sonda Cassini,26. íjna 2004 Snímek Saturnova měsíce Titanu získala sonda Cassini zpracováním 9 obrázků, které pořídila 26. října 2004 během velmi blízkého průletu kolem tohoto měsíce. Představuje nejdetailnější pohled na tajemný disk Titanu. Soustředí se na 15° jižní šířky a 156° západní délky tohoto měsíce. Dobře jsou patrné změny na jeho povrchu a jasné mraky blízko jižního pólu.
Snímek je zpracován tak, aby byly odstraněny efekty atmosféry, zejména na okraji měsíce. Slunce bylo za sondou Cassini, a proto je téměř celý disk osvětlený. Rozlišení jednotlivých obrazů se mění od 2 do 4 km na pixel.
Povrch je nejlépe viditelný blízko středu měsíčního disku, kde se sonda dívá přímo dolů. Kontrast se snižuje směrem ke kraji, kde se sonda dívá přes mlhu.
Jasnější oblast na pravé straně v rovníkové oblasti je pojmenována Xanadu Regio. Vědci diskutují o tom, jaké procesy mohly vytvořit tento bizarní povrch s jasnými vzory. Jak byl vytvořen povrch téměř bez kráterů? Které přírodní jevy ho způsobily - vítr, voda, sopky? Obrazy tvořící snímek byly pořízeny ze vzdálenosti 650.000 až 300.000 km.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek
Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“
12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
