sonda Cassini,26. íjna 2004 Snímek Saturnova měsíce Titanu získala sonda Cassini zpracováním 9 obrázků, které pořídila 26. října 2004 během velmi blízkého průletu kolem tohoto měsíce. Představuje nejdetailnější pohled na tajemný disk Titanu. Soustředí se na 15° jižní šířky a 156° západní délky tohoto měsíce. Dobře jsou patrné změny na jeho povrchu a jasné mraky blízko jižního pólu.
Snímek je zpracován tak, aby byly odstraněny efekty atmosféry, zejména na okraji měsíce. Slunce bylo za sondou Cassini, a proto je téměř celý disk osvětlený. Rozlišení jednotlivých obrazů se mění od 2 do 4 km na pixel.
Povrch je nejlépe viditelný blízko středu měsíčního disku, kde se sonda dívá přímo dolů. Kontrast se snižuje směrem ke kraji, kde se sonda dívá přes mlhu.
Jasnější oblast na pravé straně v rovníkové oblasti je pojmenována Xanadu Regio. Vědci diskutují o tom, jaké procesy mohly vytvořit tento bizarní povrch s jasnými vzory. Jak byl vytvořen povrch téměř bez kráterů? Které přírodní jevy ho způsobily - vítr, voda, sopky? Obrazy tvořící snímek byly pořízeny ze vzdálenosti 650.000 až 300.000 km.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
