Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astrofotograf roku 2005 - uzávěrka se blíží

Astrofotograf roku 2005 - uzávěrka se blíží

logo_2005.jpg
Milí fotografové noční oblohy. Velmi rychle se blíží uzávěrka fotosoutěže "Astrofotograf roku 2005", která je již 15. srpna. Máte tedy poslední možnost zaslat na Hvězdárnu v Úpici své příspěvky do této soutěže a zůčastnit se tak boje o titul "Astrofotograf roku 2005". Pokud se obáváte, přečtěte si článek našeho předního odborníka na zpracování obrazu a velmi zkušeného foto- i astro-fotografa Prof. RNDr. Milose Druckmullera, CSc. z VUT Brno, který tuto akci podpořil.

Fotografovat ci nefotografovat?

V dnešní dobe, kdy lze na Internetu nalézt bezpočet úchvatných obrazů vesmíru, které pořídil Hubblův teleskop a mohutné dalekohledy vybavené adaptivní optikou, ale i obrazů, které pořídili amatéři ovšem s vybavením, které se vymyká financním možnostem většiny astronomických nadšenců v našich končinách, se fotografování hvězdné oblohy může jevit jako činnost, ve které nemáme šanci vetšinou ničeho zajímavého dosáhnout. A proto většina obrazů pořízených často s velkým úsilím a velkým nadšením končí skromně někde na dně šuplíku astronoma amatéra, což je obrovská škoda. I s velice skromným vybavením lze pořídit snímky, které mají ostatním zájemcum o astronomii co říci a které mají svoji estetickou, ale často i vědeckou hodnotu.

Soutež Astrofotograf si klade za cíl pomoci na světlo světa právě těmto fotografiím. Neváhejte zaslat do soutěže své fotografie i když si třeba myslíte, že právě vaše fotografie nemohou konkurovat po technické stránce snímkům, které již byly do souteže zaslány, a které si můžete prohlédnout na Internetu. U této soutěže více než u které jiné jde o to zúčastnit se a podělit se o své snímky s ostatními astronomickými nadšenci. První cenou není luxusní automobil ani dvoumesíční dovolená na Havaji, takže vítězství ci nevítězství určitě není zrovna to nejdůležitejší. Porota pri svém hodnocení přihlédne nejen k technické kvalitě snímku, ale i k jejich estetické hodnotě a způsobu, jak byly pořízeny. Ono pořídit takový pěkný snímek krajiny, nad níž se klene hvězdná obloha může být daleko těžší, než porídit dobrý snímek nějaké známé mlhoviny.

Přesto k pořízení takového snímku může stačit klidně fotoaparát z bazaru za pár set korun.

Miloslav Druckmuller




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »