Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ESA představila nové snímky povrchu Marsu

ESA představila nové snímky povrchu Marsu

Mars_northPole.jpg
Evropská kosmická sonda Mars Express (start 2. 7. 2003) byla na oběžnou dráhu kolem Marsu navedena 26. 12. 2003. Brzy poté byl zahájen výzkum rudé planety - jejího povrchu a atmosféry. Na internetové adrese sci.esa.int najdete velké množství obrázků povrchu planety, pořízených právě touto evropskou sondou.

Ke snímkování povrchu je používána kamera HRSC (High Resolution Stereo Camera) - jedná se o televizní kameru s vysokým rozlišením. Při snímkování z výšky 270 km je rozlišovací schopnost kamery 12 m na pixel. Úkolem experimentu je mj. pátrat po současných geologických či jiných změnách na povrchu Marsu. Hmotnost kamery je přibližně 20 kg.

Na poslední tiskové konferenci, která se uskutečnila 25. 2. 2005, představila ESA některé nové fotografie povrchu planety Mars, a dále výsledky dosavadního průzkumu Marsu prostřednictvím dalších přístrojů, umístěných na palubě sondy Mars Express.

Představme si alespoň dvě fotografie. Na prvním obrázku (nahoře) je zachycena část severní polární čepičky. Dobře jsou vidět vrstvy vodního ledu a prachu. Obrázek je počítačově zpracován do trojrozměrné perspektivy. Můžeme si všimnout téměř kolmých útesů, které jsou skoro 2 km vysoké. Tmavý materiál v útvaru podobném kaldeře může být (podle evropských vědců) usazený vulkanický popel.

EchusChasma.jpg

Na dalším obrázku, pořízeném sondou Mars Express na 97. oběhu kolem Marsu, je zachycena část oblasti s názvem Echus Chasma. S největší pravděpodobností se jedná o místo, odkud tekly proudy vody do největšího říčního koryta na Marsu Kasei Valles. Kapalná voda zde byla přítomna před několika miliardami roků. Gigantické proudy vody v podobě vodopádů padaly ze svahu vysokého 4 km (na obrázku uprostřed) a napájely obrovské jezero v údolí. Později, když nastalo chladnější období, obrovské ledovce dokončily tvarování údolí s názvem Kasei Valles.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdný drahokam v Blížencích

Snímek zachycuje rozlehlou otevřenou hvězdokupu Messier 35, která se nachází na „nohách“ Blíženců. Tato kupa, vzdálená přibližně 2 800 světelných let, obsahuje stovky hvězd, z nichž nejjasnější jsou modří obři spektrální třídy B. Její stáří se odhaduje na 100 milionů let. M35 je fascinující svou bohatostí a tím, že na obloze zabírá plochu srovnatelnou s Měsícem v úplňku, což z ní dělá vděčný objekt pro dalekohledy s širším zorným polem.

Další informace »