sonda Cassini,26. íjna 2004 Snímek Saturnova měsíce Titanu získala sonda Cassini zpracováním 9 obrázků, které pořídila 26. října 2004 během velmi blízkého průletu kolem tohoto měsíce. Představuje nejdetailnější pohled na tajemný disk Titanu. Soustředí se na 15° jižní šířky a 156° západní délky tohoto měsíce. Dobře jsou patrné změny na jeho povrchu a jasné mraky blízko jižního pólu.
Snímek je zpracován tak, aby byly odstraněny efekty atmosféry, zejména na okraji měsíce. Slunce bylo za sondou Cassini, a proto je téměř celý disk osvětlený. Rozlišení jednotlivých obrazů se mění od 2 do 4 km na pixel.
Povrch je nejlépe viditelný blízko středu měsíčního disku, kde se sonda dívá přímo dolů. Kontrast se snižuje směrem ke kraji, kde se sonda dívá přes mlhu.
Jasnější oblast na pravé straně v rovníkové oblasti je pojmenována Xanadu Regio. Vědci diskutují o tom, jaké procesy mohly vytvořit tento bizarní povrch s jasnými vzory. Jak byl vytvořen povrch téměř bez kráterů? Které přírodní jevy ho způsobily - vítr, voda, sopky? Obrazy tvořící snímek byly pořízeny ze vzdálenosti 650.000 až 300.000 km.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
