Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ESA představila nové snímky povrchu Marsu

ESA představila nové snímky povrchu Marsu

Mars_northPole.jpg
Evropská kosmická sonda Mars Express (start 2. 7. 2003) byla na oběžnou dráhu kolem Marsu navedena 26. 12. 2003. Brzy poté byl zahájen výzkum rudé planety - jejího povrchu a atmosféry. Na internetové adrese sci.esa.int najdete velké množství obrázků povrchu planety, pořízených právě touto evropskou sondou.

Ke snímkování povrchu je používána kamera HRSC (High Resolution Stereo Camera) - jedná se o televizní kameru s vysokým rozlišením. Při snímkování z výšky 270 km je rozlišovací schopnost kamery 12 m na pixel. Úkolem experimentu je mj. pátrat po současných geologických či jiných změnách na povrchu Marsu. Hmotnost kamery je přibližně 20 kg.

Na poslední tiskové konferenci, která se uskutečnila 25. 2. 2005, představila ESA některé nové fotografie povrchu planety Mars, a dále výsledky dosavadního průzkumu Marsu prostřednictvím dalších přístrojů, umístěných na palubě sondy Mars Express.

Představme si alespoň dvě fotografie. Na prvním obrázku (nahoře) je zachycena část severní polární čepičky. Dobře jsou vidět vrstvy vodního ledu a prachu. Obrázek je počítačově zpracován do trojrozměrné perspektivy. Můžeme si všimnout téměř kolmých útesů, které jsou skoro 2 km vysoké. Tmavý materiál v útvaru podobném kaldeře může být (podle evropských vědců) usazený vulkanický popel.

EchusChasma.jpg

Na dalším obrázku, pořízeném sondou Mars Express na 97. oběhu kolem Marsu, je zachycena část oblasti s názvem Echus Chasma. S největší pravděpodobností se jedná o místo, odkud tekly proudy vody do největšího říčního koryta na Marsu Kasei Valles. Kapalná voda zde byla přítomna před několika miliardami roků. Gigantické proudy vody v podobě vodopádů padaly ze svahu vysokého 4 km (na obrázku uprostřed) a napájely obrovské jezero v údolí. Později, když nastalo chladnější období, obrovské ledovce dokončily tvarování údolí s názvem Kasei Valles.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2024 E1 (Wierzchos)

https://en.wikipedia.org/wiki/C/2024_E1_(Wierzcho%C5%9B)

Další informace »