sonda Cassini,26. íjna 2004 Snímek Saturnova měsíce Titanu získala sonda Cassini zpracováním 9 obrázků, které pořídila 26. října 2004 během velmi blízkého průletu kolem tohoto měsíce. Představuje nejdetailnější pohled na tajemný disk Titanu. Soustředí se na 15° jižní šířky a 156° západní délky tohoto měsíce. Dobře jsou patrné změny na jeho povrchu a jasné mraky blízko jižního pólu.
Snímek je zpracován tak, aby byly odstraněny efekty atmosféry, zejména na okraji měsíce. Slunce bylo za sondou Cassini, a proto je téměř celý disk osvětlený. Rozlišení jednotlivých obrazů se mění od 2 do 4 km na pixel.
Povrch je nejlépe viditelný blízko středu měsíčního disku, kde se sonda dívá přímo dolů. Kontrast se snižuje směrem ke kraji, kde se sonda dívá přes mlhu.
Jasnější oblast na pravé straně v rovníkové oblasti je pojmenována Xanadu Regio. Vědci diskutují o tom, jaké procesy mohly vytvořit tento bizarní povrch s jasnými vzory. Jak byl vytvořen povrch téměř bez kráterů? Které přírodní jevy ho způsobily - vítr, voda, sopky? Obrazy tvořící snímek byly pořízeny ze vzdálenosti 650.000 až 300.000 km.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský
Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve
