Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astrofotograf roku 2005 - uzávěrka se blíží

Astrofotograf roku 2005 - uzávěrka se blíží

logo_2005.jpg
Milí fotografové noční oblohy. Velmi rychle se blíží uzávěrka fotosoutěže "Astrofotograf roku 2005", která je již 15. srpna. Máte tedy poslední možnost zaslat na Hvězdárnu v Úpici své příspěvky do této soutěže a zůčastnit se tak boje o titul "Astrofotograf roku 2005". Pokud se obáváte, přečtěte si článek našeho předního odborníka na zpracování obrazu a velmi zkušeného foto- i astro-fotografa Prof. RNDr. Milose Druckmullera, CSc. z VUT Brno, který tuto akci podpořil.

Fotografovat ci nefotografovat?

V dnešní dobe, kdy lze na Internetu nalézt bezpočet úchvatných obrazů vesmíru, které pořídil Hubblův teleskop a mohutné dalekohledy vybavené adaptivní optikou, ale i obrazů, které pořídili amatéři ovšem s vybavením, které se vymyká financním možnostem většiny astronomických nadšenců v našich končinách, se fotografování hvězdné oblohy může jevit jako činnost, ve které nemáme šanci vetšinou ničeho zajímavého dosáhnout. A proto většina obrazů pořízených často s velkým úsilím a velkým nadšením končí skromně někde na dně šuplíku astronoma amatéra, což je obrovská škoda. I s velice skromným vybavením lze pořídit snímky, které mají ostatním zájemcum o astronomii co říci a které mají svoji estetickou, ale často i vědeckou hodnotu.

Soutež Astrofotograf si klade za cíl pomoci na světlo světa právě těmto fotografiím. Neváhejte zaslat do soutěže své fotografie i když si třeba myslíte, že právě vaše fotografie nemohou konkurovat po technické stránce snímkům, které již byly do souteže zaslány, a které si můžete prohlédnout na Internetu. U této soutěže více než u které jiné jde o to zúčastnit se a podělit se o své snímky s ostatními astronomickými nadšenci. První cenou není luxusní automobil ani dvoumesíční dovolená na Havaji, takže vítězství ci nevítězství určitě není zrovna to nejdůležitejší. Porota pri svém hodnocení přihlédne nejen k technické kvalitě snímku, ale i k jejich estetické hodnotě a způsobu, jak byly pořízeny. Ono pořídit takový pěkný snímek krajiny, nad níž se klene hvězdná obloha může být daleko těžší, než porídit dobrý snímek nějaké známé mlhoviny.

Přesto k pořízení takového snímku může stačit klidně fotoaparát z bazaru za pár set korun.

Miloslav Druckmuller




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »