektru, aby porozuměli mechanizmu formování protoplanetárního disku kolem mladých hvězd. Výsledky svého výzkumu publikovali 21. dubna 2005 v časopise Natura.

Vědecký tým chtěl najít mladou hvězdu, ležící před jasným pozadím mlhoviny. Pro pozorování obálky obklopující hvězdu museli použít blízké infračervené záření. U člověka by se to dalo přirovnat k získávání rentgenového snímku zubů.

Pomocí infračervené kamery a spektrografu, ve spojení s adaptivní optikou na dalekohledu Subaru, našli astronomové vhodného kandidáta poblíž mlhoviny Omega. U velmi mladé hvězdy pozorovali obálku o velikosti asi 150 našich slunečních soustav, která svým tvarem připomíná motýlí křídla. Další sledování provedli ještě radioteleskopem NMA (Nobeyama Millimeter Array) na japonské radiové observatoři Nobeyama. Kombinací výsledků pozorování objektu v blízkém infračerveném, středním infračerveném a milimetrovém radiovém záření vědci usoudili, že M17-SO1 je protohvězda o hmotnosti kolem 2,5 až 8 Sluncí, s obálkou ve tvaru motýla.

Kolem rovníku má protohvězda prstenec z prachu a plynu, jehož tloušťka se se vzdáleností od hvězdy zvětšuje. Od pólů se táhnou tenké kužely materiálu. Objev složité struktury možná vysvětlí, jak se u protohvězd formuje materiál uvnitř disku.

"Je docela pravděpodobné, že naše vlastní Sluneční soustava vypadala jako M17-SO1, když se začala formovat," řekl Sako. "My věříme, že se potvrdí důležitost našeho objevu pro pochopení mechanismu utváření protoplanetárního disku. Dalekohledem Subaru pořídíme infračervené snímky s vysokými rozlišením a vysokou citlivostí ještě u mnoha dalších mladých hvězd."

Zdroj: www.spaceflightnow.com a www.subarutelescope.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše v Plejádách

Další informace »