Tato barevná fotografie poměrně blízké galaxie NGC 300 vznikla složením dvou snímků. Jeden byl pořízen ve viditelném světle dalekohledem o průměru 2,5 m na Las Campanas Observatory, který patří Carnegie Institution of Washington. Objekty, zaregistrované tímto dalekohledem, jsou na snímku zobrazeny červenou a žlutou barvou. Druhý snímek pořídila americká astronomická družice GALEX (Galaxy Evolution Explorer). Tato družice pozoruje vesmír v oboru ultrafialového záření a na oběžnou dráhu kolem Země byla vypuštěna 23. 4. 2003. Objekty, které vyzařují ultrafialové záření, jsou na fotografii zobrazeny modrou barvou.
Družice GALEX obíhá kolem Země ve výšce 700 km nad povrchem. Je vybavena dalekohledem o průměru 50 cm. Její dva detektory registrují ultrafialového záření o vlnových délkách 135 až 180 nm a 180 až 300 nm. Družice má za úkol pozorovat miliardy galaxií v okruhu zhruba 10 miliard světelných let. Ty nejvzdálenější galaxie by tedy měla pozorovat v okamžiku, kdy vesmír měl za sebou teprve jednu čtvrtinu dnešního stáří.
Kombinovaný obrázek zvýraznil oblasti formování hvězd. Mladé a horké hvězdy se nacházejí především ve vnějších částech spirálních ramen galaxie, zatímco staré hvězdy jsou soustředěny v centrálních oblastech, v jádru galaxie a jeho okolí. Tato oblast se na fotografii jeví jako žluto-zelená. Mezihvězdná oblaka plynů, zahřívaná horkými hvězdami, nárazy hvězdného větru z masivních hvězd a rázovými vlnami při explozích supernov, se na snímku ve viditelném světle projevují růžovou barvou.
Galaxie NGC 300 je od Země vzdálena 7 miliónů světelných roků a nachází se v souhvězdí Sochaře na jižní obloze.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.