Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ESA představila nové snímky povrchu Marsu

ESA představila nové snímky povrchu Marsu

Mars_northPole.jpg
Evropská kosmická sonda Mars Express (start 2. 7. 2003) byla na oběžnou dráhu kolem Marsu navedena 26. 12. 2003. Brzy poté byl zahájen výzkum rudé planety - jejího povrchu a atmosféry. Na internetové adrese sci.esa.int najdete velké množství obrázků povrchu planety, pořízených právě touto evropskou sondou.

Ke snímkování povrchu je používána kamera HRSC (High Resolution Stereo Camera) - jedná se o televizní kameru s vysokým rozlišením. Při snímkování z výšky 270 km je rozlišovací schopnost kamery 12 m na pixel. Úkolem experimentu je mj. pátrat po současných geologických či jiných změnách na povrchu Marsu. Hmotnost kamery je přibližně 20 kg.

Na poslední tiskové konferenci, která se uskutečnila 25. 2. 2005, představila ESA některé nové fotografie povrchu planety Mars, a dále výsledky dosavadního průzkumu Marsu prostřednictvím dalších přístrojů, umístěných na palubě sondy Mars Express.

Představme si alespoň dvě fotografie. Na prvním obrázku (nahoře) je zachycena část severní polární čepičky. Dobře jsou vidět vrstvy vodního ledu a prachu. Obrázek je počítačově zpracován do trojrozměrné perspektivy. Můžeme si všimnout téměř kolmých útesů, které jsou skoro 2 km vysoké. Tmavý materiál v útvaru podobném kaldeře může být (podle evropských vědců) usazený vulkanický popel.

EchusChasma.jpg

Na dalším obrázku, pořízeném sondou Mars Express na 97. oběhu kolem Marsu, je zachycena část oblasti s názvem Echus Chasma. S největší pravděpodobností se jedná o místo, odkud tekly proudy vody do největšího říčního koryta na Marsu Kasei Valles. Kapalná voda zde byla přítomna před několika miliardami roků. Gigantické proudy vody v podobě vodopádů padaly ze svahu vysokého 4 km (na obrázku uprostřed) a napájely obrovské jezero v údolí. Později, když nastalo chladnější období, obrovské ledovce dokončily tvarování údolí s názvem Kasei Valles.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2023

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara

Polárna žiara

Další informace »